5 C 246/2024-34 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 4. 4. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 14 000 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou však žalobkyně nemůže doložit. Žalovanému byla vyplacena jistina úvěru v celkové výši 14 000 Kč ve třech platbách ve výši 3 000 Kč dne 5. 1. 2022, 5 000 Kč dne 17. 1. 2022 a 6 000 Kč dne 18. 1. 2022 na účet žalovaného č. , č. účtu, , která však dosud nebyla vrácena, pročež se žalobkyně domáhá úhrady této částky spolu s úrokem z prodlení. Pohledávka byla dne 14. 4. 2023 postoupena na žalobkyni.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) byla dne 5. 1. 2022 vyplacena částka 3 000 Kč, dne 17. 1. 2022 částka 5 000 Kč a dne 18. 1. 2022 částka 6 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, /viz výpisy z bankovního účtu na č. l. 8 – 10 spisu, odpověď na žádost o sdělení informací o majiteli účtu na č. l. 31 – 32 spisu/. Pohledávka vůči žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2023, a následně byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 2. 2023 postoupena na žalobkyni, přičemž tyto skutečnosti byly žalovanému oznámeny/viz smlouvu o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek na č. l. 11 – 16 spisu a 18 – 19 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 17 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne 18. 8. 2023 /viz předžalobní upomínku na č. l. 17 p. v. spisu, podací lístek na č. l. 20 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.11. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na bankovní účet žalovaného částku v celkové výši 14 000 Kč bez právního důvodu, došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, které žalovaný k výzvě neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku postoupila na třetí osobu, která ji posléze postoupila na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku 14 000 Kč odpovídající požadované nesplacené části jistiny. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva odeslaná dne 18. 8. 2023 prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, která se dostala do dispozice žalovaného dne 23. 8. 2023, což si soud ověřil nahlédnutím na webové stránky , právnická osoba, . , webová stránka, . Dle této výzvy nastala splatnost dluhu dne 28. 8. 2023. Ode dne následujícího, tedy od 29. 8. 2023, je žalovaný s úhradou dlužné částky v prodlení a žalobkyni tak náleží nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v jí požadované výši. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS (například sp. zn. 7 C 301/2023, 5 C 343/2023, 5 C 376/2023, 18 C 237/2023 a mnoho dalších). Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.