22 C 254/2021-31 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 780 Kč s příslušenstvím, které se žalobkyně domáhala s odůvodněním, že žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku na základě přihlášky podané v [anonymizováno] [rok]. Žalovaná však v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] televizní poplatek žalobkyni řádně nehradila. Žaloba byla podána [datum]. 2. Z listinných důkazů soud zjistil, že v [anonymizováno] [rok] žalovaná sdělila žalobkyni, že je poplatníkem televizního poplatku, tedy že vlastní televizní přijímač. V žalovaném období však žalovaná televizní poplatek žalobkyni řádně neplatila. 3. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek žalované a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. V témže usnesení byli věřitelé vyzváni, aby své pohledávky přihlásili nejpozději do [datum] Tyto skutečnost soud zjistil z předmětného usnesení. 4. Podle §141a z. č. 182/2006 Sb., o úpadku a jeho řešení (insolvenční zákon) po právní moci rozhodnutí o úpadku zastaví soud nebo jiný k tomu příslušný orgán řízení o pohledávkách nebo jiných právech, která byla zahájena v rozporu s omezeními podle § 109 odst. 1 písm. a) a podle § 140c. 5. Podle § 140c insolvenčního zákona v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze zahájit soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, nejde-li o incidenční spory, ani řízení o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170). 6. V souladu s §141a ve spojení s § 140c insolvenčního zákona soud s ohledem na skutečnost, že předmětná žaloba byla podána po zahájení insolvenčního řízení a bylo pravomocně rozhodnuto o úpadku žalované, řízení co do pohledávky žalobkyně v rozsahu dlužných televizních poplatků za období od října 2017 do června 2018, tj. v rozsahu částky 1 215 Kč zastavil. 7. Nárok žalobkyně na zaplacení televizních poplatků za zbývající období, tj. za období od července 2018 do ledna 2020 ve výši 2 565 Kč soud po právní stránce posoudil podle o §3 odst. 2, §7, §10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Výše televizního poplatku činí 135 Kč měsíčně v souladu s §6 zák. č. 348/2005 Sb. 8. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 vyhl. č. 351/2013 Sb. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 161 odst. 1 o. s. ř., podle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 10. Soud nevyhověl žádosti žalované, která vznesla nárok na splátkový kalendář. Částka, která byla žalované uložena k úhradě, není nikterak vysoká. Žalovaná o svém dluhu ví již nejpozději od doručení žaloby ke dni 16. 9. 2021. Rozsudek ve věci jí bude doručen přibližně dva měsíce poté. Již tím žalovaná získala dostatek času, aby se na zaplacení žalované částky připravila. 11. Rozhodnutí o nákladech řízení se opírá o § 146 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). 12. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 13. Žalobkyně co do nároku ve výši 1 215 Kč ve věci nebyla úspěšná, neboť řízení bylo ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř. zastaveno pro její chování, kdy podala žalobu, ačkoli svou pohledávku měla přihlásit v insolvenčním řízení. Ve zbývajícím rozsahu měla žalobkyně ve věci úspěch, a soud proto analogicky užil ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a náklady řízení poměrně rozdělil. Neúspěch žalobkyně spočívá v 32 % původně žalovaného nároku, po odečtení tohoto neúspěchu od úspěchu žalobkyni vzniká nárok náhradu nákladů řízení v rozsahu 36 % těchto nákladů. 14. Žalobkyni vznikly náklady zaplacením soudního poplatku ve výši 400 Kč. Pokud jde o náklady zastoupení advokátem, soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ČR I. ÚS 3768/14 ze dne 6. 2. 2015 dospěl k závěru, že tyto náklady nejsou nákladem účelně vynaloženým, neboť se jednalo o spor, který tvoří relativně běžnou agendu žalobkyně. Dostatečné personální vybavení žalobkyně pro kvalifikované hájení svých zájmů v těchto řízeních bez toho, že by byla nucena využít právní pomoc advokáta, je třeba presumovat. 15. Část právní věty uvedeného nálezu Ústavní soudu zní:„ Za účelně vynaložené náklady ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Náklady spojené se zastoupením advokátem tomuto vymezení obvykle budou odpovídat. Tomuto pravidlu však nelze přisuzovat absolutní, bezvýjimečnou povahu; mohou se vyskytovat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu. O takový případ půjde zejména v případě zneužití práva na zastoupení advokátem. <i>16. Pokud agendu televizních poplatků [anonymizováno] sama spravuje a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru [anonymizováno]“</i> 17. Soud však žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení analogicky podle §151 odst. 3 o. s. ř., tj. nákladů řízení, na které má úspěšný účastník nárok mj. v případě, kdy nebyl zastoupen advokátem. Dále vzal soud v úvahu, že předmětný spor patří mezi spory, v nichž je návrh podáván na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, v nichž se domáhá zaplacení peněžité částky a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000Kč. 18. Podle §151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. 19. Podle §137 odst. 2 o. s. ř. odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy anebo patentový zástupce v rozsahu oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy. 20. Podle §2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon. 21. Podle §1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. pro účely vyhlášky se úkonem rozumí zejména mj. písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění. 22. Žalobkyně učinila 2 úkony v podobě návrhu ve věci samé a předžalobní výzvy k plnění v celkové výši 200 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem vznikly žalobkyni náklady ve výši 600 Kč, 36 % z této částky činí 216 Kč. 23. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř.