46 C 236/2021-32 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou podanou u okresního soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 44 484,29 Kč s příslušenstvím. 2. Podle žaloby žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru a vydání úvěrové karty. Žalovaný čerpal ke dni [datum] částku úvěru ve výši 34 741,49 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru věřitelka od smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. K okamžiku zesplatnění tvořila dluh jistina ve výši 39 621,93 Kč, úroky ve výši 3 015,60 Kč, dlužné pojistné 595,20 Kč, náklady na upomínky ve výši 516,30 Kč a smluvní pokuta dle obchodních podmínek 735,26 Kč. 3. Žalobkyně dále doplnila, že v rámci prověřování úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z údajů uvedených žalovaným v žádosti o spotřebitelský úvěr. V ní žalovaný uvedl, že pracuje ve [právnická osoba] [právnická osoba] s příjmem mezi [částka] a [částka] měsíčně čistého. Žalobkyně žalovaného prověřila v registru [příjmení], v níž žalovaný neprocházel. Další údaje žalovaného nebyly v rozporu se sociodemografickým modelem. Žalobkyně tak dospěla k závěru, že je žalovaný úvěruschopný. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že žalovaný s takovým postupem souhlasí, když se k němu zaslané výzvě nevyjádřil (žalovanému byla výzva k vyjádření doručena společně s žalobou na adresu trvalého pobytu žalovaného zjištěné z centrální evidence obyvatel). 6. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 7. Ze žádosti/smlouvy o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut na základě jeho žádosti úvěr, přičemž žalobkyně od žalovaného zjistila, že žalovaný o sobě uvedl, že je [anonymizováno], bydlí [anonymizováno] [role v řízení], od [anonymizováno] [rok] pracuje jako [anonymizováno] ve [právnická osoba] [právnická osoba] s příjmem [částka] měsíčně. Žalovaný uvedl, že nemá žádné vyživovací povinnosti a jeho výdaje činí pouze [částka] měsíčně. Žalovaný požádal kromě jiného o revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč. 8. Z výplatních pásek vyplývá, že v [anonymizováno] [rok] činil čistý příjem žalovaného [částka] a v [anonymizováno] [rok] částku [částka]. 9. Je zřejmé, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřila. Vykazovaná částka nákladů žalovaného ve výši [částka] měsíčně je takováto částka krajně nepravděpodobná a žalobkyně měla výdaje žalovaného dále prověřovat. Pokud jde však o výdaje žalovaného, ty nebyly nijak doložené. 10. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaný úvěr čerpal, ale řádně nesplácel. 11. Z poslední možnosti mimosoudního vyrovnání ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením. 12. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně v důsledku prodlení od úvěrové smlouvy odstoupila, přičemž ke dni odstoupení měl činit dluh žalovaného 44 485 Kč. 13. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum]. 14. Z úvěrové historie vyplývá, že žalovaný splatil celkem 14 268 Kč. <b>15. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného.</b> 16. Podle § 1 z. s. ú., tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 17. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 23. K výkladu § 86 z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 24. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti. 25. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovaným úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaný ji uzavíral jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, která by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Je proto třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský. 26. Okresní soud se proto, jak je již uvedeno výše, zabýval otázkou platnosti této smlouvy ve smyslu výše citovaných § 86, 87 z. s. ú. a § 588 o. z. pod sankcí neplatnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. 27. Jak konstatoval Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek. Předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. 28. Účelem úpravy neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. tudíž není toliko ochrana spotřebitele jakožto jedné ze smluvních stran, nýbrž i ochrana celé společnosti před výše uvedenými negativními důsledky, k nimž předluženost a neschopnost fyzických osob splácet své závazky pravidelně vede, a tedy ochrana veřejného pořádku. Jedná se tudíž ve smyslu výše citovaného § 588 o. z. o tzv. neplatnost absolut