10 C 259/2022-39 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 23 817 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 9 998 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,00 % ročně ve výši celkem 3 296 Kč, administrativní poplatek (částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení) ve výši 4 063 Kč a náklady za hotovostní inkaso (částku za administrativní činnosti a komfortní splácení ve výši 2 639 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 834 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze 550 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 9 959,66 Kč a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku 8 557,34 Kč, dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky za období do [datum] v kapitalizované výši 5 000 Kč (limitu ½ poskytnuté jistiny) a nakonec sankčních poplatků v celkové výši 300 Kč – za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávky a poplatky za upomínky, sjednané dle smlouvy v čl.„ postup při prodlení zákazníka“. Příslušenství sestává ze zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny (resp. jednotlivých splátek) za období do okamžiku postoupení pohledávky ([datum]) v kapitalizované výši 625,02 Kč, a dále z běžícího z dlužné jistiny 9 959,66 Kč od [datum] do zaplacení, a zároveň ze smluvních úroků ve výši 29 % ročně z jistiny 9 959,66 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 9 998 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,00 % ročně ve výši 3 296 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 639 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 4 063 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 834 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 10 000 Kč v hotovosti. RPSN činí v případě splatnosti zápůjčky 24 měsíců 112,81 %. Ve smluvních podmínkách si účastníci v článku 6.1 sjednali pro případ prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužných částek, dle čl. 6 a 6.3 právo na náhradu paušalizovaných účelně vynaložených nákladů za zaslání upomínky ve výši 300 Kč, a dle čl. 6 právo na poplatek ve výši 1 000 Kč jako paušalizované náhrady účelně vynaložených nákladů za vymáhání pohledávky prostřednictvím centrálního vymáhání pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně /viz smlouvu o zápůjčce včetně smluvních podmínek/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému uvedená v příloze [číslo] seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem /viz dopis včetně podacího archu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu včetně podacího lístku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť předložila pouze formulář nazvaný zákaznická karta, v kterém právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. Dle údajů uvedených v tomto formuláři byl žalovaný zaměstnán, dle formuláře má 1 příjem, přičemž následně je ve formuláři uvedeno, že„ čistý příjem“ žalovaného činí 19 891 Kč měsíčně. Žalovaný bydlel„ s rodiči“, byl svobodný a neuvedl žádné vyživované osoby. Ohledně výdajů bylo ve formuláři uvedeno, že běžné měsíční výdaje žalovaného se skládají z„ odhadovaných měsíčních výdajů“ ve výši 3 000 Kč,„ externích splátek zápůjčky“ dle žalovaného ve výši 5 000 Kč a„ interních splátek“ právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 4 490 Kč. Ve formuláři je uvedeno, že tyto skutečnosti byly ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami, tyto listiny však soudu ze strany žalobkyně předloženy nebyly /viz zákaznickou kartu/. 6. Soud pro nadbytečnost neprovedl navrhovaný důkaz výslechem obchodního zástupce právní předchůdkyně žalobkyně, který uzavíral dne [datum] předmětnou smlouvu, neboť dle zkušeností soudu v obdobných věcech uvedení zástupci toliko odkazují na skutečnosti zachycené v zákaznické kartě, jiné skutečnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti tak nesdělují, resp. uvádí, že žádné jiné skutečnosti zkoumány a ověřovány nebyly. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 16. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky zápůjčky jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ve smyslu ust. § 86