8 C 321/2025-62 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit v souladu se smluvními podmínkami s úrokem ve výši 14,99 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, vždy k 20. dni daného kalendářního měsíce. Žalovaná úvěr čerpala, avšak nedodržela podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , kapitalizovaný řádný úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, a poplatky ve výši , částka, . Žalobkyně dále v rámci příslušenství požaduje smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované. Žalovaná v žádosti o úvěr deklarovala průměrný měsíční příjem ve výši , částka, , který žalobkyně ověřila z výpisu z účtu vedeného u žalobkyně, přičemž skutečný průměrný příjem za osm měsíců předcházejících žádosti činil , částka, . Na výdajové straně žalobkyně zkoumala aktuální splátkové zatížení žalované, prověřila údaje uvedené žalovanou pomocí interních systémů a dat z Bankovního i Nebankovního registru klientských informací, dále prověřila žalovanou v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a prověřila, zda k žalované nemá záznamy o podvodném jednání či jiné negativní informace. Životní náklady žalované stanovila na základě výpisu z účtu, údajů sdělených žalovanou a interních statistických dat, včetně normativních nákladů na bydlení, ve výši , částka, . Současně provedla výpočet disponibilního příjmu a stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k příjmu. Po odečtení splátek z disponibilního příjmu dospěla žalobkyně k závěru, že žalované zbývalo k úhradě životních potřeb , částka, měsíčně, přičemž volné cash flow činilo , částka, . Žalobkyně zdůraznila, že postupovala v souladu s právními předpisy, judikaturou a pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví, a uvedla, že její systémy jsou spolehlivé a chráněné proti změnám, čímž se uplatní právní domněnka správnosti záznamů.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, neboť ta se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalované konsolidační úvěr ve výši , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 14,99 % ročně, pro případ řádného splácení byla stanovena bonusová úroková sazba ve výši 14,35 % ročně. RPSN činilo 16,65 %, při řádném splácení pak 16,12 %. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 107 splátkách po , částka, a s poslední splátkou ve výši , částka, . /viz smlouva o úvěru na č. l. 6-9, souhrn procesu podpisu na č. l. 49-57, odborné vyjádření v systému ISAS/. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila, že průměrný měsíční příjem žalované za období od , datum, do , datum, činil , částka, , přičemž v žádosti o úvěr žalovaná uvedla průměrný příjem ve výši , částka, /viz výběr z výpisů z účtu na č. l. 37-38 spisu/. Žalovaná úvěr dne , datum, čerpala, přičemž částka ve výši , částka, byla použita na úhradu dřívějšího úvěru žalované u žalobkyně /viz výpis z úvěrového účtu na č. l. 13, výpis z účtu na č. l. 14-19, výpis z úvěrového účtu na č. l. 20 spisu/. Následně však žalovaná úvěr řádně nesplácela a dostávala se do prodlení s úhradou splátek. V období od , datum, do , datum, žalobkyni na splátkách včetně poplatků uhradila celkem , částka, /viz podklady pre súdne konanie na č. l. 10-12, seznam splátek úvěru na č. l. 44 spisu/. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dlužných splátek, přičemž ke dni , datum, celý úvěr zesplatnila. Výzva k úhradě celé zesplatněné částky byla žalované doručena dne , datum, . Naposledy pak žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou dne , datum, /viz výzva na č. l. 21, výzva na č. l. 22, výpis ze sledování zásilky RR2727433753F na č. l. 48, výzva k zaplacení na č. l. 23, kopie závady na č. l. 23 p. v. spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění nad rámec výše uvedené částky , částka, uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru platně, tj. zda žalobkyně ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru před jejím uzavřením zkoumala s dostatečnou péčí majetkové poměry žalované a z takto získaných informací správně uzavřela, že bylo ve finančních možnostech žalované úvěr splácet. Po posouzení provedených důkazů však nezbývá než konstatovat, že splnění této povinnosti žalobkyně neprokázala. Žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost žalované, a to tak, že ověřila výši jejího příjmu a dále výši výdajů. Z provedených důkazů nicméně vyplývá toliko to, že žalobkyně ověřila pouze příjmy žalované, když ověř