17 C 313/2023-53 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 17 550 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit spolu s kapitalizovanými úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou [anonymizováno] ročně ve výši celkem 3 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když uhradila celkem pouze 12 800 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 13 650 Kč a na dlužném poplatku za hotovostní inkaso částku 3 900 Kč. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč v den uzavření smlouvy, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s kapitalizovanými úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 32,15 % ročně ve výši 3 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to v 60 týdenních hotovostních splátkách po 450 Kč. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí jistiny ve výši 15 000 Kč v hotovosti. RPSN činí 206,15 % /viz smlouva o úvěru včetně smluvních podmínek na č. l. 13-14 Při žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je svobodná, se základním vzděláním, že bydlí s partnerem/kou v nájmu a nemá žádné nezaopatřené dítě. Od [anonymizováno] [rok] byla zaměstnána na částečný úvazek u spol. [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem 14 817 Kč s tím, že podle daňového přiznání vykazoval její přítel příjem jako další příjem domácnosti 8 000 Kč měsíčně. Výdaje žalovaná uvedla ve výši 10 000 Kč, z čehož 5 000 Kč představovaly výdaje na bydlení a 5 000 Kč výdaje osobní. Tyto skutečnosti měly být dle formuláře ověřeny pracovní smlouvou, výplatními páskami a daňovým přiznáním přítele žalované /viz karta zákazníka na č. l. 15 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalované uvedená v příloze [číslo] seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 20-25, seznam pohledávek na č. l. 26-27, výpis z OR na č. l. 12, potvrzení o příchozí platbě na č. l. 17 Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz oznámení o postoupení na č. l. 18, podací lístek na č. l. 19 Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz výzva k plnění na č. l. 28-29, podací lístek na č. l. 30 Žalovaná na svůj dluh uhradila částku 12 800 Kč /viz žalobní tvrzení/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 4. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku 15 000 Kč dle účastníky podepsané smlouvy o úvěru a žalovaná se zavázala vedle jistiny zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně též úrok za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 32,15 % ročně ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. V daném případě nebylo tvrzeno, že by žalovaná cokoli nad rámec částky 12 800 Kč uhradila. 5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť předložila pouze formulář nazvaný karta zákazníka, ve kterém právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje ve vztahu k příjmům a výdajům žalované, ovšem jak se z jeho dalšího obsahu podává, ověřovala toliko příjmovou stránku, když vyšla z pracovní smlouvy, výplatních pásek a daňového přiznání přítele žalované. Tyto listiny ovšem soudu ze strany žalobkyně předloženy nebyly. Ve svém souhrnu sice žalovaná jistý příjem vykazovala, nicméně faktem zůstává, že výdaje, zde navíc nejméně co do bydlení v nereálné výši, nijak doloženy a ověřovány nebyly. Za popsané situace soud uzavírá, že při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí nepostupovala. Její postup je odborné péči velmi vzdálen, když se bez bližších znalostí majetkových poměrů žalované a především s nulovou znalostí jejích výdajů, rozhodla finanční prostředky žalované poskytnout. Soudu zcela uniká, na základě jakých zjištění mohla žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně dospět k závěru, že žalovaná bude schopna úvěr splatit, když neměla žádnou představu o tom, jaké jsou její skutečné výdajové poměry, neboť tyto nebyly zmapovány vůbec. 6. V tomto směru soud konstatuje, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že její právní předchůdkyně své povinnosti ve smyslu § 86 ZoSÚ dostála, neunesla (pro nepřítomnost žalobkyně nebylo možno tuto při ústním jednání postupem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v uvedeném ohledu vyzvat k doplnění tvrzení a označení a předložení důkazů). Pro absenci dostatečných tvrzení a důkazů z hlediska zkoumání úvěruschopnosti, nelze dovodit, že by ze strany právní předchůdkyně byla úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí zkoumána. 7. Soud řešenou věc posuzoval po právní stránce, vycházeje přitom z obsahu smlouvy o úvěru, podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení se považuje právní jednání za platné, nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání. 13. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje z