15 C 20/2020-41 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou jako zákazníkem dne [datum]. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána a posouzena jako dostatečná. 2. Žalovaná namítala, že údaje v Zákaznické kartě jsou zkreslené, když do příjmu žalované žalobkyně započetla i příjem [jméno] [příjmení], příbuzné žalované, o kterou se žalovaná prakticky stará. Právě i za pomoci [jméno] [příjmení] byla žalovaná uhradit v letních měsících splátku přesahující 1 000Kč, neboť použila přeplatek z vyúčtování služeb, který [jméno] [příjmení] žalované poskytla. Dále už byla žalovaná schopna splácet pouze částku 100 Kč, ale pokud tyto splátky opakovaně předávala příslušné pracovnici, bylo jí řečeno, že s takto nízkými splátkami nemá raději chodit vůbec. Žalovaná nepopírá, že půjčku převzala, avšak není v situaci, kdy by ji mohla splatit, když je starobní důchodkyně s důchodem ve výši 7 002 Kč a s účinností od [datum] je jí exekučně srážena částka 47 Kč 3. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] byla mezi [právnická osoba] a žalovanou písemně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne [datum]). 4. Žalovaná se zavázala vrátit uvedené společnosti poskytnutou zápůjčku a dále poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 16 318 Kč (jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ze zápůjčky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za administrativní zpracování zápůjčky a nákladů za hotovostní inkaso splátek) ve 100 týdenních splátkách po 364 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 282 Kč byla stanovena na den [datum]. Uvedené skutečnosti soud zjistil z uvedené smlouvy o zápůjčce. 5. Dle tvrzení žalobkyně, žalovaná dosud zápůjčku nesplatila a její výše aktuálně představuje částka 17 483,09 Kč a část souhrnného poplatku ve výši 13 270,91 Kč, když poslední splátku uhradila žalovaná dne [datum]. Dle Tabulky umoření k [datum], stejně jako dle Karty splátek předložené žalovanou představuje součet všech splátek zaplacených žalovanou částku 5 664 Kč. 6. [právnická osoba] tak mělo vzniknout právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (viz čl. 12 smluvních podmínek). 7. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z její strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti smlouvy ve smyslu čl. 20 smluvních podmínek a žalobkyni má na základě smluvního ujednání obsaženého v čl. 4 věta první ve spojení s čl. 12 smluvních podmínek dále vzniknout právo na úhradu úroků ze zápůjčky ve výši 10,03 % ročně z nesplacené jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, do zaplacení. 8. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek). 9. Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost žalované, zjišťoval její příjmy a výdaje a bylo zjištěno, že rozdíl mezi běžnými měsíčními příjmy a běžnými měsíčními výdaji představuje částku 6 637 Kč. Informace poskytnuté žalovanou byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované a zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne [datum]. Žalovanou předložené doklady jsou uvedeny v části„ Ověřené dokumenty“ (Zákaznická karta ze dne [datum]). 10. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy o zápůjčce totožnost žalované z občanského průkazu, majetkovou situaci žalované ověřil z výměru důchodu, dle kterého starobní důchod činí 6 907 Kč měsíčně a výměra podpory činí 4 000 Kč. Další příjmy domácnosti žalované jsou uvedeny v částce 9 280 Kč, aniž by byly blíže specifikovány a ověřeny. Dále právní předchůdce žalobkyně ověřil výdaje žalované, a to z nájemní/podnájemní smlouvy, dle které žalovaná hradí měsíčně nájemné ve výši 5 500 Kč, a dále hradí úhradu za telefon ve výši 200 Kč. Další výdaje domácnosti činí měsíčně 5 000 Kč a splátky zápůjček 2 850 Kč. 11. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě níž převzala od [právnická osoba] částku ve výši 20 000 Kč. Zápůjčku měla žalovaná splácet v pravidelných splátkách, a to včetně poplatku ve výši 16 318 Kč. 12. Právní posouzení je pak následující. 13. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z.s.ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 14. Podle § 9 odst. 1 z.s.ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 15. Podle § 9 odst. 3 z.s.ú. spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 16. Podle § 9 odst. 4 z.s.ú. pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi. 17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého sta