20 C 128/2021-330 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobce se žalobou po žalované domáhal zaplacení částky v celkové výši 2 645 162 Kč tvořené nárokem na zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti ve výši 171 539 Kč (spolu s příslušenstvím konkrétně specifikovaném v podání žalobce ze dne 5. 9. 2022 na č. l. 248 – 250 spisu, tj. úrok z prodlení v zákonné výši běžící vždy od 16. dne příslušného kalendářního měsíce za dobu trvání pracovní neschopnosti od dubna 2015 do listopadu 2016 z částky žalované za daný měsíc) a po skončení trvání pracovní neschopnosti ve výši 1 732 234 Kč (spolu s příslušenstvím konkrétně specifikovaném v podání žalobce ze dne 5. 9. 2022 na č. l. 248 – 250 spisu, tj. úrok z prodlení v zákonné výši běžící vždy od 16. dne příslušného kalendářního měsíce za dobu trvání po skončení pracovní neschopnosti od listopadu 2016 do srpna 2021 z částky žalované za daný měsíc), náhradu za bolestné ve výši 260 000 Kč (úrok z prodlení nebyl požadován), za ztížené společenské uplatnění ve výši 473 750 Kč (úrok z prodlení nebyl požadován), za náklady na léčení ve výši 770 Kč (součet nákladů doložených jednotlivými listinami a specifikovaných v podání na č. l. 198 spisu, toto dává dohromady částku 1 120 Kč, od které je odečtena poskytnutá sleva ve výši 350 Kč, úrok z prodlení nebyl požadován) a cestovné k lékaři v celkové výši 6 869 Kč (nárok konkrétně specifikován v podání žalobce na č. l. 209 – 212 spisu, úrok z prodlení nebyl požadován). Vozidlem musel žalobce jezdit ze zdravotních důvodů, musel dokonce jezdit s doprovodem, dostával silné injekce na bolesti, hrozilo, že by zkolaboval. Pokud by jeho tělesná teplota klesla, nemohlo by být vyšetření provedeno. Nárok ve výši 75 000 Kč s příslušenstvím (rozdíl mezi nárokem na nemocenské dávky za dobu dočasné pracovní neschopnosti a nemocenskými dávkami skutečně vyplacenými OSSZ) vzal žalobce před zahájením řízení zpět, aniž by se tohoto nároku domohl, a proto v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno, část nároku žalobce byla rovněž odmítnuta (pravomocným usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 9. , Anonymizováno, , č. j. , spisová značka, ). Svůj nárok žalobce odůvodnil tím, že dne 20. 4. 2015 uzavřel žalobce v postavení zaměstnance a žalovaná v postavení zaměstnavatele pracovní smlouvu. Žalobce byl přijat na pozici servisního technika, na dobu neurčitou, se zkušební dobou tři měsíce. Pracovní doba byla sjednána v délce 8 hodin denně v pracovních dnech, a to vždy od 9 – 17 hodin. V sobotu byla pracovní doba od 9 do 12 hodin, i v sobotu totiž bylo otevřeno v obchodě. Každou sobotu tam musel někdo být. Byla sjednána odměna 200 Kč za hodinu, ničeho dalšího k tomuto sjednáno nebylo. Odměna se vypočítávala dle zakázkových listů, který měl každý stroj, na kterém se pracovalo a kde se odpracovaná doba evidovala, tj. kolik hodin bylo odpracováno a jaká práce. Za dobu, kdy žalobce u zaměstnavatele pracoval, vždy práce naplnila celých 8 hodin a rozpracovaná práce zůstávala do dalšího dne. Již první týden měl žalobce přesčasy a pracoval navíc o víkendu. Když žalobce nastupoval do zaměstnání, byli tam ještě dva zaměstnanci, kteří v té době končili. S žalobcem byl pravděpodobně na stejné pracovní pozici pouze jeden další zaměstnanec, a to pan , jméno FO, . Dne 28. 4. 2015 utrpěl žalobce při konání pracovních úkolů úraz pravé ruky, kdy došlo k částečné amputaci III. a IV. prstu, v důsledku čehož má znehybněné částečně amputované prsty a částečně i znehybněnou ruku. Došlo totiž k nevratné ztrátě nervů, což má vliv na úchopové vlastnosti a je omezena hybnost. Od 28. 4. 2015 do 11. 11. 2016 byl žalobce v pracovní neschopnosti. Dne 29. 11. 2016 se žalovaný dostavil do sídla žalované, chtěl jednat o přeřazení na jinou práci a o dalších nárocích z pracovního úrazu, místo však bylo uzavřené a nikdo tam nebyl. V prosinci 2016 bylo žalobci sděleno, že pro něho již není práce, a proto ho žalovaná nebude dále zaměstnávat. Žádná další komunikace neprobíhala. Po skončení pracovní neschopnosti zůstal žalobce bez příjmů, pracoval pouze na dohodu jako řidič (od prosince 2016 v podstatě do současnosti) s nepravidelným příjmem (cca 5 000 Kč měsíčně). O invalidní důchod žádáno bylo, ale tento nárok mu nebyl přiznán. Od žalované žalobce dostal jednu výpověď, která byla v předchozím řízení soudem shledána jako neplatná. I žalobce uvažoval o výpovědi. Nedaří se mu však od žalované dostat nutné podklady, které potřebuje ke svým nárokům. Dne 29. 1. 2021 byla žalobci doručena výpověď z pracovního poměru, se kterou žalobce nesouhlasil. Podal proto ke zdejšímu soudu žalobu pro určení neplatnosti této výpovědi (po vyloučení vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě nároků z pracovního úrazu ze dne 24. 5. 2021 a tato výzva byla odeslána žalované dne 18. 6. 2021. Je-li u některých nároků pracováno s průměrným výdělkem, lze vyjít minimálně z částky 200 Kč za hodinu, která byla sjednána i v pracovní smlouvě. Žalobce pracuje s omezeným množstvím důkazů. Žalovaná odmítla listiny podstatné pro řízení žalobci vydat. Žalobci nebylo na nároky z pracovního úrazu uhrazeno žalovanou ničeho, ačkoliv ji k tomu vyzýval. Žalovaná a žalobce prodloužili společným písemným prohlášením promlčecí lhůtu.2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí v celém rozsahu s tím, že žalovaná je dlouhodobě v likvidaci, a to od konce roku 2015. Již v předcházejícím řízení, které bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. , spisová značka, , bylo konstatováno, že žalovaná je bez majetku, nevyvíjí žádnou činnost, jednatel společnosti je nekontaktní a žalovaná proto měla velmi omezené možnosti a informace k výpovědi. Na této situaci se ničeho nezměnilo, žalobce již od tohoto soudního řízení věděl, v jakém stavu se žalovaná nachází, tj. že je nečinná a bez majetku. Žalovaná dále zpochybňuje jednotlivé vyčíslené nároky žalobce. Pokud jde o bolest a ztížené společenské uplatnění, pak není zřejmé, k jakému úrazu skutečně u žalobce došlo. V předchozím řízení byla zmiňována amputace článku prstu pravé ruky, v tomto řízení je zmiňována omezená schopnost hybnosti a úchopu a tato otázka má význam pro vyčíslení nároku, ale rovněž i pro další možnost nalezení obživy pro žalobce, zda skutečně žalobce neměl možnost jiného zaměstnání s vyššími měsíčními příjmy. Likvidátor žalované nemá od přechozího jednatele žádné podklady, aby mohl učinit nějaké konkrétnější stanovisko v dané věci. Žalovaná vznesla námitku promlčení, neboť splatnost jednotlivých nároků nastala před podáním žaloby a i před podáním žaloby uplynula promlčecí lhůta k jejímu úspěšnému uplatnění. Předložené čestné prohlášení považuje za neplatné, takové ujednání by mělo být dvoustranné, což se z daného dokumentu nepodává a naopak se zde jednostranně vyjadřuje pan , jméno FO, o převzetí nároku. Ostatně žalobce toto nezmiňoval ani v předchozím řízení. Původní výpověď byla dána pro hrubé porušení pracovní kázně, tato výpověď byla shledána soudem za neplatnou, následující výpověď již byla dána z organizačních důvodů, žalovaná však již neví, co zapříčinilo časovou prodlevu mezi jednotlivými výpověďmi.3. Rovněž vedlejší účastnice na straně žalované s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí v celém rozsahu s odůvodněním, že nárok je již celý promlčený. Poprvé byl nárok u vedlejší účastnice uplatněn dne 28. 11. 2019 a až tehdy se poprvé o nároku vedlejší účastnice dozvěděla. Jelikož je pracovní úraz z roku 2015, byl tento pojistný nárok odmítnut z důvodu promlčení, o čemž i žalobce obdržel korespondenci ze dne 2. 3. 2020. Nárok byl znovu uplatněn a byl opětovně odmítnut. Až v podání z října roku 2022 se vedlejší účastnice dozvěděla, že měla být mezi žalobcem a žalovanou podepsána listina prodlužující promlčecí dobu, do té doby to žalobce ani žalovaná vedlejší účastnici nesdělili. Jelikož tuto listinu vedlejší účastnice jako zákonný pojistitel nepodepsala, ani s ní nevyslovila souhlas, není touto listinou vázána. Je povinností zaměstnavatele, aby takovou skutečnost pojistiteli sdělil. Je zřejmé, že vedlejší účastnice nebyla třetí stranou takového prohlášení, pojistitele proto nezavazuje. Tato listina byla podepsána v létě roku 2015 a následně žalovaná společnost vstoupila v listopadu roku 2015 do likvidace. Ani likvidátor žalované v souvislosti s pracovním úrazem vedlejší účastnici nekontaktoval. Dne 31. 5. 2017 byl podán insolvenční návrh žalované, která uvedla seznam věřitelů, v němž však není uveden žalobce a rovněž žalobce v insolvenčním řízení nárok neuplatnil. Insolvenční řízení poté bylo zastaveno. Pokud by soud neshledal nárok za promlčený, pak k nárokům uvedla, že byly v řízení doloženy dva posudky, u nichž však není uvedeno datum, kdy byly vystaveny. V obou posudcích je uvedena obrna nervu, tento bod však pod bolestné dle příslušného předpisu nespadá. V bolestném byl ohodnocen 900 body, proto je nutné tento bod z bolestného vyjmout. Jelikož byl uveden rovněž v posudku o ztížení společenského uplatnění, byl by nadto v takovém příp