7 C 282/2022 — Okresní soud v Mělníku

Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se po žalované domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaná a [právnická osoba] s.r.o, [IČO], sídlem [adresa žalobkyně] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v týž den částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně peněžní prostředky vrátit spolu s úroky, které nejsou předmětem žaloby, a to ve 12 měsíčních splátkách po 2 100 Kč. První splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná splátky nehradila, tím se dostala do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovaná byla k uhrazení částky 15 000 Kč vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum], kde jí byla stanovena lhůta k úhradě do [datum]. Žalovaná se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřila. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. Jsou tak splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. Soud na základě listinných důkazů založených ve spise učinil následující skutková zjištění: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala v souvislosti s půjčkou zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek 10 190 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku a zaplatit výše uvedený poplatek ve 12 měsíčních splátkách po 2 100 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne [datum] /viz smlouvu o půjčce na č. l. 12 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované dne [datum] v hotovosti částku 15 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem /viz výdejní pokladní doklad na č. l. 16 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 13 – 15 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] a současně jí stanovila k zaplacení lhůtu do [datum] /viz předžalobní výzvu na č. l. 17 spisu/. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná sjednaly [datum] smlouvu o půjčce, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Ta se je zavázala vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení částky 15 000 Kč ve lhůtě do [datum]. Ke vzniku předmětného závazku došlo [datum]. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je třeba tento smluvní vztah posoudit podle dosavadní právní úpravy, a to zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“) a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Podle ust. § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 499 obch. zák. za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná nevrátila, a to ani z části. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl, žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 15 000 Kč (výrok I. tohoto rozsudku). Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení celé dlužné částky v předžalobní výzvě ze dne [datum], kde jí stanovila lhůtu k zaplacení do [datum]. Tím došlo k určení splatnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh v této lhůtě nehradila, dostala se s plněním své smluvní povinnosti do prodlení, soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř., tak že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, a to ve výši 2 252 Kč. Z této částky 800 Kč představuje zaplacený soudní poplatek, 1 089 Kč představuje náhradu nákladů právního zastoupení za tři úkony právních služeb (převzetí věci a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a podání návrhu ve věci samé) po 300 Kč podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (3 × 300 + 21% DPH) a 363 Kč představuje paušální částku náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony právních služeb po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (3 × 100 + 21% DPH). Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení za zastupování advokátem aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť návrh na zahájení řízení posoudil jako tzv. formulářovou žalobu. Žalobkyně podala návrh na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (u zdejšího soudu se např. jedná o věc vedenou pod sp. zn. 17 C 324/2022, 16 C 116/2017, 16 C 118/2017 a 19 C 89/2017) a předmětem řízení je částka nepřesahující 50 000 Kč. Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.