ECLI: ECLI:CZ:OSME:2026:19.C.70.2026.1 Datum: 2026-05-28 Předmět: o 145 523 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 96 z. č. 99/1963 Sb., § 118 z. č. 99/1963 Sb., § 150 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 164 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z. č. 182/2006 Sb., § 87 z. č. 262/2006 S neplatnost právního jednánísmlouva pracovníinsolvencebezdůvodné obohacenílhůtydokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůoddluženíexcesnáklady řízenízastavení řízeníneplatnost smlouvyhodnocení důkazůpříspěvek na bydlení
O co šlo: o 145 523 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 96 z. č. 99/1963 Sb., § 118 z. č. 99/1963 Sb., § 150 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 164 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z)
1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši nominální úrokové sazby 78,56 % ročně a pojistným v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, . Ani po zesplatnění úvěru žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná částka , částka, se skládá z dosud neuhrazené části nové jistiny úvěru ve výši , částka, (přičemž tato nová jistina úvěru se skládala z původní jistiny poskytnutého úvěru ve výši , částka, a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění , datum, ve výši , částka, ), ze smluvních pokut v celkové výši , částka, (2 × , částka, ) za prodlení s jednotlivými splátkami, z náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši , částka, (2 × , částka, ), ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné nové jistiny od dne , datum, do dne vyhotovení žaloby (, datum, ), v celkové kapitalizované výši , částka, pojistného ve výši , částka, (3 × , částka, ), a příslušenství se skládá ze smluvního úroku v nominální úrokové výši 78,56 % ročně z (původní) jistiny , částka, od , datum, do , datum, a dále ze smluvního úroku ve výši 12 % ročně z (původní) jistiny , částka, od , datum, do zaplacení (nejvýše však v částce , částka, ), a ze zákonného úroku z prodlení z částky 115 277 (součtu původní jistiny , částka, , přirostlých úroků , částka, , smluvních pokut ve výši , částka, , nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši , částka, , dlužného pojistného ve výši , částka, ), od , datum, do zaplacení.2. Dne , datum, žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět a navrhla zastavení řízení pro částku ve výši , částka, , představující náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované, včetně zákonného úroku z této částky od , datum, do zaplacení.3. Žalovaná se při jednání soudu vyjádřila tak, že o půjčku požádala telefonicky. Po telefonu jí byla nabídnuta půjčka ve výši , částka, , žalovaná však chtěla méně, následně jí na účet přišla částka ve výši , částka, . Byla z toho překvapena, nevěděla, že jí úvěr schválili, předpokládala, že jí žádost zamítnou. Informace o vyplacení jistiny zjistila, když zrovna byla v práci. Původně chtěla finanční prostředky vrátit, pak si to rozmyslela a peněžní prostředky použila na pořízení vybavení domácnosti. Úvěr však neměla z čeho splácet, z výplaty jí již v té době strhávali formou inkasa částku ve výši 10 000 až , částka, měsíčně, a to ve prospěch , právnická osoba, , dále měla dluh u společnosti Klik, na který hradila , částka, měsíčně. Její výplata činila , částka, , po odečtení nákladů na nájem ve výši , částka, a jednotlivých splátek ji již na úhradu dluhu u žalobkyně finanční prostředky nepostačovaly. Žádala proto o snížení splátek, bylo jí řečeno, že první 3 měsíce musí hradit splátky v plné výši. Žalovaná se tak dostala do finanční tísně, kterou v současné době řeší cestou insolvenčního řízení. Při sjednávání úvěru žalobkyně po žalované žádné informace o jejím finančním zatížení nechtěla, nechtěli ani cokoliv dokládat, vyjma potvrzení příjmů. Údaje evidované žalobkyní o žalované nejsou pravdivé, již v době poskytnutí úvěru měla syna, na děti se jí rovněž nikdo nedotazoval, a zároveň měla závazky u dalších dvou společností.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:5. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaná se zavázala úvěr splácet společně s úroky v nominální výši 78,56 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, včetně pojistného (splátka úvěru , částka, , pojistné , částka, ). Dle bodu 2.2 smlouvy přirůstají úroky z poskytnuté jistiny úvěru k jistině, úroky po zesplatnění úvěru však mohou být sjednány v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou by měla žalovaná zaplatit v případě řádného splácení. V případě prodlení žalované se splácením byla žalobkyně dle bodu 6.1 smlouvy oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši , částka, za prodlení s každou splátkou a dále měla žalobkyně dle právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů (ve výši , částka, při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 15 dnů dle bodu 6.2 smlouvy). Současně se smlouvou bylo sjednáno pojištění pro případ smrti, invalidity III. stupně, popř. průkazu ZTP/P, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání nebo hospitalizace v důsledku úrazu, přičemž pojistné bylo sjednáno ve fixní částce , částka, , splátky pojistného byly hrazeny současně se splátkami úvěru /viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru na č. l. 9-11 spisu včetně přílohy – splátkového kalendáře na č. l. 26 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 12-15 spisu, přílohu č. , hodnota, k návrhu na uzavření smlouvy na č. l. 16 spisu, dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru na č. l. 17-18 spisu, přihlášku do pojištění na č. l. 19 spisu, informace o pojištění na č. l. 20-22 spisu, hodnocení klienta na č. l. 23 spisu, oznámení o schválení úvěru na č. l. 25 spisu, prohlášení klienta na č. l. 29–30 spisu, podpis na dálku na č. l. 31 spisu, kopie OP žalované na č. l. 27-28 spisu/. Žalovaná úvěr čerpala, se splácením úvěrových splátek se však dostávala do prodlení, došlo tak k zesplatnění úvěru ke dni , datum, /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 34 spisu, kartu klienta na č. l. 24 spisu, výzvy k zaplacení na č. l. 40-41 spisu, oznámení o zesplatnění na č. l. 42 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 43 spisu, včetně podacího archu na č. l. 45 /. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala tvrzení ohledně zkoumání zejména výdajů žalované. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti předložila formulář nazvaný hodnocení klienta, v kterém žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. Čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání měl činit , částka, . Příjmy žalované pak byly doloženy výpisy z účtů žalované, které měly být vypláceny společností , právnická osoba, Dle výpisů za období od 12/2023 do 1/2024 však bylo žalované uvedenou společností vyplaceno plnění v průměrné výši , částka, . Nutno podotknout, že těchto příjmů měla žalovaná dosahovat více než rok před poskytnutím úvěru, a tedy aktuální příjmy žalované nebyly nijak reálně doloženy /viz výpisy na č. l. 35-37 spisu/. Ohledně formy bydlení bylo uvedeno „vlastní“, měsíční výdaje žalované byly uvedeny ve výši , částka, (životní minimum), ve výši , částka, na bydlení (nájemné, inkaso), žádné jiné výdaje uvedeny nebyly. Celkem tedy výdaje žalované měly představovat částku ve výši , částka, , přičemž žalobkyně k této částce dále přičetla hodnotu , částka, jako rezervu. Žádné listiny ve vztahu k ověřování výdajové stránky žalované žalobkyně nepředložila. Z výpisů z registrů je patrné, že žalovaná měla podáno dalších 7 žádostí u finančních institucí a dluh po splatnosti ve výši , částka, /viz hodnocení klienta na č. l. 23 spisu, výpis z nebankovního registru na č. l. 38 spisu, výpis ze SOLUS na č. l. 39 spisu/. Žalobkyně však následně uvedla, že údaje uvedené žalobkyní v dokumentu nazvaném „hodnocení klienta“ nejsou dostatečnými pro učinění závěru o úvěruschopnosti žalované, a navíc odporují skutečnosti. Žalobkyně při svých výpočtech absolutně nezohlednila vyživovací povinnost žalované vůči nezletilému dítěte, jehož samotná existence není v uvedeném formuláři zaznamenána, nezohlednila stávající závazky žalované a výši měsíčních splátek, rovněž tak údaje o výdajích na bydlení neodpovídají realitě. Soud proto poučil žalobkyni o nedostatku jejich tvrzení postupem dle ustanovení §118 odst. 1, odst. 3 o.s.ř. a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Po uvedeném poučení však ničeho nedoplnila, zejména nenavrhla žádné důkazy k prokázání správnosti žalobkyní uváděných údajů a celého procesu posuzování úvěruschopnosti.7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanove