5 C 348/2025-27 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši 40 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se obrátila dne 4. 8. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ), IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Dne 19. 2. 2024 byla odeslána částka ve výši 30 000 Kč a dne 24. 2. 2024 částka ve výši 10 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , čímž vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení. Pohledávka byla dne 18. 5. 2025 postoupena na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, a dne 22. 5. 2025 na žalobkyni. Žalovanému byla dne 20. 6. 2025 zaslána předžalobní upomínka, žalobkyně tak požaduje rovněž úrok z prodlení od 1. 7. 2025. Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil žalobkyni ničeho.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne 19. 2. 2024 částku ve výši 30 000 Kč a dne 24. 2. 2024 částku ve výši 10 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, /viz potvrzení o provedené platbě na č. l. 6 – 7 spisu, sdělení , právnická osoba, . na č. l. 25 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 na žalobkyni, přičemž žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dopisem ze dne 20. 6. 2025 /viz smlouvu o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek na č. l. 8 - 13 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 14 spisu, smlouvu o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek v systému CEPR /. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne 20. 6. 2025, jež se dostala do dispozice žalovaného dne 23. 6. 2025 /viz předžalobní výzva na č. l. 14 p. v. spisu, poštovní podací lístek na č. l. 15 spisu, informace o zásilce na , webová stránka, /. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.10. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně odeslala dne 19. 2. 2024 a 24. 2. 2024 celkem částku ve výši 40 000 Kč bez právního důvodu, došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, které žalovaný k výzvě neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 na společnost , právnická osoba, . a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 na žalobkyni, žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Soud proto přiznal žalobkyni částku 40 000 Kč odpovídající výši bezdůvodného obohacení. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva odeslaná dne 20. 6. 2025 prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, která se dostala do dispozice žalovaného dne 23. 6. 2025. Dle této výzvy nastala splatnost dluhu dne 26. 6. 2025 (třetí den od doby, kdy se výzva dostala do dispozice žalovaného). Ode dne následujícího je žalovaný s úhradou dlužné částky v prodlení a žalobkyni tak náleží nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v jí požadované výši od jí uvedeného data. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 504 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 600 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 504 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS (viz například sp. zn. 5 C 343/2025, 6 C 106/2025, 8 C 341/2025 a mnoho dalších). Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).