8 C 102/2025-137 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 72 111,41 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, , kterou se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 85 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 12 % ročně, a to v 60 měsíčních splátkách ve výši 2 068 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím aplikace Mobilní banka. Proces uzavření smlouvy splňoval veškeré požadavky na platnost elektronického podpisu podle příslušných právních předpisů. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a to nejen na základě údajů poskytnutých žalovaným, ale i prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů, klientských informací, veřejných databází a interních databází celé skupiny , právnická osoba, . Žalobkyně provedla analýzu příjmů a výdajů žalovaného, přičemž zohlednila i statistická a demografická data v rámci scoringového modelu. Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by bránila poskytnutí sjednaného úvěru. Žalovaný úvěr čerpal a následně částečně splácel. První splátka byla uhrazena dne , datum, . V průběhu trvání smlouvy žalovaný uhradil celkem , hodnota, splátek, poslední z nich dne , datum, . Od listopadu 2024 již žádné další platby neprovedl, čímž se dostal do prodlení. Žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila. K datu zesplatnění činila dlužná jistina 71 611,41 Kč a žalobkyně dále požaduje uhradit částku ve výši 500 Kč, která představuje neuhrazené poplatky. V rámci uplatněného příslušenství pohledávky žalobkyně požaduje uhradit částku ve výši 5 823,10 Kč představující kapitalizovaný obchodní úrok, částku 695,19 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, a rovněž uplatňuje nárok na obchodní úrok ve výši 12 % ročně z částky 71 611,41 Kč od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 71 611,41 Kč od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 17 odst. 1 nařízení Brusel I bis ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7: a) jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky; b) jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí, nebo c) ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Podle čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Podle čl. 4 odst. 2 nařízení Brusel I bis se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V dané věci žalobkyně, jakožto provozovatelka podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, uplatňuje právo na úhradu dluhu ze smlouvy, jež spadá do její podnikatelské činnosti proti žalovanému, jenž je spotřebitelem. Žalovaný má na území České republiky bydliště, a to na adrese , adresa, . Mezinárodní příslušnost českých soudů k projednání a rozhodnutí věci dle čl. 17 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis. tak je dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).4. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť ten se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ač byl k jednání procesně korektním způsobem předvolán.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Již dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o balíčku můj účet plus, na jejímž základě mu žalobkyně poskytla běžný účet. Dne , datum, strany uzavřely také smlouvu o elektronickém podpisu, na základě které byla žalovanému aktivována metoda pro vytváření elektronického podpisu KB Klíč, a také uzavřely smlouvu o přímém bankovnictví. Současně s tím žalovaný požádal o aktivaci internetového bankovnictví. Mezi stranami pak bylo tímto ujednáno uzavírání dalších případných smluv prostřednictvím aplikace Mobilníbanka, kdy případný podpis prostřednictvím aplikace splňoval nároky na zaručený elektronický podpis /viz smlouva o balíčku na č. l. 88 spisu, smlouva o elektronickém podpisu na č. l. 89 spisu, žádost o aktivaci internetového bankovnictví na č. l. 90 spisu, smlouva o přímém bankovnictví na č. l. 91 spisu, posudek na č. l. 92-129 spisu/. Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 85 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 15,50 % ročně v 60 měsíčních splátkách ve výši 2 068 Kč. RPSN činila 17,64 % a celková splatná částka činila 125 190,60 Kč. Součástí smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník /viz standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 10-12 spisu, smlouva o úvěru na č. l. 13-17 spisu, úvěrové podmínky na č. l. 18-20 spisu, všeobecné obchodní podmínky v elektronickém systému CEPR, Sazebník FOO v elektronickém systému CEPR a Sazebník FOP v elektronickém systému CEPR/. Před uzavřením smlouvy žalobkyně k žalovanému shromáždila informace o jeho příjmech a výdajích. Žalovaný uvedl, že má pravidelný měsíční příjem ve výši 32 800 Kč a příjem dalších členů domácnosti činí 12 000 Kč. Dále uvedl, že žije v nájemním bydlení. Náklady na bydlení vyčíslil na 12 000 Kč, celkové výdaje domácnosti na 15 000 Kč. Celkové měsíční výdaje žalovaného žalobkyně spočetla na 23 510 Kč. Zároveň zjistila další úvěrové zatížení žalovaného s celkovou výší splátek mimo služeb žalobkyně ve výši 6 414 Kč, z toho se splátka ve výši 5 998 Kč vztahovala ke dluhu v dosud nesplacené výši 266 395 Kč /viz návrh na poskytnutí úvěru na č. l. 70-72 spisu, výpis BRKI/NRKI na č. l. 73 spisu/. Žalovaný úvěr dne , datum, čerpal, se splácením splátek se však následně dostával do prodlení. Žalobkyni uhradil celkem 26 639,88 Kč/viz výpis k úvěru na č. l. 21-27 spisu, výpis z účtu na č. l. 28 spisu, legenda k výpisu na č. l. 84 spisu/. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě dluhu, naposledy pak předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla žalovanému prokazatelně odeslána dne , datum, a ve které byl žalovaný vyzván k úhradě do 7 dnů ode dne odeslání /viz výzva ke splacení na č. l. 29 spisu, výzva k úhradě na č. l. 30 spisu, potvrzení podání na č. l. 31 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění nad rámce částky 26 639,88 Kč uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není d