ECLI: ECLI:CZ:OSMO:2021:46.C.226.2021.2 Datum: 2021-11-01 Předmět: 17 746,63 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ z. č. 120/2001 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. ["bezdůvodné obohacení""insolvence""peněžité plnění""podnájem""smlouva o úvěru"]
O co šlo: 17 746,63 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ z. č. 120/2001 Sb.)
1. Žalobkyně doručila soudu dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 17 746,63 Kč s úrokem a úrokem z prodlení.
2. Podle žaloby, žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši úvěrového rámce 20 000 Kč. Podle žaloby v průběhu úvěrového vztahu žalovaný čerpal celkem 25 280 Kč, přičemž žalované uhradil celkem 16 360 Kč. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru dopisem ze dne [datum]. Žalobou je požadována jistina ve výši 16 251,28 Kč, poplatky za pojištění 255,35 Kč, náklady na vymáhání ve výši 230 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 010 Kč. Žalobou je rovněž požadován úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 327,74 Kč a úrok a úrok z prodlení z jistiny od [datum].
3. Ohledně schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že tuto zkoumala na základě údajů z registru NRKI a [příjmení] a dále z Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku s negativní lustrací. Žalobkyně má za to, že o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru svědčí i skutečnost, že žalovaný na základě smlouvy plnil řádně po dobu více něž jednoho roku.
4. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že žalovaný s takovým postupem souhlasí, když se k jemu zaslané výzvě nevyjádřil. Žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně na adresu trvalého pobytu zjištěnou z centrální evidence obyvatel.
5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
6. Z potvrzení o provedeném dotazu do registru FO sdružení [příjmení], vyplývá, že dne [datum] byl žalovaný v tomto registru lustrován, přičemž nebyl nalezen žádný závazek po splatnosti.
7. Z úvěrové zprávy vyplývá, že žalovaný v době uzavírání projednávané úvěrové smlouvy měl řadu úvěrů, přičemž celkové zbývající závazky dosahovaly výše [částka] a celková měsíční splátka činila [částka]. Z úvěrové zprávy dále vyplývá, že v žádosti o úvěr žalovaný o sobě uvedl, že je [anonymizováno], bydlí v [anonymizováno], má [anonymizováno] děti, jeho příjem ze zaměstnaneckého vztahu činí [částka] a ostatní příjmy domácnosti představují celkem [částka]. Měsíční výdaje domácnosti v době žádosti činily [částka].
8. Ze Smlouvy o úvěru s opakovaným čerpáním [číslo] soud zjistil, žalobkyní předložená smlouva je žalovaným nepodepsaná. Žalovaný smlouvu podepsal údajně elektronicky. Dle smlouvy měl být žalovaný [anonymizováno], s [anonymizováno] dětmi, pouze s [anonymizováno] vzděláním. Měl bydlet v [anonymizováno]. U [právnická osoba], k.s. měl pobírat příjem [částka] měsíčně a příjmy ostatních členů domácnosti měly činit [částka]. Podle textu úvěrové smlouvy činila výše úvěrového rámce [částka].
9. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaný v rámci úvěrového vztahu čerpal celkem částku 25 280 Kč. Úhrady ze strany žalovaného činily celkem 16 360 Kč.
10. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] a předloženého podacího lístku vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky do 14 dnů od sepsání výzvy.
11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] je patrné, že žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění před podáním žaloby.
12. Pokud se žalobkyně spokojila pouze z tvrzení žalovaného o jeho příjmu a s jeho tvrzením o jeho výdajích, postupovala lehkomyslně, neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného. Samotné prověření v externích databázích ([příjmení], NRKI, insolvenční rejstřík) soud s ohledem na uvedené pochybnosti nepovažoval za dostatečné. Žalobkyně předně rezignovala na faktické prověření tvrzených příjmů a výdajů/nákladů. Nadto je třeba zdůraznit, že se žalobkyně nepozastavila nad velmi vysokým celkovým úvěrovým zatížením ([částka]) a ve vztahu k výši příjmu velmi vysoké celkové splátce dřívějších úvěrů ([částka] měsíčně). Úvěr byl přitom poskytován na nákup mobilního telefonu. Pokud téměř polovina příjmu žalovaného byla nutně určena na úhradu dřívějších dluhů, bylo zřejmé, že předmětný poskytovaný úvěr je již mimořádně rizikový.
<b>13. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného.</b>
14. Podle § 1 z. s. ú., tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
15. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
21. K výkladu § 86 z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
22. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.
23. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovaným úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaný ji uzavíral jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, která by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Je proto třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský.
24. Okresní soud se proto, jak je již uvedeno výše, zabýval otázkou platnosti této smlouvy ve smyslu výše citovaných § 86, 87 z. s. ú. a § 588 o. z. pod sankcí neplatnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet.
25. Jak konstatoval Nejvyšší soud České republiky ve
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.