16 C 243/2022-179 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobce se obrátil dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 2 000 000 Kč z titulu duševních útrap vniklých smrtí [jméno] [příjmení], manželky žalobce, a jejich nenarozeného dítěte. Nárok žalobce odůvodnil zejména tím, že k úmrtí [jméno] a dítěte došlo v důsledku postupu lékařů žalované. Manželství žalobce s [jméno] [příjmení] bylo šťastné, leč bezdětné, rozhodli se tedy pro otěhotnění asistovanou reprodukcí. Manželka v roce 2018 otěhotněla, avšak ve čtvrtém měsíci gravidity v důsledku komplikací potratila. Koncem roku 2019 se manželce žalobce podařilo znovu otěhotnět a oba tak prožívali velmi šťastné období. Prenatální péče probíhala v [právnická osoba], konkrétně u MUDr. [jméno] [příjmení], z jejíž lékařské zprávy vyplývá, že [jméno] měla velmi zatíženou porodnickou anamnézu a byly zde uvedeny též všechny zjištěné diagnózy. [jméno] [příjmení] byla v graviditě 33+4 předána do péče Gynekologického oddělení [nemocnice] (dále jen„ zařízení žalované“), kde absolvovala v květnu 2020 několik kontrol, při kterých ošetřujícím lékařům sdělovala, že krvácela. Termín porodu císařským řezem byl neustále posouván a nakonec byl stanoven na [datum]. V noci, po kontrole v zařízení žalované dne [datum], došlo u [jméno] [příjmení] k odtoku plodové vody a následně upadla do bezvědomí. Žalobce dle pokynů operátorky záchranné služby prováděl resuscitaci, ve které po příjezdu pokračoval lékař rychlé zdravotnické služby po dobu asi jedné hodiny. [jméno] [příjmení] i plod zemřely při převozu do nemocnice. Příčinou smrti [jméno] [příjmení] byla embolie plodovou vodou se známkami rozvíjejícího se šoku a diseminované intravaskulární koagulopatie, jejíž vznik vysvětlilo předčasné odlučování placenty v rámci počínajícího porodu s vmetením (embolií) plodové vody do cévního řečiště. Příčinou smrti plodu byla nitroděložní asfyxie (udušení). Za účelem posouzení odborné péče v průběhu těhotenství nechal žalobce vypracovat Ústavem pro péči o matku a dítě, znalecký ústav, ústavní znalecký posudek [číslo] 2020 ze dne [datum] (dále jen„ znalecký posudek“), ze kterého vyplynulo, že odborná péče poskytovaná [jméno] lékaři žalované byla v rozporu s aktuálními poznatky lékařské vědy, a to konkrétně v nepodání kortikoidů těhotné, neukončení těhotenství císařským řezem při projevech vaginálního krvácení v graviditě 36. týdne a nesprávným určením termínu plánovaného císařského řezu. Dle žalobce, s odkazem na závěry znaleckého posudku, k úmrtí manželky [jméno] a jejich nenarozeného dítěte došlo v důsledku postupu neratovické porodnice (ošetřujícího lékaře), který byl v rozporu s aktuálními poznatky lékařské vědy. Pokud by byl termín císařského řezu proveden včas a v souladu s aktuálními poznatky lékařské vědy, nemohlo by dojít k fatálnímu řetězení příčinné souvislosti vedoucí k úmrtí jak matky, tak plodu, tedy při postupu„ lege artis“ bylo s jistotou možné předejít ztrátě života plodu a s velkou mírou pravděpodobnosti i ztrátě života [jméno] [příjmení]. Žalobci se po této události zcela zhroutil svět. Úmrtím manželky a dítěte došlo k přetrhání a znemožnění dalšího rozvoje partnerských a rodičovských vztahů a prožitků žalobce. Žalobce prožívá obrovskou bolest a duševní utrpení. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaná důvodnost žaloby odmítla. Předně žalovaná uvedla, že se snažila věc vyřešit mimosoudně za účasti svého pojistitele a ke smírnému jednání je i nadále připravena. Žalovaná projevila lítost nad tím, co se stalo prostřednictvím jednání jejího lékaře MUDr. [příjmení]. Žalovaná uvedla, že [jméno] [příjmení] byla přijata dne [datum] do péče žalované, kde probíhaly následné kontroly. První potíže s krvácením [jméno] sdělila ošetřujícímu lékaři na kontrole dne [datum], kdy si ráno všimla krve na prostěradle a na kontrole dne [datum] se na vložce nacházelo minimum zaschlé krve. Při kontrole dne [datum] nekrvácela vůbec a nejevila žádné známky embolie plodovou vodou. Pokud by [jméno] [příjmení] krvácela dne [datum], byla by hospitalizovaná stejně jako v prosinci roku 2019, kdy byla z důvodu krvácení hospitalizovaná v zařízení žalované, a to ve dnech od [datum] do [datum]. Žalovaná dodává, že jasné krvácení nikdy žádný z ošetřujících lékařů žalované neviděl a že paní [příjmení] pouze anamnesticky špinila. Žalovaná nesouhlasí se závěry znaleckého posudku, neboť neprokazují odpovědnost žalované, když postup non lege artis je dovozován z nesprávně stanoveného termínu císařského řezu, kdy se termín zvažovaný ve znaleckém posudku (tj. [datum], tedy až na 39. týden gravidity) liší od termínu stanoveného žalovanou ve zdravotnické dokumentaci (tj. [datum], tedy na 38. týden gravidity). Žalovaná rovněž nesouhlasí s tvrzením, že těhotné měly být podány kortikoidy, když ty se dle doporučení [obec] gynekologické a porodnické společnosti podávají v rozmezí od 24. do 35. týdne gravidity, přičemž [jméno] sdělila první náznaky krvácení ošetřujícímu lékaři až v době, kdy se jednalo o graviditu 35+4 (tj. 36. týden těhotenství). Žalovaná dále uvedla, že neexistuje žádný standardizovaný doporučený postup k péči o pacientku s nálezem vcestných cév. V takovém případě pak záleží na názoru ošetřujícího lékaře, pokud jde o stanovení termínu porodu. Žalovaná tedy nemohla postupovat non lege artis, když neporušila žádné standardizované doporučené postupy. Žalovaná současně uvedla, že v době, kdy [jméno] [příjmení] navštěvovala zařízení žalované, tato splňovala doporučený postup péče u pacientek s rizikovými faktory, tzv. život ohrožujícího krvácení a tím postupovala v souladu se správnou léčebnou praxí. Žalovaná dále uvedla, že požadované nároky žalobce nejsou v souladu s rozhodovací praxí soudů, dle které by výchozí částkou pro stanovení náhrady újmy měla být částka 682 100 Kč (dvacetinásobek průměrné hrubé nominální mzdy za rok 2019), modifikovatelná s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek. V případě otce při úmrtí novorozeného dítěte v den porodu je za přiměřenou považována částka 500 000 Kč. Žalovaná navrhla soudu, aby žalobu vůči ní zamítl, pokud se nepodaří dosáhnout smíru. V případě, že soud dospěje k závěru, že žalovaná odpovídá za újmu vzniklou žalobci, navrhuje, aby náhrada nemajetkové újmy byla soudem stanovena ve výši 700 000 Kč. 3. V replice žalobce uvedl mimo jiné, že den termínu císařského řezu, tj. [datum] nebyl dnem v 38. týdnu gravidity, ale jednalo se o týden gravidity 38+2 nebo 38+4, tedy jednalo se o 39 týden. Ukončení gravidity po dokončeném 38. týdnu u gravidity s nálezem vcestných cév je provázeno perinatální mortalitou 56 %. Žalobce v této souvislosti uvedl, že komplikovanost diagnózy nespočívala pouze v diagnóze vcestných cév s projevy krvácení ve druhém i třetím trimestru gravidity, ale i v řadě dalších komplikací, o kterých měla žalovaná informace. Jde především o přídatnou vcestnou placentu, těhotenskou ztrátu v předchozí graviditě, hereditární trombofilní stav, imunologický faktor poruchy fertility a stav po in vitro fertilizaci. Dále má žalobce za to, že indikací pro podání kortikoidů není krvácení těhotné, nýbrž dovyvinutí plic plodu a umožnění včasného termínu provedení císařského řezu, tedy že důvodem pro podání kortikoidů je diagnóza vcestných cév. Důvodem pro včasné provedení císařského řezu při této diagnóze je prevence fatálních následků, jež může mít krvácení z vcestných cév při protržení vaku blan. V případě [jméno] [příjmení] došlo k jejímu úmrtí a k následnému úmrtí plodu v důsledku embolie plodovou vodou. Příčinou embolie bylo krvácení z vcestných cév, jež bylo způsobeno tím, že nastal fyziologický porod, který je pro rodičku i plod v případě diagnózy [jméno] [příjmení] s velkou pravděpodobností smrtící. Dále se žalobce domnívá, že jakýkoli náznak krvácení, byť by se jednalo o„ anamnestické krvácení“ měl vést ošetřující lékaře k opatrnosti a hospitalizaci [jméno] [příjmení]. Dle žalobce lze postup lege artis definovat i tak, že je zapotřebí minimalizovat rizika a v případech, kdy je to možné, nevystavovat rodičku a plod známým rizikům a předcházet jim. 4. V duplice žalovaný uvedl, že anamnestické krvácení je na konci těhotenství přirozené, může se objevit i nemusí a znamená přípravu těla na porod v následujících dnech. Oproti tomu jasné krvácení, ke kterému u [jméno] nedošlo, značí vážnější situaci, předčasný porod, pro kterou by pacientka měla být hospitalizována. 5. K tomu se žalobce vyjádřil tak, že problémem není předčasný porod, nýbrž skutečnost, že u [jméno] [příjmení] začal probíhat porod fyziologický, což při dané diagnóze představovalo smrtelné riziko jak pro ni, tak pro plod. Právě pro prevenci tohoto rizika mělo dojít ke včasnému ukončení těhotenství císařským řezem. 6. [ulice] účastník na straně žalované (pojišťovna) se v řízení ztotožnil s argumentací i procesním stanoviskem žalované. Nadto k věci uvedl, že pokud jde o nepodání kortikoidů [jméno] [příjmení], tak toto nelze přičítat žalované za chybu a klást jí to za vinu, neboť je zřejmé, že v