14 C 54/2026-60 – Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 5. 2. 2026 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila tři nároky na zaplacení částky celkem ve výši 42 047,52 Kč s příslušenstvím z titulu rámcové smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne 11. 2. 2024 mezi žalobkyní a žalovaným ve znění dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě ze dne 13. 2. 2025 (úvěr č. , IBAN, ), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 21 000 Kč, dále ve znění dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě ze dne 6. 2. 2025, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši 25 000 Kč a konečně z titulu shora uvedené rámcové smlouvy, na jejímž základě byl žalovanému veden běžný účet č. , č. účtu, , na němž vznikl nepovolený debet ve výši 600 Kč.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť k nařízenému jednání soudu se řádně předvolaní účastníci nedostavili. Žalobkyně svou účast omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Dne 11. 2. 2024 sjednala žalobkyně s žalovaným rámcovou smlouvu č. , hodnota, o poskytování bankovních služeb, na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 13. 2. 2025 účastníci sjednali dodatek č. , hodnota, k uvedené rámcové smlouvě, na základě kterého žalobkyně poskytla žalovanému úvěr (smlouva o úvěru č. , IBAN, ) ve výši 21 000 Kč. Dne 13. 2. 2025 poukázala žalobkyně žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, částku 21 000 Kč. Poskytnutou částku se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 16,9 % ročně ve 120 měsíčních splátkách po 364 Kč, splatných vždy ke každému 13. dni v měsíci. Žalovaný sjednané splátky od 13. 3. 2025 do 13. 7. 2025 řádně hradil. Na splátku dne 13. 8. 2025 bylo ze strany žalovaného zaplaceno pouze 293,06 Kč. Počínaje splátkou ke dni 13. 8. 2025 tedy nebyly splátky ze strany žalovaného hrazeny řádně a včas. Žalovaný žalobkyni z poskytnutého úvěru celkem zaplatil pouze částku 2 113,06 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě. Žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovaného o tom vyrozuměla výzvou k zaplacení dluhu – předžalobní výzvou ze dne 18. 11. 2025, ve kterém žalovaného vyzvala k úhradě dluhu do 27. 11. 2025 /viz rámcová smlouva číslo , hodnota, na č. l. 37-38 spisu, dodatek číslo , hodnota, k rámcové smlouvě na č. l. 19-20 spisu, podmínky pro používání úvěru na č. l. 7-11, 16-18 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 26-27 spisu, ceník na č. l. 25,28 spisu, doklad o načerpání úvěru na č. l. 31 spisu, splátkový kalendář na č. l. 42 spisu, přehled plateb na č. l. 32 spisu, výzva na č. l. 43 spisu/. Dne 6. 2. 2025 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek č. , hodnota, ke shora uvedené rámcové smlouvě, v jehož rámci byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 25 000 Kč a žalovaný se zavázal kontokorentní úvěr splácet s úrokem ve výši 18,90 % ročně tak, že nejméně 1× za rok uhradí celý záporný zůstatek kontokorentu. Žalovaný úvěr (kontokorent) čerpal, se splácením se však dostával do prodlení. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě. Následně žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovaného o tom vyrozuměla výzvou k zaplacení dluhu – předžalobní výzvou ze dne 18. 11. 2025, ve kterém žalovaného vyzvala k úhradě dluhu do 27. 11. 2025. /viz dodatek č. , hodnota, na č. l. 44-45 spisu, formulář na č. l. 23-24 spisu, podmínky pro používání kontokorentu na č. l. 33-36, 39-41 spisu, výzva na č. l. 43 spisu, výpis z běžného účtu na č. l. 12-15 spisu, přehled čerpání a splácení kontokorentu na č. l. 29-30 spisu/. Dle výše uvedené rámcové smlouvy se běžný účet žalovaného č. , č. účtu, neměl nikdy dostat do debetu (záporného zůstatku). Žalovaný se však do nepovoleného debetu dostal, a to ve výši 600 Kč. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz výpis z běžného účtu na č. l. 12-15 spisu, výzva na č. l. 43 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.7. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.8. Podle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní byla platně uzavřena smlouva o účtu ve smyslu § 2662 o. z. a žalovanému byl zřízen běžný účet. Žalovaný však podmínky smlouvy porušil, když se v rozsahu částky 600 Kč dostal do nepovoleného debetu. Současně bylo prokázáno, že účastníci dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě v souladu s § 86 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru platně uzavřeli smlouvu o úvěru č. , IBAN, , na jejimž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 21 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluvenými úroky a poplatky vrátit dle stanovených podmínek. Z důvodu porušení smluvních povinností ze strany žalovaného byl úvěr ke dni 18. 11. 2025 zesplatněn. K uvedenému datu evidovala žalobkyně pohledávku sestávající se z jistiny úvěru v částce 20 559,68 Kč a úroků z úvěru kapitalizovaných částkou 990,73 Kč. Vedle uvedeného je opodstatněn i požadavek žalobkyně na sjednaný úrok z jistiny úvěru dílem v běžící výši dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Dále dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě sjednali účastníci v souladu s § 86 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru úvěr s možností přečerpání prostředků, tedy kontokorent do výše 25 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,90 % ročně. Z důvodu porušení podmínek kontokorentu ze strany žalovaného byl kontokorent ke dni 18. 11. 2025 zesplatněn. K uvedenému datu evidovala žalobkyně pohledávku sestávající se z jistiny úvěru v částce 20 887,84 Kč a úroků z úvěru kapitalizovaných částkou 547,12 Kč. Vedle uvedeného je opodstatněn i požadavek žalobkyně na sjednaný úrok z jistiny úvěru dílem v běžící výši dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný dluh žalobkyni ani na základě předžalobní výzvy neuhradil. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností právě na straně žalovaného. Na něm bylo, aby tvrdil a samozřejmě i prokázal, kdy a jak dluh uhradil. Vzhledem k tomu, že nic z právě nastíněného ve věci nebylo tvrzeno, soud žalobě plně vyhověl. Žalobkyni byl přiznán též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).14. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.15. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcel