17 C 123/2024-35 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela rámcovou smlouvu č. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Na základě rámcové smlouvy žalobkyně dodala žalované zboží dle dodacích listů a vystavených faktur. , adresa, bylo fakturováno ve třech částkách, a to v částce , částka, se splatností dne , datum, , v částce , částka, se splatností dne , datum, a v částce , částka, se splatností dne , datum, . Žalovaná však převzaté zboží neuhradila, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne , datum, . V čl. III. rámcové kupní smlouvy strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Tuto smluvní pokutu žalobkyně vyčíslila ke dni podání návrhu na , částka, . Žalobkyně uplatnila rovněž náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2x1 , částka, , a to jak ve vztahu k pohledávce z neuhrazených faktur, tak ve vztahu k pohledávce ze smluvní pokuty.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně tak uvedla výslovně. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Žalobkyně i žalovaná jsou obchodními korporacemi zapsanými v obchodním rejstříku /viz výpis z OR na č. l. 26 – 28/. Žalovaná se žalobkyní uzavřely dne , datum, rámcovou kupní smlouvu č. , Anonymizováno, , na základě které se prodávající zavázal dodat kupujícímu zboží dle jednotlivých objednávek učiněných na základě aktuální nabídky prodávajícího. Objednávky mohly být učiněny osobně, telefonicky, prostřednictvím e-shopu, e-mailem, či dalšími komunikačními prostředky. V rozsahu dodaného zboží pak měla vzniknout kupní smlouva. V čl. III rámcové kupní smlouvy strany pro případ pozdní úhrady kupní ceny sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení /rámcová kupní smlouva na č.l.9/. Na základě rámcové kupní smlouvy žalobkyně dodala žalované ve třech dodávkách zboží v hodnotě , částka, , , částka, a , částka, . Převzetí tohoto zboží žalovaná potvrdila razítky respektive razítky a podpisy na dodacích listech č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, /dodací listy na č.l. 10, 12, 14/. Žalobkyně zboží žalované řádně dodala a vyfakturovala fakturami č. , tel. číslo, , , Anonymizováno, a č. , tel. číslo, splatnými dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, /faktury na č.l. 11, 13, 15/. Žalovaná cenu zboží žalobkyni neuhradila ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne , datum, /viz předžalobní upomínka na č. l. 16 – 17, a doručenka datové zprávy na č. l. 17/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná převzetím zboží s ohledem na znění rámcové kupní smlouvy uzavřela s žalobkyní kupní smlouvu, přičemž se zavázala k úhradě kupní ceny dodaného zboží. , adresa, bylo žalované dodáno ve dnech , datum, , , datum, a , datum, , což bylo žalovanou na dodacích listech č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, stvrzeno. , adresa, bylo fakturováno ve třech částkách, a to v částce , částka, se splatností dne , datum, , v částce , částka, se splatností dne , datum, a v částce , částka, se splatností dne , datum, . Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne , datum, .6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle § 1721 o. z., ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.8. Podle § 1724 odst. 1 o. z., smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.9. Podle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.10. Podle § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.11. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva, na základě níž se žalobkyně zavázala dodat žalované zboží dle dodacích listů a žalovaná se oproti tomu zavázala zboží převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Žalovaná však svému závazku nedostála, když ač zboží převzala, kupní cenu dosud žalobkyni ani přes výzvu neuhradila. Ve vztahu k částce , částka, se tak dostala do prodlení dne , datum, , k částce , částka, se dostala do prodlení dne , datum, a k částce , částka, se dostala do prodlení dne , datum, . Od uvedených dní rovněž počala běžet smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně za každý započatý den, která ke dni uplatnění pohledávky dosáhla celkové výše , částka, . Žalobkyně tudíž uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.15. Soud dále přiznal žalobkyni i paušální náklady na uplatnění pohledávky mezi podnikateli ve výši , částka, dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož se jedná o vzájemný závazek mezi podnikateli, a to ve vztahu k jistině pohledávky. Žalobkyně požadovala úhradu paušálních nákladů také ve vztahu ke smluvní pokutě. Dle citovaného ustanovení je nicméně jednou z podmínek nároku na úhradu paušálních nákladů existence vzájemného závazku mezi podnikateli. Smluvní pokuta, jakožto jedna z forem utvrzení dluhu však takovým vzájemným závazkem není. Soud proto žalobkyni paušální náhradu nákladů ve vztahu k uplatnění pohledávky v podobě smluvní pokuty nepřiznal. Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je v tomto hledu zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobkyně svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen jako nedůvodný.16. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která zaznamenala neúspěch jen v poměrně nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem. Odměna za jeden úkon dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) činí při tarifní hodnotě , částka, částku ve výši , částka, . Ta náleží zástupci žalobkyně za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 pís