48 C 131/2021-22 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru [částka] a poplatek za prodloužení splatnosti [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaný řádně a včas neuhradil do dne splatnosti [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím www. [webová adresa], kde si žalovaný zřídil účet, uvedl své osobní údaje a následně odsouhlasil uzavření úvěrové smlouvy. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, BRKI. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil. 4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 5. Výpis z účtu ze dne 3.7. rok nečitelný prokazuje poukázání částky [částka] na účet č. [bankovní účet]. 6. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 7. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí, neboť není podepsaný žalovaným. 8. Dodatek ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí, neboť není podepsaný žalovaným. 9. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí, neboť není podepsaný žalovaným. 10. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky za ním žalobkyni. 11. Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný byl upomenut o zaplacení dlužné částky. 12. Smlouva o spotřebitelském úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí, neboť není podepsaná žalovaným. 13. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek prokazuje postoupení pohledávky za žalovaným. 14. Všeobecné obchodní podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí, neboť nejsou podepsané žalovaným. 15. [právnická osoba], prokazuje, že účet č. [bankovní účet] byl veden na jméno žalovaného a byla na něj dne [datum] připsána částka [částka]. 16. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byla konkrétně žalovaná strana, která měla uzavřít smlouvu. Při uzavírání smlouvy nebyla nijak ověřena totožnost žalované strany, nedošlo tak ani k určení jednající osoby dle 562 o.z. Pouhé poskytnutí osobních údajů není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalované strany mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Tedy není nijak prokázáno, že žalobkyně jednala při uzavření smlouvy s žalovanou stranou. 17. Smlouva nebyla žalovanou stranou podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná strana údajně souhlasila. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná strana podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaná strana skutečně učinila, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž měla žalovaná strana souhlasit. Není vůbec nijak prokazováno, že souhlas měla učinit žalovaná strana. 18. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná strana, že smlouva byla uzavřena s žalovanou stranou a že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění. 19. Nebylo prokázáno, že byla vůbec zkoumána úvěruschopnost žalované strany, toto je pouze tvrzeno, není ani tvrzeno, že byly zkoumány příjmy žalované strany. Úvěruschopnost tak nebyla posouzena v potřebném rozsahu. 20. Soud se dále zaobíral tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně. 21. Soud zjistil, že majitelem předmětného účtu je žalovaná strana a že jí bylo vyplaceno [částka], uhrazeno nebylo ničeho. Nebylo prokázáno uzavření žádné smlouvy. První výzva k úhradě byla žalované straně prokazatelně odeslána dne [datum]. Nebylo prokázáno, že by byla jakkoli řádně zkoumána úvěruschopnost žalované strany, včetně ověření příjmů, výdajů a veřejně dostupných databází, toto je pouze částečně tvrzeno. 22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 23. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. 24. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 25. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce [částka] z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na vrácení částky [částka] s úroky z prodlení od [datum], tedy od 4. dne po odeslání výzvy žalované straně, když dle § 573 o.z. jí třetí den musela být výzva doručena a následující den se dostala žalující strana do prodlení. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznanou jistinu a přiznané úroky z prodlení, neboť na ně žalobkyni nevznikl nárok, když nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy a tedy ani smluvní splatnost dlužné částky či vznik práva na poplatky. 26. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalovaný byl nepatrně úspěšnější při zohlednění úroků z prodlení, ale žádné náklady mu pro pasivitu nevznikly.