39 C 86/2020-82 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí 345 000 Kč s příslušenstvím, když tento nárok dovozuje ze smluvního vztahu mezi oběma, podle kterého poskytla žalovanému dne [datum] zápůjčku ve výši 100 000 Kč a dne [datum] ve výši 50 000 Kč, a dále plnila za žalovaného po vzájemné dohodě třetí straně, své matce [jméno] [příjmení], dne [datum] na dluhy žalovaného částku 195 000 Kč. Vyzvala žalovaného k zaplacení požadované částky dne [datum] ve lhůtě tří dnů a výzva mu byla doručena dne [datum]. Protože ve stanovené lhůtě požadovanou částku nezaplatil, má nárok rovněž na zaplacení zákonného úroku z prodlení počínaje od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný zaplatil žalobkyni dne [datum] převodem ze svého účtu částku 100 000 Kč s poznámkou splátka půjčky, dne [datum] převodem ze svého účtu částku 195 000 Kč s poznámkou splátka půjčky a dne [datum] převodem ze svého účtu částku 50 000 Kč s poznámkou splátka půjčky. Řízení o zaplacení částky 345 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 195 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, bylo po částečném zpětvzetí žaloby zastaveno podle §96 odst. 1, odst. 2 první věta o. s. ř. Předmětem řízení nadále zůstal nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 345 000 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 245 000 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum]. Kapitalizované úroky z prodlení činí podle žalobkyně 22 499,89 Kč. 3. Účastníci se k jednání nedostavili a shodně žádali, aby soud rozhodl bez jejich přítomnosti. 4. Žalobkyně zároveň navrhovala, aby její žalobě soud vyhověl a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení. Nesouhlasila se stanovením povinnosti žalovanému plnit ve splátkách, protože prodává nemovitost a z výnosu z prodeje může zaplatit celou částku najednou. 5. Žalovaný si je vědom své povinnosti zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 22 499,89 Kč i náklady řízení žalobkyně, navrhuje však zaplacení v měsíčních splátkách po 10 000 Kč. Je vlastníkem nemovitostí, které prodává, a současně má závazky u [právnická osoba] ve výši 1 135 260,94 Kč a 846 298,28 Kč, které mají být uspokojeny z prodeje nemovitostí. Má [anonymizováno] a 8 aut, z toho 4 zaúvěrované, a s ohledem na současnou epidemickou situaci mu poklesl příjem a musel svou činnost dotovat z prostředků, které si půjčil od třetí osoby (seznam nemovitostí na LV, informace k mimořádné splátce úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum]). 6. Soud věc projednal a ve věci rozhodl, když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§101 odst. 3 o. s. ř.). 7. Podle §2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle §2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle §2054 odst. 2 občanského zákoníku, plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. 10. Žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčky dne [datum] ve výši 100 000 Kč a dne [datum] ve výši 50 000 Kč, a dále plnila za žalovaného po vzájemné dohodě třetí straně, své matce [jméno] [příjmení], dne [datum] na dluhy žalovaného částku 195 000 Kč, a na tento dluh žalovaný zčásti plnil. Lze učinit závěr, že toto částečné plnění má účinky uznání dluhu, když z postoje, který žalovaný zaujal, je zřejmé, že uznává i zbytek dluhu, který je tvořen úrokem z prodlení z dlužné částky ve výši 22 499,89 Kč. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení v uvedené výši (zákonné úroky z prodlení z částky 345 000 Kč od [datum] do [datum], z částky 245 000 Kč od [datum] do [datum], z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum]). 11. V části, ve které bylo řízení zastaveno, je patrný úspěch žalobkyně, když žalovaný po podání žaloby plnil, a žalobu vzala zpět pro chování žalovaného, ačkoliv byla podána důvodně (§146 odst. 2 druhá věta o. s. ř.). Žalobkyně má proto právo na náhradu nákladů řízení. V části, ve které byl žalobkyni nárok přiznán, se otázka nákladů řízení řídí ustanovením §142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně měla plný úspěch. 12. Náklady řízení ve výši 49 853,50 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 450 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 345 000 Kč sestávající z částky 9 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 850 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 9 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (zpětvzetí žaloby o 295 000 Kč) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (zpětvzetí žaloby o 50 000 Kč) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 350 Kč ve výši 8 053,50 Kč. Nárok na zaplacení odměny za úkon učiněný dne [datum] (doplnění žaloby) soud nepřiznal, protože byla zástupkyně vyzvána k doplnění žaloby soudem tak, aby žaloba splňovala předpoklady pro její rychlé projednání a jednalo se pouze o dílčí doplnění. 13. Soudní poplatek ve výši 13 800 Kč se žalobkyni vrací podle §10 odst. 3 první věta zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. 14. Podle §160 odst. 1 o. s. ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Po porovnání poměrů žalovaného a zjištění, že prodává nemovitosti, které mají rovněž pokrýt dluhy z poskytnutých úvěrů, má soud za to, že zde existují předpoklady pro stanovení delší doby splatnosti dlužné částky (úroků z prodlení a nákladů řízení), a to ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.