5 C 72/2022-21 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20.7.2022 po žalované domáhala uhrazení částky ve výši 307 329 Kč s úrokem ve výši 5,9 % ročně z částky 307 329 Kč od 25. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 307 329 Kč od 20. 7. 2022 do zaplacení. Uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] dohodu o uznání dluhu. Předmětem této dohody bylo uznání dlužné částky ve výši 307 329 Kč a dále závazek uhradit tento dluh v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 024 Kč, a to vždy k 20. dni každého měsíce, spolu s úrokem ve výši 5,9 % ročně z dlužné částky, splatným vždy k 10. lednu každého roku za uplynulé roční období. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ani jednu splátku, a proto žalobkyně využila svého práva a v souladu s dohodou o uznání dluhu zesplatnila celou pohledávku včetně smluvního úroku a úroku z prodlení. Žalovaná byla o této skutečnosti písemně vyrozuměna, kdy jí byla v této písemné výzvě poskytnuta sedmidenní lhůta k uhrazení dluhu, která počala běžet od doručení výzvy. Výzva byla doručena dne 12. 7. 2022. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní výzvou, na svůj dluh však dosud neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu učiněné usnesením ze dne 5.10.2022, [číslo jednací] svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (v případě žalované) anebo s takovým postupem soudu výslovně souhlasili (v případě žalobkyně). Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně podepsala se žalovanou dne [datum] dohodu o uznání dluhu (dále jen„ dohoda“). V bodě I. této dohody účastníci shodně prohlásili, že spolu ústní formou uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované finanční částku ve výši 389 824 Kč, a to převodem na bankovní účet č. [bankovní účet]. Zápůjčka byla na základě této ústní dohody poskytnuta bezúročně. V bodě II. dohody žalovaná výslovně prohlásila, že uznává svůj dluh ve výši 307 329 Kč vůči žalobkyni co do důvodu a výše z titulu poskytnuté zápůjčky. Zároveň se žalovaná v bodu II. dohody zavázala zaplatit žalobkyni úrok ve výši 5,9 % ročně z dosud neuhrazené zápůjčky. Splatnost takto dohodnutého úroku byla sjednána vždy k 10. lednu každého roku za uplynulé roční období. Žalovaná se v dohodě zavázala uhradit dluh ve výši 307 329 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalobkyně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 4 024 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje datem 20. 8. 2021, a to až do úplného splacení dluhu. V bodě 2.5 dohody bylo účastníky ujednáno, že v případě nehrazení ujednaných splátek žalovanou bude přistoupeno k okamžitému zesplatnění dluhu včetně příslušenství /viz uznání dluhu a dohoda o úhradě dluhu na č. l. 7 spisu/. Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne 4. 7. 2022 žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 307 329 Kč včetně příslušenství ve lhůtě 7 dnů, ten byl doručen žalované dne 12. 7. 2022 /viz upomínka – výzva před podáním žaloby včetně dodejky na č. l. 8 - 9 spisu/. 5. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] dohodu o uznání dluhu, prostřednictvím které žalovaná uznala svůj dluh v celkové výši 307 329 Kč co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 4 024 Kč, a to počínaje dnem 20. 8. 2021 až do úplného splacení dluhu. Žalovaná však nehradila splátky plynoucí z dohody řádně a včas, a proto byla vyzvána zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 4. 7. 2022 k úhradě dlužné částky ve výši 307 329 Kč. Žalovaná netvrdila, ani z obsahu spisu nijak nevyplývá, že by na předmětný dluh dosud cokoliv uhradila. 6. Po právní stránce soud podrobil věc režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále je o.z.), a to následujícím ustanovením. 7. Podle ust. § 2053 o. z. platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Podle ust. § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle ust. § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ust. § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak. 13. Uznání dluhu je jedním ze způsobů utvrzení dluhu. Uznání dluhu není právním titulem vzniku dalšího (vedlejšího) závazku vedle závazku původního. Existující dluh se jím utvrzuje, nezpůsobuje však jeho zánik. Uznáním se nemění právní důvod dluhu. Uznání je tak nástrojem preventivním a vede k posílení procesní pozice věřitele v případném sporu. Z uznání musí být zřejmé, kdo je činí a vůči komu směřuje (označení dlužníka a věřitele), jaký peněžitý či nepeněžitý dluh dlužník uznává a jaká je jeho výše a důvod. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. 14. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V dané věci žalovaná dne [datum] písemně uznala svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 307 329 Kč z titulu ústní smlouvy o zápůjčce, čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval, a zavázala se tento dluh splatit v měsíčních splátkách ve výši 4 024 Kč splatných vždy k 20 dni příslušného kalendářního měsíce s ročním úrokem ve výši 5,9 % s tím, že nesplní-li svou povinnost uhradit kteroukoli splátku dluhu, výhoda sjednaných splátek dluhu zaniká a celý dluh je okamžitě splatným. Vzhledem ke shora pospané právní domněnce bylo na žalované, aby tvrdila a následně i prokazovala, že předmětný dluh z titulu smlouvy o zápůjčce neexistuje. Žalovaná však zůstala v soudním řízení nečinná, soud tak považoval existenci dluhu v souladu se shora citovanými ustanoveními za prokázanou. Zároveň má soud za to, že bylo prokázáno, že žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, dostala se do prodlení se splacením již první splátky uznaného dluhu (když opět břemeno důkazní stran úhrady dluhu, leží na žalované, která ho pro svou nečinnost neunesla), žalobkyně proto postupovala po právu, když celý dluh ke dni zesplatnila. Taktéž sjednání úroku z peněžité zápůjčky ve výši 5,9 % ročně je v souladu se shora citovaným ustanovením občanského zákoníku. Soud shledal rovněž důvodným požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z dlužné částky, a to v požadované výši a od požadovaného data. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznala žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 241,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 294 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 307 329 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 770 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 9 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 750 Kč ve výši 5 197,50 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).