22 C 355/2020-21 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce jako pojistitele na zaplacení žalované částky peněz vůči žalovanému jako pojistníkovi z titulu pojistné smlouvy o škodovém pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání [číslo] ze dne [datum]. 2. Dne [datum] žalovaný na žalovanou částku uhradil 2 763 Kč. Žalobkyně vzala žalobu v rozsahu částky 1 946 Kč zpět s tím, že i nadále trvala na zaplacení úroku z prodlení v rozsahu 10 % úroku z prodlení z částky 1 746 Kč za období od [datum] do [datum]. Částečnému zpětvzetí žaloby odpovídá výrok II. tohoto rozhodnutí. 3. Z listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uvedeného dne uzavřena předmětná pojistná smlouva, v níž se žalovaný zavázal k placení ročního pojistného ve výši 4 750 Kč se čtvrtletní frekvencí splátek po 1 247 Kč, tuto svou smluvní povinnost však od [datum] neplnil. Žalovaná částka představuje pojistné za období od [datum] do [datum], kdy došlo k ukončení pojistné smlouvy v důsledku neplacení pojistného žalovaným. 4. Úrok z prodlení, který žalobkyně po částečném zpětvzetí učinila předmětem řízení, činí po výpočtu částku 156,61 Kč. 5. Po právní stránce soud smluvní vztah mezi účastníky posoudil jako vztah plynoucí z pojistné smlouvy ve smyslu §2758 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Právo žalobce na pojistné za dobu trvání pojištění upraveno v §2782 a násl. o. z. K zániku pojistného vztahu došlo v souladu s §2804 o. z. 6. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 vyhl. č. 351/2013 Sb. 7. Žalobkyně uvedla, že trvá na zaplacení úroku z prodlení, jehož výše po přepočtu činí částku 156,61 Kč, avšak současně uvedla, že žalovaný zaplatil po podání žaloby na žalovanou pohledávku částku 2 763 Kč. Po započtení této částky na jistinu zbývá částka 817 Kč, kterou žalobkyně započítala na náklady řízení, nikoli na žalovaný úrok z prodlení. K tomuto postupu je třeba uvést, že nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení vznikne teprve poté, co o nich soud v předmětném řízení rozhodne. V době zaplacení uvedené částky žalovaným však žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení nevznikl, z tohoto důvodu nelze tuto částku započítat na uvedený nárok na náhradu nákladů řízení. S ohledem na to, že však žalobkyně tvrdí, že žalovaný tuto částku uhradil, je třeba ji započítat na žalovaný nárok, jehož součástí je rovněž příslušenství, resp. nárok na úrok z prodlení. Soud z uvedených důvodů učinil závěr, že úrok z prodlení, který žalobkyně ponechala předmětem tohoto řízení po částečném zpětvzetí žaloby, byl žalovaným již uhrazen, a proto soud nárok žalobkyně na jeho zaplacení zamítl (výrok I). 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. 9. Podle §142 odst. 3 o. s. ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. 10. Podle §146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). 11. V rozsahu zpětvzetí žaloby soud o nákladech řízení rozhodl ve prospěch žalobkyně, neboť žaloba byla podána důvodně. V rozsahu zamítnutí žaloby byl sice žalovaný úspěšný, avšak pouze v nepatrné části předmětu řízení. Soud z tohoto důvodu v souladu s §142 odst. 3 o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení žalobkyni. 12. Náklady řízení v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 1 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč a 1 úkon právní služby za 1 000 Kč podle §14b odst. 1 b. 1, § 7 b. 3, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 600 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč a 1 režijní paušál za 300 Kč podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 462 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. 13. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř..