15 C 203/2023-42 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud s žalobou, ve které se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 19 827,60 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 18 000 Kč, který žalovaný mohl čerpat opakovaně vždy do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se současně smlouvou zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný celkem načerpal částku ve výši 31 990 Kč a na poskytnutý úvěr celkem uhradil částku ve výši 19 860 Kč, přičemž tato částka byla částečně započítána na jistinu, úrok a poplatky dle splátkového kalendáře. Neboť žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný byl k uhrazení dluhu naposledy vyzván předžalobní výzvou. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 17 597,60 Kč, nákladů na vymáhání pohledávek ve výši 730 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje úrok z úvěru a úrok z prodlení částečně v běžící a částečně v kapitalizované výši, patrné z výroku I. a II. tohoto rozsudku. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a ve sporu zůstal zcela pasivní. 3. Soud věc projednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť k nařízenému jednání soudu se řádně předvolaní účastníci nedostavili. Žalobkyně svou účast omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy. 4. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění: 5. Žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovaným úvěrovou smlouvu [číslo] ve které se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 18 000 Kč, jež žalovaný mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky ve výši 26,28 % ročně, a to v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. RPSN byla sjednána ve výši 38,74 %. Žalovaný se dále zavázal platit žalobkyni poplatky ve výši stanovené v sazebníku žalobkyně. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč a dále jednorázová smluvní pokuta po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1% denně z dlužné částky. Smluvní strany si dále sjednaly, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které činí 100 Kč za měsíc vymáhání, s tím, že tato částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů /viz úvěrová smlouva na č. l. 9-10 spisu, úvěrové podmínky dostupné v sytému CEPR/. Před poskytnutím úvěru žalobkyně k žalovanému zjistila, že je svobodný, bydlí u rodičů, je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], [IČO], jeho měsíční příjem je ve výši 28 000 Kč. Jako výdaje žalobkyně zohlednila výši životního minima/viz úvěrová smlouva na č. l. 9-10 spisu, potvrzení o provedení bonity na č. l. 21 spisu, tvrzení v podání na č. l. 30-32 spisu, úvěrová zpráva na č. l. 33 spisu/ Žalobkyně umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky, žalovaný však své smluvní povinnosti nedostál, když řádně a včas nehradil měsíční splátky. Žalobkyně proto využila svého práva a dluh žalovaného zesplatnila, a to dopisem ze dne [datum] /viz výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 11-12 spisu, výzva ke splacení celého úvěru na č. l. 17 spisu, podací arch na č. l. 18 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní výzvu na č. l. 19 spisu, podací arch na č. l. 20 spisu/. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 18 000 Kč, který žalovaný mohl opakovaně čerpat. Žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky, a to ve formě měsíčních splátek. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč a dále jednorázová smluvní pokuta po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1% denně z dlužné částky. Smluvní strany si dále sjednaly, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které činí 100 Kč za měsíc vymáhání, s tím, že tato částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů a měsíční poplatek za vedení účtu. V důsledku prodlení žalovaného s hrazením splátek využila žalobkyně svého práva a dluh žalovaného zesplatnila. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem 31 990 Kč. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně a žalovaný chtěli uzavřít smlouvu o úvěru, v níž by se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč, který žalovaný mohl opakovaně čerpat, a žalovaný by se zavázal vrátit žalobkyni jistinu úvěru spolu s příslušenstvím. Protože šlo o smlouvu o spotřebitelském úvěru, soud se předně zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatelky úvěru jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně své povinnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nedostála. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních a výdělkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by žalobkyně ověřovala žalovaným tvrzené příjmy. Soud dále konstatuje, že žalob