Okresní soud v Mělníku 19 C 134/2026-62 – Náklady řízení

Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši nominální úrokové sazby 59,77 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, (včetně pojištění). Žalovaný úvěr čerpal, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil před zesplatněním celkem pouze , částka, . Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, . Po zesplatnění úvěru žalovaný ničeho neuhradil. Toto jednání přimělo žalobkyni k podání žaloby na žalovaného, kdy požadoval zaplacení jistiny, úrok za poskytnutí úvěru, smluvní pokutu a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Obvodní soud pro , adresa, rozhodl rozsudkem ze dne , datum, č. j. , spisová značka, v právní moci dnem , datum, , který posoudil smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako platnou a jako neplatné posoudil pouze ujednání o výši úroku pro jeho rozpor s dobrými mravy. Po této úvaze Obvodní soud pro , adresa, dospěl k závěru, že nová jistina činí toliko , částka, . Mimo další nároky Obvodní soud pro , adresa, přiznal žalobkyni i nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru , částka, za období od , datum, do , datum, , tj. smluvní pokutu ve výši , částka, . Neboť ani po tomto datu však žalovaný na nové jistině neuhradil ničeho se žalobkyně rozhodla podat na žalovaného žalobu, pro kterou bylo zahájeno současné řízení. Žalovaná částka , částka, představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky , částka, (nové jistiny) za období od , datum, do , datum, (den vyhotovení předžalobní výzvy) a příslušenstvím je zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, . Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný má na adrese uvedené shora adresu místa pobytu /viz výpis údajů z registru obyvatel/ a písemnosti jsou mu na tuto adresu doručovány. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:5. Žalovaný uzavřel s žalobkyní po posouzení jeho úvěruschopnosti dne , datum, úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úroky v nominální výši 59,77 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, /viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru na č. l. 9 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 34/. Žalovaný úvěr čerpal, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, když uhradil před zesplatněním celkem pouze , částka, , došlo tak k zesplatnění úvěru ke dni , datum, /viz Kartu klienta na č. l. 33, oznámení o zesplatnění na č. l. 12/. Žalobkyně podala na žalovaného žalobu k Obvodnímu soudu pro , adresa, . Žalovanému byla mimo jiné uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, , jejíž součástí byla i smluvní pokuta ve výši , částka, jako 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru (, částka, ) za období od , datum, do , datum, . Žalovaný ani po datu , datum, na úhradu nové jistiny nezaplatil ničeho. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty z nové jistiny i za následující období předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 17/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Dle ust. § 122 odst. 1 ZoSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše , částka, . Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.12. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřena smlouva o (spotřebitelském) úvěru. Dále, že rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, v právní moci dnem , datum, byla mimo jiné žalovanému uložena povinnost zaplatit smluvní pokutu ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru (, částka, ) za období od , datum, do , datum, . Žalovaný ani po dni , datum, na nové jistině neuhradil ničeho. Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající smluvní pokutě za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , neboť součet všech uplatněných a přiznaných smluvních pokut ve výši , částka, (, částka, a , částka, dle rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a , částka, v nynějším rozhodnutí) neodporuje svou výší nejvyšší přípustné výši smluvní pokutě ve výši , částka, (součinu čísla , hodnota, a celkové výše poskytnutého úvěru , částka, dle ust. § 122 odst. 3 ZoSÚ).13. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu již ode dne , datum, , vzhledem ke skutečnosti, že rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, v právní moci dnem , datum, , již žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit smluvní pokutu ze smlouvy č. , hodnota, z nové jistiny ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , již bylo o smluvní pokutě za tento kolidující den prodlení s úhradou nové jistiny (, datum, ) pravomocně rozhodnuto. Soud proto přiznal požadovanou smluvní pokutu pouze za období od , datum, do , datum, (ve výši , částka, ) a ve zbylé části řízení (smluvní pokuty za 1 den prodlení – , datum, ) pro překážku věci rozhodnuté dle ust. § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ust. § 159a odst. 4 o. s. ř. částečně zastavil.14. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky , částka, za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast na soudním jednání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 100 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.16. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu (včetně tzv. režijního paušálu) za vyjádření ze dne , datum, , neboť se jednalo pouze o vyjádření k výzvě soudu k doplnění tvrzení, která mohla (a měla) být již obsahem žaloby (zkoumání úvěruschopnosti).17. Soud dále použil ve výpočtu cestovného sazbu ve výši , částka, za litr paliva odpovídající benzínu 95, když žalobkyní uvedená sazba odpovídá částce za litr paliva benzín 98, ačkoliv v technickém průkazu vozidla je výrobcem uvedeno jako předepsané palivo benzín 95 (značka „BA“ bez upřesnění čísla , hodnota, značí toliko Natural s oktanovým číslem , hodnota, , nikoliv dražší palivo s vyšším oktanovým číslem Natural 98).