14 C 369/2020-14 — Okresní soud v Mostě

Žalobkyně domáhala se žalobou zaplacení částky 10 600 Kč jako dlužné jistiny, spolu se zákonným úrokem z prodlení, nákladů spojených s upomínáním žalovaného ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, platnost smluvního ujednání ze smlouvy ze dne [datum] ani výši žalované částky nezpochybňovala. Se zřetelem k prohlášení účastníků řízení podle ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání a bez provedení dokazování, když před rozhodnutím vycházel ze žaloby a z listinných důkazů tak, jak byly soustředěny v souvisejícím spise. Soud má takto za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena za použití elektronických prostředků smlouva o zápůjčce peněz. V rámci smluvního ujednání byla žalované vyplacena částka 8 000 Kč, současně byl dohodnut poplatek za zpracování žádosti o zápůjčku ve výši 2 600 Kč. Zápůjčka byla žalované zaslána na označený bankovní účet a byla dle dohody splatná do [datum]. Pro případ prodlení se splácením půjčky dohodli účastníci v rámci uzavřené smlouvy smluvní pokutu a poplatky za náklady upomínání. Žalovaná přes výzvy a přes předžalobní upomínku dluh nezaplatila. V rámci právního posouzení celé věci dospěl soud především k závěru, že na právní vztahy mezi účastníky dopadají ustanovení § 1810 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) a ustanovení §§ 1824 a násl. a 2390 a násl. o.z. Jedná se v daném případě o spotřebitelskou smlouvu uzavřenou distančním způsobem, která je obsahově smlouvou o zápůjčce, podle ustanovení § 2390 a násl. citovaného zákona. Uzavřenou smlouvu soud shledal platnou a závaznou a žalované proto uložil peněžitou zápůjčku žalobkyni zaplatit, spolu s poplatkem za zapůjčení peněz, úroků z prodlení, podle ustanovení § 1970 o.z. a to včetně dohodnuté smluvní pokuty (výrok sub. I). Ohledně sjednaných nákladů upomínání dospěl soud k závěru, že i když se žalovaná neplatnosti toho ujednání nedovolávala, soud jí sám shledal. S přihlédnutím k ust. § 580 o.z. má soud za spravedlivé nepřiznat v tomto případě žalobkyni žádné plnění. Požadavek na zaplacení uplatněný výše uvedenou částkou peněz soud proto jako nedůvodný zamítl. Soud považuje takový postup ze strany žalobkyně za rozporný s dobrými mravy a s přihlédnutím k principu spravedlnosti ve smyslu ust. § 2 odst. 3 o.z. má soud za to, že tento požadavek dalšího plnění zvyšuje nedůvodně zadlužení žalované, který je dostatečně postižena povinností zaplatit poplatek za zápůjčku peněz, smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení (výrok sub. II). Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. §§ 142 odst. 1 a 142a o.s.ř. Náklady řízení v tomto případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny právního zastoupení určené podle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony po 300 Kč za převzetí právního zastoupení a za podání žaloby a 150 Kč, za úkon za předžalobní výzvu, podle ustanovení § 14b odst. 1, písm. c), bod 1) AT, ze 3 paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5, písm. a) AT Sb. s tím, že výzva k plnění byla žalované zaslána. Žaloba je v daném případě ustálený vzor, který se odlišuje jen v období dlužného období, resp. výši žalované jistiny a příslušenství a je založen tzv. formulářovou smlouvou. Náhradu nákladů řízení soud v rámci úspěchu 70 % (úspěch žalobce 85 % - úspěch protistrany 15 %) v poměrné výši snížil z částky 1 850 Kč na částku 1 295 (výrok sub. III). Výrok soudu o doměření soudního poplatku vychází z postupu podle položky 2.2. přílohy zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (výrok sub. III).