18 C 267/2023-57 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 108 871 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 108 871 Kč od [datum] do zaplacení, pohledávky ve výši 34 282,93 Kč, úroku ve výši 44,88 % ročně z částky 96 722,46 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 804,16 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 96 722,46 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 260 064 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřely žalobkyně a žalovaná smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 100 000 Kč. Tuto měla žalovaná splácet spolu s úrokem ve výši 44,88 % ročně v měsíčních splátkách po 4 515 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr, a to zejména lustracemi v databázích NRKI a SOLUS a dále na základě informacích získaných od žalované. Za období od [datum] do [datum] žalovaná uhradila žalobkyni v souvislosti s touto smlouvou celkem 18 060 Kč (ve čtyřech splátkách), ničeho dalšího však žalovaná nevrátila. Žalobkyně proto požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 998 Kč, a to za dvě splátky po splatnosti, kdy výše pokuty za jednu splátku činí 499 Kč. Dále žalobkyně požaduje úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, a to ve výši dvakrát 200 Kč (za každou splátku po splatnosti), celkem tedy 400 Kč. Podle smluvních ujednání došlo při prodlení delším než 65 dní automaticky ke zesplatnění úvěru. K tomu došlo v žalované věci dne [datum], kdy byla žalovaná v prodlení se splátkou splatnou dne 16, 8. 2022. Dále žalobkyně požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 107 473,29 Kč (tedy nesplacené původní jistiny ve výši 96 722,46 Kč a dále ke dni zesplatnění přirostlých úroků ve výši 10 750,83 Kč) za každý den prodlení, přičemž její úhradu požaduje ke dni podání žaloby ve výši 34 282,93 Kč. 2. Žalovaná ve věci uvedla, že při havarijním stavu a potřebné rekonstrukci koupelny si od žalobkyně zapůjčila částku ve výši 50 000 Kč (tento nárok byl veden u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]). Na smlouvu řádně splácela až do roku 2022. Jelikož náklady na rekonstrukci vzrůstaly, požádala žalobkyni o zvýšení půjčky o 30 000 Kč. Byla jí však nabídnuta částka 100 000 Kč. Upozornila žalobkyni, že není schopna splácet částku 4 500 Kč za účelem úhrady úvěru ve výši 100 000 Kč a zároveň splátky 1 768 Kč z předchozí půjčky. Žalobkyně jí však sdělila, že to zvládne, že když bude splácet tři měsíce pravidelně, že jí tyto dvě půjčky poté sjednotí a splátky budou nižší a to již finančně zvládne. Žalovaná proto souhlasila. Ačkoliv opakovaně žádala o konsolidaci půjček, nikdo jí neodpověděl. Nedokázala splácet splátky ve výši 4 500 Kč, byla již předlužena. Do května 2022 veškeré své závazky hradila i u jiných poskytovatelů půjček. Požádala o splátky ve výši 1 500 Kč. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně co do částky ve výši 26 931 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 931 Kč od [datum] do zaplacení, částky ve výši 34 282,93 Kč, úroku ve výši 44,88 % ročně z částky 96 722,46 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 804,16 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 96 722,46 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 260 064 Kč, žalobu zpět. Uvedla, že se úhrady částky, ohledně níž nebyla žaloba vzata zpět, domáhá z titulu bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně žalované poskytla částku 100 000 Kč a žalovaná dosud vrátila pouze 18 060 Kč, nadále se tak domáhá přiznání částky ve výši 81 940 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 81 940 Kč od [datum] do zaplacení. V rozsahu částečného zpětvzetí žaloby soud řízení zastavil podle § 96 odst. 1 až 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a to bez zjištění stanoviska žalované, neboť žalobkyně v tomto rozsahu vzala žalobu zpět ještě před prvním jednání ve věci samé (výrok I. tohoto rozsudku). 4. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti obou účastníků, neboť byli k jednání soudu předvoláni způsobem souladným s § 49 odst. 4 o. s. ř., při zachování lhůty uvedené v § 115 o. s. ř. a z jednání soudu se omluvili a požádali, aby bylo jednáno v jejich nepřítomnosti. 5. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaná požádala žalobkyni žádostí ze dne [datum] v elektronické formě o poskytnutí částky 100 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s úrokem ve výši 44,88 % ročně v měsíčních splátkách po 4 515 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. l. 6 - 8, dodatku [číslo] k návrhu smlouvy o úvěru č. l. 12 - 13). Této žádosti žalobkyně téhož dne vyhověla (zjištěno z oznámení o schválení úvěru č. l. 9, splátkového kalendáře na č. l. 10 spisu, dodejky č. l. 33) a žalované zaslala částku 100 000 Kč (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru č. l. 16, sdělení banky na č. l. 46 a výpisu z účtu na č. l. 48). Žalovaná z této částky uhradila celkem 18 060 Kč (zjištěno z karty klienta č. l. 34), smluvené splátky nehradila řádně a včas (zjištěno z výzvy k zaplacení, č. l. 35, oznámení, č. l. 336). Žalobkyně požadovala vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne [datum] s tím, že částka má být uhrazena do 15 dnů od odeslání výzvy (zjištěno z předžalobní výzvy č. l. 31). Dopis byl žalované zaslán téhož dne (zjištěno z podacího archu č. l. 32) a připraven k vyzvednutí dne [datum] (zjištěno ze sledování zásilky č. l. 55). 6. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně vyplatila žalované dne [datum] částku ve výši 100 000 Kč, neboť žalobkyně a žalovaná sjednaly smlouvu o úvěru (sjednání smlouvy vyplývá i ze shodných tvrzení účastníků, kdy žalovaná ve svém vyjádření sjednání smlouvy potvrdila). Žalovaná z vyplacené částky žalobkyni vrátila celkem 18 060 Kč. Žalobkyně požadovala vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne [datum], a to do [datum]. Výzva byla připravena k vyzvednutí dne [datum]. 7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a dále se domáhala úhrady požadované částky z titulu bezdůvodného obohacení, soud zamítl návrh žalobkyně na provedení dalších důkazů (zejména podpis na dálku na č. l. 11 spisu, úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu na č. l. 14 spisu, výpis záznamů z registru [příjmení] na č. l. 15 spisu, prohlášení klienta na č. l. 17 – 18 spisu, výpis z účtu na č. l. 19 – 20 spisu, potvrzení o provedení platby na č. l. 21 - 23 spisu, kopie OP na č. l. 24 – 25 spisu, hodnocení klienta na č. l. 26 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 27 – 30 spisu), neboť vzhledem k níže uvedenému právnímu názoru soudu již skutečnosti, které by soud z těchto důkazů zjistil, nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné. 8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 100 000 Kč. V řízení naopak nebyl prokázán právní důvod, na základě kterého si žalovaná mohla tyto finanční prostředky ponechat. Jelikož žalobkyně požadovala nárok z bezdůvodného obohacení v souladu s § 2991 a násl. o. z., je na žalované, aby prokázala právní důvod, pro který není povinna tuto částku vrátit a je oprávněna si ji ponechat. Žalobkyni naopak tížilo pouze břemeno důkazní ohledně poskytnutí tvrzené částky, což v řízení provedenými důkazy prokázáno bylo. K tomu soud pouze nad rámec dodává, že je zřejmé, že žalobkyně tuto částku poskytla v d