15 C 290/2021-25 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne [datum] prostřednictvím webových stránek žalobkyně. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit jistinu spolu s poplatkem ve výši 2 600 Kč do [datum]. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil a dle žalobkyně mu tak vznikla povinnost zaplatit kromě výše uvedených částek též účelně vynaložené náklady na vymáhání pohledávky ve výši celkem 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. 2. Žalovaný se nevyjádřil. 3. Ve věci soud zjistil následující skutkový stav: účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému 8 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit jistinu spolu s poplatkem ve výši 2 600 Kč nejpozději do [datum]. Skutečnost, že předmětnou smlouvu, jejíž žalobcem předložená verze nebyla žalovaným podepsána, uzavřel právě žalovaný, má soud za prokázané ve spojení se zjištěním, které soud učinil ze zprávy [právnická osoba], že na účet žalovaného byla z účtu žalobkyně dne [datum] připsána částka 8 000 Kč. 4. Stran zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutou jistinu s příslušenstvím soud nezjistil ničeho. Z předložených listin nijak nevyplývá, že by žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného. V zájmu žalobkyně je, aby skutečnost, že ověřila úvěruschopnost žalovaného, byla prokázána. Protože se v řízení žalobkyni tuto skutečnosti nepodařilo prokázat, nastupuje institut důkazního břemene. Smyslem tohoto procesního institutu je umožnit soudu vydat rozhodnutí rovněž v těch případech, kdy určitá skutečnost ve sporu rozhodná nebyla dokázána, tedy v případě, kdy výsledky hodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout ani závěr o pravdivosti této skutečnosti, ale ani závěr o tom, že by byla nepravdivá. V tomto případě soud musí rozhodnout v neprospěch toho z účastníků, v jehož zájmu bylo podle hmotného práva prokázat tvrzenou skutečnost. Soudu tedy nezbylo než rozhodnout v neprospěch žalobkyně, která ačkoliv tvrdila, že s žalovaným uzavřela platnou smlouvu o zápůjčce, když tvrzené skutečnosti neprokázala. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] označené jako Výzva k úhradě před podáním exekučního návrhu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k vrácení dlužné částky, přičemž podle podacího lístku pošty byla předána k přepravě dne [datum]. 5. Zjištěný skutkový stav posoudil soud následujícím způsobem po stránce právní. 6. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 7. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. S ohledem na nezkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutou částku dospěl soud k závěru, že žalobkyně nejednala s odbornou péčí, když úvěruschopnost žalovaného neposoudila. 14. Protože smlouva o zápůjčce je z výše popsaných důvodů (nesplnění povinnosti žalobkyně posoudit schopnost žalovaného splácet) v celém svém obsahu neplatná, je proto třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši 8 000 Kč, která byla prokazatelně na účet žalovaného zaslána. Žalovaný dlužnou jistinu neuhradil (resp. žalovaný byl v řízení nečinný a zaplacení jakékoli částky nebylo prokázáno). 15. Podle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16. Z výše uvedených důvodů soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužné jistiny a ve zbývající části (co do požadavku na úhradu poplatku a smluvní pokuty) žalobu zamítl. 17. Žalovaný pak měl plnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván. Za takovou výzvu považuje soud upomínku žalobkyně, která byla podle podacího lístku pošty předána k přepravě dne [datum]. Lze důvodně předpokládat, že následujícího dne od podání k přepravě ([datum]) se dostala do dispoziční sféry žalovaného. Od následujícího dne ([datum]) se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má dle § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení ve výši dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s omezením ve smyslu žalobního návrhu (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). Pokud byl požadován úrok z prodlení z jakékoli částky za dřívější období, soud jej zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy převážně úspěšný žalovaný by měl právo na náhradu nákladů řízení, avšak dle obsahu spisu mu žádné náklady nevznikly.