15 C 297/2023-41 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému zaplacení 18 063,04 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění návrhu zejména uvedla, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kterou žalovaný podepsal dne [datum]. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, neboť se ocitl v prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů, došlo dne [datum] v souladu s bodem 6.3. smlouvy o úvěru k zesplatnění celého úvěru, kdy se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 49 637,45 Kč splatné nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalovanému mj. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni, v souladu s bodem 6.5. smlouvy o úvěru, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně v této věci již dříve zahájila u Okresního soudu v Mělníku soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek citovaného soudu ze dne 21. 12. 2020, č. j. 7 C 177/2020-71, v rámci kterého bylo mj. žalobkyni přiznáno právo na uhrazení smluvní pokuty dle bodu 6.1. a 6.5. smlouvy o úvěru, a to ve výši 998 Kč a ve výši 5 938,96 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za období od prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru do [datum]. Vzhledem k tomu, že prodlení žalovaného trvalo i po tomto datu, vzniklo žalobkyni právo na uhrazení smluvní pokuty i za následující období. Žalovaný, navzdory předžalobní výzvě, neuhradil žalobkyni ničeho. Ta se tak po žalovaném domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 28 644 Kč od [datum] do [datum], 0,1 % denně z částky 21 644 Kč od [datum] do [datum]. V souladu s limity dle čl. 6 smlouvy o úvěru, respektive s § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., na částku 18 063,04 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno první soudní jednání na den [datum]. Žalovanému byla dne [datum] procesně korektním způsobem doručena žaloba a předvolání k tomuto jednání. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, proto soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaný a žalobkyně podepsali dne [datum] Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“). Žalobkyně se zavázala poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3 339 Kč splatných vždy nejpozději 22. dne každého kalendářního měsíce. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila dle části A) smlouvy o úvěru 160 272 Kč, úroková sazba 108,79 % p. a. byla dohodnuta jako pevná na celou dobu splácení úvěru. RPSN na úvěr činilo 108,79 %. Dle bodu 2.. části B) smlouvy o úvěru se úrok počítá jako efektivní úroková míra. Bod 2.. části B) smlouvy o úvěru stanovil, že úrok běží i po zesplatnění úvěru, kdy i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, a to až do doby její úplné úhrady s tím, že žalobkyně byla oprávněna na úrocích, které přirostou po zesplatnění, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů zakotvila smlouva o úvěru, ve své části B) v bodu 6.1. povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč s tím, že tato smluvní pokuta je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení a že souhrn veškerých smluvních pokut, které je žalobkyně oprávněna takto požadovat, činí maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Dle bodu 6.2. části B) smlouvy o úvěru měla žalobkyně rovněž právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou každé splátky o délce 15 dnů, s tím, že tato náhrada nákladů je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů pak smlouva o úvěru, v části B) v bodech 6.3. a 6.4., stanovila, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru, kdy se ke dni zesplatnění stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů a kdy ke dni zesplatnění se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru splatné nejpozději ke dni zesplatnění. Žalobkyně pak měla, dle bodu 6.5. části B) smlouvy o úvěru, rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. /viz smlouva o úvěru na č. l. 7-10 spisu/. Žalovaný byl před poskytnutím úvěru dne [datum] kontrolován v registru [příjmení] a nebyl zjištěn žádný záznam. Žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl, a tyto skutečnosti podepsal, že jeho čistý měsíční příjem činí 24 000 Kč z pracovního poměru na dobu neurčitou, výdaje - životní minimum – 3 410 Kč, žije s rodiči, je rozvedený, má maturitu, nežije v domácnosti s dětmi, nespoří, nesplácí jiné úvěry, výživné ani hypotéky, výdaje na bydlení má 1 300 Kč, celkem tak výdaje činí 4 410 Kč. Pokud se připočte rezerva ve výši 1 000 Kč, pak rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného činí 18 290 Kč /viz ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 7 C 177/2020 hodnocení klienta na č. l. 14 – 16 spisu/. Z potvrzení o příjmu žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl v tu dobu zaměstnán jako řidič od [datum] na dobu neurčitou a není jednáno o ukončení pracovního poměru a jeho průměrný příjem za kalendářní rok činí 20 010 Kč a za poslední tři kalendářní měsíce pak 24 499 Kč /viz ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 7 C 177/2020 potvrzení na č. l. 55 spisu/. Žalovaný dále doložil výpisem – přehledem pohybů na účtu - z účtu na své jméno, že mu výplata byla vyplacena na účet, a to za měsíc červen 2019 ve výši 26 474 Kč /viz ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 7 C 177/2020 výpis z účtu na jméno žalovaného za měsíc červenec 2019 na č. l. 56 spisu/. Oznámením ze dne [datum] byl žalovaný žalobkyní vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením /viz oznámení ze dne [datum] na č. l. 11 spisu, podací arch na č. l. 12 spisu/. Dne [datum] žalobkyně předala k odeslání předžalobní výzvu ze dne [datum] /viz předžalobní výzva včetně doručenky na č. l. 21-22 spisu, poštovní podací arch na č. l. 23 spisu/. Dne [datum] byl vydán rozsudek Okresního soudu v Mělníku, č. j. 7 C 177/2020-71, který nabyl ve I. výroku právní moci dne [datum] a ve výroku II. a III. dne [datum] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2021, č. j. 23 Co 73/2021. Citovaným rozsudkem byla žalobkyni přiznána za žalovaným pohledávka vyplývající z titulu úvěrové smlouvy ze dne [datum] [číslo]. Ve věci vedené pod sp. zn. 7 C 177/2020 zdejší soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva uzavřená mezi ní a žalovaným neplatná. S tímto závěrem soudu se ztotožnil i odvolací soud, který ve svém rozhodnutí shrnul, že žalobkyně má nárok na zaplacení částky 28 643 Kč, představující rozdíl mezi vzájemnými plněními účastníků, ve zbylém rozsahu tedy žalobkyni na další plnění nárok nevznikl s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru a soud prvního stupně pochybil, pokud jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného neposoudil částku představující rozdíl mezi vzájemným plněním účastníků, ale částku 36 180,96 Kč (viz výrok I. citovaného rozsudku), představující rozdíl mezi plněním žalovaného a částkou, kterou žalobkyně žalobou požadovala, tj. i smluvních pokut a úroků, na které však vzhledem k závěru o neplatnosti smlouvy žalobkyni nárok nevznikl /viz rozsudek zdejšího soudu č. j. 7 C 177/2020-71 ze dne 21. 12. 2020 na č. l. 13-16 spisu, rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 23 Co 73/2021-97 ze dne 1. 6. 2021 na č. l. 17-19 spisu/. 6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne n