48 C 166/2021-26 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 20 000 Kč, nesplacený úrok 5 105 Kč, náklady upomínání 150 Kč, 7 960 Kč smluvní pokuty se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaný řádně a včas nehradil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím [webová adresa], kde se žalovaný registroval a vyplnil osobní údaje, zaslal verifikační platbu. Pro prodlení žalovaného s úhradou byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Úvěruschopnost byla ověřována. Úrok z prodlení ve výši 2 180,82 Kč byl kapitalizován z jistiny 20 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Před zahájením jednání ve věci samé byla žaloba částečně vzata zpět žalující stranou, a to v rozsahu výroku ad I, soud proto řízení částečně zastavil výrokem ad I v navrženém rozsahu dle § 96 o. s. ř., aniž zjišťoval stanovisko žalovaného. 4. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil, zástupce žalobkyně omluvil svoji neúčast. 5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 6. Výpis z účtu ze dne [datum] prokazuje, že byla poukázána částka 20 000 Kč z půjčky [číslo] na účet žalovaného, jak bude vysvětleno níže. 7. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za ním žalobkyni a byl vyzván k úhradě. 8. Výzva před podáním žaloby ze dne [datum] prokazuje, že byl žalovaný upomenut o zaplacení před podáním žaloby. 9. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy KIZAP [číslo] a Potvrzení o přijetí platby ze dne [datum] prokazují postoupení pohledávky za žalovaným. 10. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 11. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 12. Předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] prokazuje, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 13. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému 14. Smlouva o úvěru splatném ve splátkách [číslo] ze dne [datum] není podepsaná žalovaným. 15. Výpis z účtu ze dne [datum] prokazuje, že z účtu žalovaného byla zaslána částka 0,01 Kč. 16. OBCHODNÍ PODMÍNKY [anonymizována dvě slova] S.R.O. PRO POSKYTOVÁNÍ ÚVĚRŮ SPLATNÝCH VE SPLÁTKÁCH (IL 2019 [číslo]) neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé. 17. Výpis z OR žalobkyně prokazuje její existenci. 18. Upomínka ze dne [datum] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí soudu ve věci samé. 19. Opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí soudu ve věci samé. 20. [právnická osoba] ze dne [datum] prokazuje že částka 20 000 Kč byla poukázána na účet, jehož majitelem byl žalovaný. 21. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byla konkrétně žalovaná strana, která měla uzavřít smlouvu. Při uzavírání smlouvy nebyla nijak ověřena totožnost žalované strany, nedošlo tak ani k určení jednající osoby dle 562 o.z. Pouhé poskytnutí osobních údajů není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalované strany mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Tedy není nijak prokázáno, že žalobkyně jednala při uzavření smlouvy s žalovanou stranou. Verifikační platba zaslaná žalovaným neobsahuje číslo úvěrové smlouvy, tedy neprokazuje souhlas žalovaného s konkrétně tvrzenou smlouvou. 22. Smlouva nebyla žalovanou stranou podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná strana údajně souhlasila. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná strana podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaná strana skutečně učinila, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž měla žalovaná strana souhlasit. Není vůbec nijak prokazováno, že souhlas měla učinit žalovaná strana. 23. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná strana, že smlouva byla uzavřena s žalovanou stranou a že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění. 24. Soud se dále zaobíral tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně. 25. Soud zjistil, že majitelem předmětného účtu je žalovaná strana a že jí bylo vyplaceno 20 000 Kč, z dokazování nevyplývá, že by bylo něčeho uhrazeno. Nebylo prokázáno uzavření žádné smlouvy. První výzva k úhradě byla žalované straně prokazatelně odeslána dne [datum]. Nebylo prokázáno, že by byla jakkoli zkoumána úvěruschopnost žalované strany, včetně ověření příjmů, výdajů a veřejně dostupných databází, jelikož z toho žalobkyně nic neprokázala. 26. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 27. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. 28. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 29. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce 20 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, neboť nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy, nadto i případná úvěrová smlouva by byla neplatná pro nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni právo na vrácení částky 20 000 Kč s úroky z prodlení od [datum], tedy od 4. dne po odeslání výzvy žalované straně, když dle § 573 o.z. jí třetí den musela být výzva doručena a následující den se dostala žalující strana do prodlení. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznané úroky z prodlení, neboť na ně žalobkyni nevznikl nárok, když nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy a tedy ani smluvní splatnost dlužné částky. Soud s ohledem na změnu počátku prodlení částečně zamítl i požadovanou výši úroků z prodlení. Přiznaná částka úroků z prodlení z prodlení ve výši 2 158,90 Kč byla vypočtena vydělením částky požadovaných úroků z prodlení 2 180,82 Kč počtem dní prodlení ([datum] až [datum] ve výši 398 dní) a vynásobením přiznaným prodlením (od [datum] do [datum] ve výši 394 dní). 30. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 661,78 Kč, přičemž tato částka představuje 25,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,87 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,13 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 119 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 960 Kč sestávající z částky 300