15 C 199/2022-37 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobce se obrátil dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnil nárok na zaplacení částky ve výši 53 358 Kč. Nárok odůvodnil tím, že je vlastníkem domu v ulici [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a žalované na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] pronajal v daném domě byt [číslo], nacházející se ve 3. patře, o velikosti 79,85 m² na dobu určitou jednoho roku, která byla 8krát prodloužena, tj. do [datum]. Byt byl po právě dokončené rekonstrukci a žalovaná měla mimo jiné hradit nájemné a zálohy na poskytované služby, a to se splatností vždy k 20. dni v měsíci za měsíc následující. Žalovaná byt užívala od [datum] a byt opustila na základě výzvy žalobce dne [datum]. Výše nájemného byla stanovena ve výši 11 000 Kč měsíčně, za sklep 270 Kč a poplatky za služby poskytované s užíváním bytu činily 4 985 Kč. Při podpisu nájemní smlouvy žalovaná uhradila jednorázovou kauci ve výši 11 000 Kč. Žalovaná částka je tvořena nedoplatkem na vyúčtování nájemného a nákladů na služby poskytované s nájmem bytu za období od [datum] do [datum] ve výši 4 371,57 Kč, za období od [datum] do [datum] ve výši 37 086,81 Kč a za vyúčtování části nákladů na uvedení bytu do původního stavu oproti kauci ve výši 11 900 Kč. 2. Usnesením soudu ze dne 21. 12. 2022 č. j. 15 C 199/2022-32 bylo řízení co do částky 12 197 Kč na návrh žalobce zastaveno. 3. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 6. Žalobce jako vlastník domu v ulici [ulice a číslo], [PSČ] [obec] postaveného na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], zapsán v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na listu vlastnictví [číslo] uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu ve znění jejích dodatků o nájmu bytové jednotky [číslo], o velikosti 79,85 m², na základě níž žalovaná užívala bytovou jednotku, a měla povinnost hradit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu dle platných cenových předpisů do posledního dne daného měsíce. Nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou, kdy byl postupně prodlužován až do [datum] /viz náhled do katastru nemovitostí na č. l. 34 spisu, nájemní smlouva na č. l. 4-6 spisu, dodatek [číslo] na č. l. 8 Nájemní smlouva byla ukončena uplynutím sjednané doby nájmu ke dni [datum]. K předání došlo na výzvu žalobce dne [datum], přičemž žalovaná v protokolu uznala zjištěné závady vyžadující nutné opravy s tím, že vyúčtování bude žalované doručeno na stanovenou adresu /viz výzva k předání + dodejka na č. l. 10 spisu, protokol o převzetí a předání bytu na č. l. 11 Po provedení vyúčtování zálohových úhrad za rok 2020 činil nedoplatek na službách i na dlužném nájemném celkem 4 371,57 Kč, za období od [datum] do [datum] pak ve výši 37 086,81, po opravě výpočtu ve výši 24 889,16 Kč /viz vyúčtování na č. l. 12, 14 a 30 spisu/. Žalobci vznikly náklady na uvedení bytu do původního stavu nad rámec běžného opotřebení a za výměnu poškozené kuchyňské linky ve výši 36 960 Kč, vůči kterým započetl kauci ve výši 11 000 Kč a při stanovení žalované částky zohlednil dlouhodobost nájemního vztahu /viz podání na č. l. 26-27 spisu, faktury na č. l. 28-29 spisu/. Žalobce naposledy vyzval žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní výzva na č. l. 13 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc v souladu s přechodným ustanovením § 3074 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) podle o. z., a dle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle § 3074 odst. 1 o. z. se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. 9. Podle § 663 obč. zák. nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. 10. Podle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 11. Podle § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle odst. 3 způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Dle odst. 4 si strany ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. 12. Podle § 2293 odst. 1 o. z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. 13. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty platí, že poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. 14. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 3 pak platí, že finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. 15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl. 16. Soud vzal za prokázané, že žalobce sjednal se žalovanou nájemní smlouvu, na základě níž měla žalovaná povinnost hradit žalobci měsíčně nájemné a zálohy na související služby. Žalovaná však neuhradila svůj dluh na službách a nájemném vyúčtovaných po doručení vyúčtování zálohových úhrad za plnění za rok 2020 v celkové výši 4 371,57 Kč a za období od [datum] do [datum] v celkové výši 24 889,16 Kč. Žalovaná dále neuhradila náklady spojené s uvedením bytu do původního stavu po ukončení nájemního vztahu, a to ve výši 11 900 Kč. Za situace, kdy žalobce prokázal vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností právě na straně žalované. Na ní bylo, aby tvrdila a samozřejmě i prokázala, kdy a jak dluh uhradila, nebo že její dluh zanikl z jiného důvodu. Vzhledem k tomu, že nic z právě nastíněného ve věci nebylo tvrzeno a tím méně pak prokázáno, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 17. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 142a a § 151 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnějšímu žalobci poměrnou část jeho nákladů (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku). Žalobce se návrhem na zahájení řízení původně domáhal zaplacení částky celkem 53 358 Kč. Žalobci byla v konečném rozhodnutí přisouzena částka 41 161 Kč. Při odečtení neúspěchu (23%) od úspěchu (77%), má žalobce právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 54 %. Soud proto přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 764,72 Kč, přičemž tato částka představuje 54 % z jejich celkové výše 3 268 Kč, kdy tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 668 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, podání ve věc