15 C 22/2023-71 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud s žalobou, ve které se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 44 383 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s obchodní společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu [číslo] s produktovým názvem zelená půjčka v hotovosti měsíční 06/ 2017 (dále jen„ smlouva“), na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti jistina (zápůjčka) ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 32 019 Kč, ve kterém je zahrnut úrok ve výši 29 % ročně, poplatek za zpracování, doručování a flexibilní splácení a administrativní poplatek. Žalovaný se zavázal zaplatit celkem 72 019 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 4 002 Kč (poslední ve výši 3 985 Kč). Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný na svůj dluh uhradil jen 53 136 Kč, z toho žalobkyně započetla 27 146,78 Kč na jistinu a 12 853,22 Kč na poplatky. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně proto nárokuje zaplacení jistiny ve výši 12 853,22 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 6 029,78 Kč, smluvní pokuty v kapitalizované výši 20 000 Kč (0,1 % denně ze splátek, s jejichž úhradou byla žalovaná v prodlení až do [datum]) a sankčních poplatků za vymáhání dluhu ve výši 5 500 Kč. Žalobkyně v rámci příslušenství požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 637,34 Kč z jednotlivých splátek, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 853,22 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 12 853,22 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a zůstal ve sporu zcela pasivní. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno první soudní jednání na den [datum]. Žalovanému bylo dne [datum] procesně korektním způsobem doručeno předvolání k tomuto jednání. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, proto soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 32 019 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši 9 803 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 10 180 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 12 036 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 4 002 Kč (poslední splátka ve výši 3 985 Kč). Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí zápůjčky ve výši 40 000 Kč v hotovosti. Smluvní strany sjednaly RPSN ve výši 127,43 %. V čl. 16 smluvních podmínek si smluvní strany pro případ prodlení žalované s úhradou splátky sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná se dále zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 300 Kč za zaslání upomínky a poplatek ve výši 1 000 Kč za zahájení vymáhání dluhu /viz smlouvu na č. l. 59 spisu, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 60 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný je svobodný, žije s rodiči, má základní vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost a jeho čistý příjem je ve výši 18 004 Kč, další příjmy žalovaného ve výši 4 000 Kč. Běžné měsíční výdaje žadatele jsou ve výši 5 000 Kč, které představují externí splátky zápůjček /viz zákaznická karta na č. l. 63 spisu/. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 53 136 Kč. Žalovanému byla za prodlení s úhradou jednotlivých splátek účtována smluvní pokuta ke dni [datum] ve výši 20 000 Kč /viz platební historie na č. l. 61-62 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni /viz smlouvu o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek na č. l. 11-36 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 7. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o zápůjčce, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v pravidelných splátkách, a to spolu s úroky a poplatky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 53 136 Kč. 8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen 15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Soud na základě hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech ve vzájemné souvislosti dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně chtěla s žalovaným uzavřít smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu ve výši 40 000 Kč, a žalovanému měla vzniknout povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s poplatkem vrátit. Protože šlo o smlouvu o spotřebitelském úvěru, soud se předně zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky zápůjčky jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného.