5 C 320/2025-39 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 13. 10. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 20. 11. 2025, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 645 213,10 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že dne 19. 1. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, kdy žalovanému poskytla částku ve výši 699 944 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr společně se smluvním úrokem ve výši 8,99 % ročně ve splátkách ve výši 8 959 Kč splatných vždy 15. dne kalendářního měsíce počínaje dnem 15. 2. 2023. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z údajů uvedených žalovaným, kdy průměrná výše jeho čistého příjmu dosahovala 29 407 Kč, také ověřila jeho úvěrové zatížení, přičemž zjistila, že měsíční výdaje žalovaného dosahují částky 5 000 Kč a žalovaný splácí u žalobkyně dva jiné úvěry, jeden z měsíční splátkou ve výši 7 082 Kč a druhý s orientační měsíční splátkou ve výši 1 500 Kč. Žalovaný měl volné finanční prostředky ve výši 18 948 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, splatil částku ve výši 182 780 Kč, následně se však dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek, proto byl žalobkyní opakovaně upomínán, nakonec došlo k zesplatnění úvěru dne 1. 2. 2025. Dlužná částka představuje jistinu ve výši 643 113,10 Kč, poplatky ve výši 2 100 Kč, náklady spojené s prodlením ve výši 300 Kč ze dne 25. 10. 2024 a ve výši 2krát 900 Kč ze dne 24. 11. 2025 a 24. 12. 2024, tedy celkem 645 231,10 Kč s úrokem ve výši 8,99 % ročně z částky 643 113,10 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 643 113,10 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného nejméně 7 dní před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, žalovaný však doposud ničeho neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť ten se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru, kdy mu byl poskytnut úvěr v celkové výši 699 944 Kč za účelem splacení dluhu z úvěrového účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal splatit celkem částku 1 064 246 Kč ve splátkách ve výši 8 959 Kč, vždy ke každému 15. dni kalendářního měsíce, se splatností první splátky dne 15. 2. 2023, s roční úrokovou sazbou ve výši 8,99 %, RPSN činila 9,51 %. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník poplatků žalobkyně /viz smlouva o úvěru na č. l. 7 - 9 spisu, informace k úvěru na č. l. 10 spisu, ceník pro soukromou klientelu v systému CEPR/. V měsíci říjnu 2022 měl žalovaný celkové příjmy ve výši 48 188 Kč, přičemž příjmy ze zaměstnání činily 34 048 Kč, když zbývající část tvořily příjmy od fyzických osob, a celkové výdaje ve výši 53 432,44 Kč. V měsíci listopadu 2022 měl žalovaný celkové příjmy ve výši 86 047 Kč, příjmy ze zaměstnání činily 29 535 Kč, žalovaný zároveň dne 5. 11. 2022 čerpal další úvěru ve výši 50 000 Kč, celkové výdaje dosahovaly částky 71 845,01 Kč. V měsíci prosinci 2022 měl žalovaný celkové příjmy ve výši 67 115,30 Kč, příjmy ze zaměstnání činily 21 945 Kč, žalovaný zároveň dne 1. 12. 2022 čerpal další úvěru ve výši 40 000 Kč, celkové výdaje dosahovaly částky 64 573,96 Kč /viz výpisy z účtu (červenec – prosinec 2022) v systému ISAS) /. Žalovaný čerpal poskytnutý úvěr tak, že uhradil dříve sjednaný úvěr u žalobkyně ve výši 529 949,80 Kč a 170 000 Kč bylo převedeno na jeho běžný účet /viz seznam splátek úvěru na č. l. 15 spisu, stav úvěru na č. l. 16 spisu, výpis z úvěrového účtu na č. l. 17-20 spisu, výpis z úvěrového účtu na č. l. 34 spisu/. Žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu celkem uhradil 182 780 Kč /viz podklad pro soudní řízení na č. l. 21 - 22 spisu/. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu, naposledy předžalobní výzvou ze dne 17. 9. 2025, odeslanou dne 19. 9. 2025 /viz výzva k úhradě na č. l. 11 spisu, výzva k zaplacení celého dluhu na č. l. 12 spisu, předžalobní výzva na č. l. 13 spisu s dodejkou na č. l. 13 p. v. – 14 spisu, předžalobní výzva na č. l. 23 spisu s dodejkou na č. l. 23 p. v. – 24 spisu/. Žalovaný netvrdil ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by zbývající dlužnou částku uhradil nebo jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 699 944 Kč. Žalovaný celkem uhradil 182 780 Kč. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně a žalovaný chtěli uzavřít smlouvu o úvěru, ve které by se právní žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 699 944 Kč na hrazení závazků z jiného úvěrového vztahu uzavřeného mezi týmiž účastníky, a žalovaný by se zavázal vrátit žalobkyni jistinu úvěru spolu s příslušenstvím. Podle názoru soudu však je nutné na danou smlouvu nahlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, neboť žalobkyně nezkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla z nedoložených osobních, výdělkových a majetkových poměrů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně vycházela z čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 29 407 Kč, a tvrzených výdajů společně se splátkovým zatížením žalovaného, ze kterých vypočítala, že žalovanému z jeho příjmů zbylo 18 948 Kč. Takové údaje však odporují skutečnostem zjištěným z výpisu z účtu žalovaného, který sama žalobkyně vedla a podle kterých měl sice žalovaný průměrný měsíční příjem ze zaměstnání 28 509 Kč, jeho výdaje však jeho příjmy ze zaměstnání násobně převyšovaly. Žalovaný sice měl i jiné příjmy, ale ty pocházely z dalších úvěrů či zápůjček. I přes tyto příjmy však byly měsíční výdaje pokryty jen s obtížemi a v měsíci říjnu ani pokryty nebyly. Žalovaný se tak již pohyboval na hraně dluhové spirály, kdy své dříve sjednané závazky hradil dalšími nově sjednanými úvěry. Jeho splátkové zatížení před sjednáním úvěru, který je předmětem tohoto řízení, představovalo částku 8 582 Kč měsíčně a po poskytnutí uvedeného úvěru dokonce částku 10 459 Kč měsíčně. Pokud by žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nemohla by dojít k závěru, že žalovaný je schopen bez důvodných pochybností splácet další spotřebitelský úvěr bez toho, aby se dostal do tzv. dluhové pasti a svou nepříznivou finanční situaci řešil kontaktováním dalších poskytovatelů spotřebitelského úvěru či fyzických osob s žádostí o poskytnutí finančních prostředků. Žalobkyně mu přesto úvěr ve výš