22 C 420/2020-21 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení částky 5 102 Kč z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovanou jako zákazníkem dne [datum] Částky 3 864,62 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 1 237,38 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 23,72 % smluvního úroku ve výši 2 645,66 Kč ke dni [datum], a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o půjčce, dále téhož úroku od [datum] do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. 4. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] byla mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovanou písemně uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalované půjčku ve výši 8 000 Kč. Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 5 920 Kč složený z úroku ve výši 1 120 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 3 200 Kč. Dále se žalovaná zavázala k zaplacení částky 232 Kč za zařazení do pojišťovacího programu [anonymizována dvě slova]. Žalovaná se zavázala půjčku včetně poplatků splácet v 58 týdenních splátkách po 244 Kč od [datum]. 5. Ve smluvních podmínkách uvedených na odlišné listině jinak svou povahou formulářové smlouvy byla v čl. 1 sjednána roční úroková sazba ve výši 23,72 %. Tato úroková sazba byla sjednána jako pevná po celou dobu trvání této smlouvy s tím, že se uplatní jako roční úroková sazba a není vázána na žádný index ani referenční úrokovou sazbu. V čl. 8 těchto smluvní podmínek bylo uvedeno, že v případě prodlení zákazníka vzniká úvěrujícímu právo požadovat zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši (písm. a), dále zaplacení úroků z prodlení v zákonem stanovené výši (písm. b) a zaplacení nákladů řízení spojených se soudním vymáháním dluhu (písm. c). Smluvní podmínky byly psány malým písmem. 6. V důsledku fúze sloučením se dne [datum] stala právním nástupcem původního věřitele [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dnes pod názvem [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. 8. V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu spotřebitelskou podle §1810 a násl. o. z. 9. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 10. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 11. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 12. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně jednal se žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z. 13. Podle §2390 z. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 15. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11 mj. uvádí, že:„ Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ (viz b. 30 uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR). 16. Soud s ohledem na uvedený nález Ústavního soudu ČR žalobkyni nepřiznal žalovaný smluvní úrok za poskytnutí půjčky, resp. nárok na něho zamítl z následujících důvodu. Ujednání o smluvním úroku bylo součástí malým písmem psaných smluvních podmínek a z předmětného ustavení nijak nevyplývá, že by se měla jednat o smluvní úrok z prodlení. Předmětný úrok je sjednán jako„ úroková sazba“, ač v hlavním textu smlouvy je sjednán pevný úrok ve výši 1 120 Kč. Pro případ prodlení je ve smluvních podmínkách sjednán čl. 8, který je citován ve skutkovém zjištění. Z čl. 8 nijak nevyplývá, že by pro případ prodlení byl sjednán úrok popsaný v čl. 1 ve výši 23,72 % ročně. Z těchto důvodů soud shledal, že nárok na smluvní úrok z prodlení nijak nevyplývá z předmětné smlouvy. Rovněž soud shledal, že dovozuje-li žalobkyně jeho existenci z malým písmem psaných smluvních podmínek, je třeba mít za to, že si tak v právním vztahu nepočíná poctivě a takovému jedná nelze v souladu s výše citovaným nálezem ÚS přiznat právní ochranu. V souladu s tím soud nárok na úrok ve výši 23,72 % ročně zamítl. 17. O postoupení žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s §1879 a násl. z. č. 89/2012Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle §1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Původně byla žalovaná částka 5 102 Kč (půjčka a poplatek za půjčku), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do [datum] ve výši 891,83 Kč, zákonný 8,05% úrok z prodlení z částky 3864,62 Kč od [datum] do dne vyhlášení rozsudku [datum] ve výši 347,75 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 645,66 Kč a smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 3 864,62 Kč od [datum], který soud pro potřeby zjištění rozsahu úspěchu žalobkyně kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku dne [datum], tj. úrok ve výši 1 024,68 Kč. Dohromady tak byla předmětem řízení částka 10 011,92 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze v částce 6 341,58 Kč, tj. v 63 % žalovaného předmětu řízení. Po odečtení jejího neúspěchu (37 %) od úspěchu má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 26 % vynaložených nákladů. 20. Náklady řízení žalobkně v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč podle §14b odst. 1 b. 1, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč Celkem činí náklady řízení žalobkyně částku 1 489 Kč, 26 % z této částky představuje částku 387,14 Kč, která byla žalobkyni na nákladech řízení přiznána.