19 C 20/2024-46 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 88 362 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný hotovost ve výši 48 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal uhradit společně s jistinou i příslušenství úvěru za dobu jeho trvání v pevné výši 4 621 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 23 520 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 455 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 8 640 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 89 236 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 6 374 Kč, přičemž splatnost poslední splátky měla nastat nejpozději dne [datum]. Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas, když zaplatil pouze 26 374 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. Ode dne [datum] je tak žalovaný v prodlení. Pohledávka byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobou žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení nesplacené jistiny ve výši 34 667,11 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 16 567,53 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 3 142,03 Kč, inkasního poplatku ve výši 6 086,05 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 25 500 Kč. V rámci příslušenství uplatnila nárok na zaplacení úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 2 399,28 Kč, úroku z prodlení v kapitalizované výši 5 027,30 Kč a dále běžícího úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 37 066,39 Kč od [datum] do zaplacení, a dále úroku v kapitalizované výši 7 832,14 Kč a dále běžícího úroku ve výši 15 % ročně z částky 34 667,11 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil. 2. Následně žalobkyně před zahájením jednání vzala žalobu bez uvedení důvodu zpět v rozsahu zaplacení částky 1 950,40 Kč, představující kapitalizovaný úrok ve výši 1 895,40 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 55 Kč. Soud proto řízení v této části postupem dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) zastavil. 3. Žalobkyně se nadále domáhá úhrady 88 362 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 972,30 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 936,74 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 37 066,39 Kč od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 15 % ročně z částky 34667,11 Kč od [datum] do zaplacení. 4. Žalovaný se nevyjádřil. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovaným na základě jeho návrhu smlouvu o úvěru [číslo]. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši 48 000 Kč na dobu určitou, který se žalovaný zavázal splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 14 měsíčních splátkách po 6 374 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Společně s jistinou úvěru se žalovaný dále zavázal zaplatit úrok v pevné výši 4 621 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 23 520 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 4 455 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 8 640 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 89 236 Kč Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. Účastníci sjednali roční úrok ve výši 15 % a RPSN činilo v případě splatnosti úvěru 14 měsíců 272,44 %. Strany si sjednaly hotovostní režim plnění. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v místě jeho bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaný jednotlivé splátky nehradil řádně a včas, když uhradil pouze celkem 26 374 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněn, jeho splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum] /viz smlouvu o úvěru včetně předpisu splátek na č. l. 16 – 17 p. v. spisu, transakce na č. l. 18, žádost o úvěr na č. l. 40 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným uvedená v seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 19 – 23, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 24, seznam pohledávek na č. l. 28 – 29/. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní výzvu, včetně podacího archu na č. l. 25 – 27/. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 7. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně ohledně žalovaného zjistila, že žalovaný je zaměstnán u zaměstnavatele [příjmení] [jméno], měsíční příjem žalovaného činil 45 185 Kč a výdaje na bydlení a energie činily 4 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady 6 750 Kč a měsíční splátky stávajících půjček byly ve výši 3 984 Kč. Celkové měsíční výdaje tedy dosahovaly částky 14 734 Kč Tyto skutečnosti měl žalovaný dle žádosti doložit výplatními páskami a pracovní smlouvou. Dále uvedl, že bydlí v nájemním bytě, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je střední, je ženatý a nemá žádnou vyživovací povinnost /viz žádost o úvěr na č. l. 40 K tomu soud uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně vyšla při posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr pouze z osobního prohlášení žalovaného o jeho majetkových a výdělkových poměrech, pracovní smlouvy a výplatních pásek, tyto listiny však soudu předloženy nebyly. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně však nesplňuje znaky odborné péče, neboť ta předpokládá, že právní předchůdkyně žalobkyně tvrzení žalovaného řádně ověří, což se v daném případě nestalo (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně tedy například neprokázala, jak ověřovala trvání pracovního poměru a předpokládaný příjem žalovaného, a dále především nikterak neprokázala, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalovaného ohledně výše jeho výdajů. Žalobkyně vyšla jen z tvrzených informací žalovaného o jeho výdajích. Pouhé doplnění informací do formuláře bez dalšího ověření, není možné podle soudu považovat za posouzení úvěruschopnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné. 8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 9. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouze