16 C 249/2024-45 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , tel. číslo, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách, kdy první splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne , datum, právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku ve výši , částka, , která byla započtena právní předchůdkyní žalobkyně nejprve na souhrnný poplatek. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, právní předchůdkyně žalobkyně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, postoupila na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .l., která na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností k témuž datu, pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaná částka sestává z nesplacené dlužné jistiny ve výši , částka, . Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal ve sporu zcela pasivní., právnická osoba, ohledem na skutečnost, že žalobkyně je společností se sídlem mimo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , soud předně uvádí, že je dána pravomoc soudu věc projednat dle nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou , Anonymizováno, . Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států ES. Podle článku 4 bodu 1 nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalující strany je z pohledu nařízení irelevantní. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný je občanem České republiky s trvalým pobytem v obvodu Okresního soudu v , adresa, , dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:6. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne , datum, smlouvu o , Anonymizováno, č. , tel. číslo, . Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku , částka, , kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , a to v 53 týdenních splátkách po , částka, s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí půjčky ve výši , částka, v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 53 týdnů 206,80 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky /viz smlouva o půjčce na č. l. 22 spisu, smluvní podmínky na č. l. 36 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, , postoupila pohledávku za žalovaným na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, r.l., která na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností k témuž datu, pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. /viz smlouvy o postoupení pohledávek na č. l. 24-33 spisu a v systému CEPR/. Oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně s výzvou k uhrazení dlužné částky ve lhůtě 10 dní od doručení ze dne , datum, bylo žalovanému odesláno dne , datum, . Další postoupení pohledávky bylo žalovanému rovněž dopisem oznámeno /viz oznámení na č. l. 35spisu a podací arch na č. l. 40 spisu, oznámení na č. l. 34 spisu a podací arch na č. l. 39 spisu/. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, /předžalobní upomínka na č. l. 38 spisu a podací arch na č. l. 41 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní tvrzených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.7. S ohledem na okamžik vzniku předmětných závazků (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do , datum, (dále jen „obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do , datum, (ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb.).8. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.9. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.10. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku , částka, , a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je ale zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, , adresa, , s. 1856). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrým