8 C 268/2025-90 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž vůči žalovanému uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 50 000 Kč od , datum, do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč. Nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které mu poskytla finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Uzavření smlouvy je patrné z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci (identifikátory v podobě IP adresy, SMS kódu) a z následných úkonů žalovaného, zejména zaslání verifikační platby. Totožnost žalovaného byla ověřena kopií občanského průkazu, řidičského průkazu a verifikační platbou z jeho bankovního účtu. Úroky úvěru měly být hrazeny v měsíčních platbách po 7 500 Kč k 15. dni příslušného měsíce. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, přičemž si vyžádala výplatní pásky, výpisy z účtu a provedla lustrace v registrech SOLUS, REPI, centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a dalších databázích. Na základě scoringového systému žalobkyně vyhodnotila žalovaného jako bonitního klienta. Žalovaný dle žalobkyně uhradil pět splátek úroků po 7 500 Kč, avšak nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Po opakovaných upomínkách žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, a požaduje zaplacení celé jistiny ve výši 50 000 Kč, představující neuhrazenou jistinu úvěru, náklady na upomínkování ve výši 1 000 Kč a úrok z prodlení. K datu podání návrhu nebyla jistina dle tvrzení žalobkyně uhrazena.2. Žalovaný označil žalobu za nedůvodnou. Smlouvu se žalobkyní uzavřel, ale žalobkyni již uhradil celou částku 50 000 Kč, a to třemi platbami provedenými v květnu a srpnu 2024. Dále uvedl, že smluvní úrok sjednaný ve výši 15 % měsíčně, tedy 180 % ročně, je zcela nepřiměřený a v rozporu s dobrými mravy. V této souvislosti odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, podle níž je za nepřiměřený považován úrok, který výrazně přesahuje obvyklou sazbu uplatňovanou bankami. Žalovaný rovněž namítl, že žalobkyně neprokázala řádné posouzení jeho úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy. Podle jeho názoru bylo z předložených podkladů zřejmé, že nebude schopen úvěr řádně splatit, když kromě hrazení jednotlivých měsíčních splátek na smluvní úroky ve výši 7 500 Kč nemohl našetřit ještě dále na jistinu úvěru ve výši 50 000 Kč, která měla být uhrazena v rámci poslední splátky. Smlouva byla tedy nastavena tak, aby vedla k nekonečnému splácení. V této souvislosti odkázal na nález Ústavního soudu, podle něhož má poskytovatel úvěru povinnost prověřit schopnost spotřebitele úvěr splatit, jinak dochází k zásahu do jeho práva na soudní ochranu. S ohledem na uvedené skutečnosti žalovaný navrhl žalobu zamítnout.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně, neboť ta se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Mezi stranami je nesporné, že dne , datum, uzavřely smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Při uzavírání smlouvy byla ověřena totožnost žalovaného za využití jeho občanského a řidičského průkazu, stejně jako ověřovací platby ve výši 1 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky. Žalovanému měl být poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, kdy úroková sazba činila 15 % měsíčně, RPSN činilo 453,03 % ročně. Žalovaný měl úvěr s úroky hradit tak, že měl zaplatit 12 měsíčních splátek, kdy 11 splátek ve výši 7 500 Kč představovalo splátky úroku a poslední splátka ve výši 50 000 Kč byla na úhradu jistiny /viz předsmluvní informace na č. l. 9-12, smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru na č. l. 13-17, příchozí platba na č. l. 21, výsledek kontroly OP na č. l. 47 spisu, kopie řidičského a kopie občanského průkazu v elektronickém systému CEPR/. Před uzavřením smlouvy se žalobkyně zabývala posouzením úvěruschopnosti žalovaného. Vyžádala si od něj informace zejména o jeho příjmech. Pro posouzení úvěruschopnosti u žalovaného evidovala, že ten má měsíční příjem ve výši 45 221Kč, náklady na bydlení 3 522 Kč, pravidelné finanční závazky ve výši 11 950 Kč, výdaje na sázky ve výši 9 510 Kč a dále že má jednorázové závazky (mikro úvěry). Po započtení splátky posuzovaného úvěru mělo dle žalobkyně žalovanému zbývat 12 739 Kč /viz příloha č. , hodnota, na č. l. 17 p.v. - 20 spisu/. Žalobkyně disponovala také potvrzeními o výši mzdy žalovaného a výpisy z jeho účtu za období leden až březen 2024. V lednu činily čisté příjmy žalovaného 45 022 Kč a v březnu 45 480 Kč. V lednu 2024 činil počáteční zůstatek na bankovním účtu žalovaného 1 637,35 Kč a konečný zůstatek -1 000 Kč. Celkové příjmy činily 136 743,42 Kč a výdaje 139 380,77 Kč. V lednu měl žalovaný evidovanou příchozí platbu od společnosti , právnická osoba, ve výši 10 000 Kč. V únoru téhož roku se konečný zůstatek na účtu žalovaného zvedl na 7 313,50 Kč. Příjmy činily 154 833,45 Kč a výdaje 146 519,95 Kč. V únory byly na účtu žalovaného evidovány příchozí platby od společnosti , právnická osoba, . a to ve výši 5 268 Kč, 4 000 Kč a 7 500 Kč. Dále také úhrada od společnosti BETANO CZ ve výši 2 000 Kč a od společnosti , právnická osoba, ve výši 10 000 Kč. V březnu pak činily příjmy na účtu žalovaného 112 776,36 Kč a výdaje 118 273,39 Kč. Konečný zůstatek tak opět klesl na 1 816,47 Kč. Na účtu žalovaného byly evidovány platby od společnosti , právnická osoba, ve výši 10 001 Kč, od společnosti , právnická osoba, ve výši 5 000 Kč a , právnická osoba, . ve výši 23 000 Kč a 3 500 Kč /viz přehled mzdy leden 2024 na č. l. 63, přehled mzdy březen 2024 na č. l. 64, výpis z OR na č. l. 66, výpis z účtu únor 2024 na č. l. 48-54, výpis z účtu březen 2024 na č. l. 55-62 spisu, výpis z účtu leden 2024 v elektronickém systému CEPR/. Žalobkyně dále prověřila žalovaného v relevantních databázích. U žalovaného nebyly evidovány žádné záznamy týkající se exekucí či insolvencí. V registru SOLUS byl bez negativního záznamu. V registru REPI pak byl žalovaný vyhodnocen jako vysoce rizikový klient /viz lustrace SOLUS na č. l. 44, výstup z insolvenčního rejstříku na č. l. 45, výsledek lustrace exekucí na č. l. 46, výpis REPI na č. l. 65 spisu/. Dne , datum, vyplatila žalobkyně na účet žalovaného částku ve výši 50 000 Kč /viz potvrzení o platbě na č. l. 22, sdělení Raiffeisenbank na č. l. 36 spisu/. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil splátky v souladu se smlouvou, vyzvala jej žalobkyně opakovaně k úhradě dlužné částky, a prostřednictvím písemných upomínek a e-mailu. Naposledy jej vyzvala k úhradě také předžalobní výzvou odeslanou , datum, /viz upomínka č. 1 na č. l. 23, e-mailová zpráva na č. l. 24, upomínka č. 2 na č. l. 25, e-mailová zpráva na č. l. 26, předžalobní výzva na č. l. 27 a podací lístek na č. l. 28 spisu/. Ve dnech , datum, a , datum, uhradil žalovaný na účet žalobkyně č. , č. účtu, vždy částku 7 500 Kč, a to v obou případech pod variabilním symbolem , var. symbol, odpovídajícím číslu sporné smlouvy. Dne , datum, pak na tentýž účet žalobkyně byla pod totožným variabilním symbolem uhrazena částka 35 000 Kč se zprávou pro příjemce „, Jméno žalovaného, , Anonymizováno, doplatek půjčky“. Tato částka byla uhrazena z účtu , jméno FO, /viz potvrzení o úhradě na č. l. 75, potvrzení o úhradě na č. l. 76, potvrzení o úhradě na č. l. 77 spisu/.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.10. Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 8