48 C 176/2021-37 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 20 000 Kč, příslušenství úvěru 9 252,37 Kč, smluvní pokuta 12 812,54 Kč, náklady upomínek 1 800 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 21 měsíčních splátkách po 1 392,97 Kč počínaje [datum]. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována veřejnými databázemi [příjmení] a ISIR, žalovaný před poskytnutím úvěru uhradil během dvou let 100% pohledávek věřitelů v insolvenčním řízení, z čehož žalobkyně usoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně dále porovnala příjmy a výdaje žalovaného z tří měsíčních výpisů z účtu, ověřila platnost osobních dokladů žalovaného. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím [webová adresa], kde se žalovaný registroval a vyplnil osobní údaje, smlouvu podepsal pomocí SMS pinu zaslaného mu na email. S žalovaným bylo telefonicky hovořeno před poskytnutím úvěru. 2. Žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 4. [právnická osoba], ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný je majitelem účtu č. [bankovní účet]. 5. Čestné prohlášení žalovaného není podepsané. 6. Výpis z centrální evidence exekucí prokazuje, že vůči žalovanému byly vedeny 2 exekuce z roku [rok]. 7. Výpis z ISIR prokazuje, že jím žalovaný neprochází k [datum]. 8. Výpis z účtu žalovaného za [anonymizováno] [rok] prokazuje, že měl příjem od [právnická osoba], za tento měsíc spotřeboval o 16 Kč víc, než byly jeho příjmy. 9. Výpis z účtu žalovaného za [anonymizováno] [rok] prokazuje, že měl příjem od [právnická osoba], za tento měsíc spotřeboval o 522 Kč méně, než byly jeho příjmy, ovšem jeho příjmy byly navýšeny o 8 000 Kč od [anonymizována dvě slova]. 10. Výpis z účtu žalovaného za [anonymizováno] [rok] prokazuje, že měl příjem od [právnická osoba], za tento měsíc spotřeboval o 504 Kč více, než byly jeho příjmy. 11. Kopie OP žalovaného prokazuje pouze to, že jí žalobkyně disponuje. 12. Kopie karty zdravotního pojištění žalovaného prokazuje pouze to, že jí žalobkyně disponuje. 13. Dva audiozáznamy telefonního hovoru jednoznačně neprokazují, že bylo hovořeno s žalovaným, pouze to, že bylo hovořeno s mužem, v rámci hovorů se vůbec neřeší konkrétní obsah úvěrové smlouvy, výše úročení, ani výše splátek či další podmínky úvěrové smlouvy a v hovorech ani mužský hlas neprojevuje souhlas s jakoukoli smlouvou. 14. Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] není žalovaným podepsána. 15. Smluvní podmínky nejsou žalovaným podepsány. 16. Splátkový kalendář ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] není žalovaným podepsaný. 17. Poštovní podací arch prokazuje, že byl žalovanému odeslán dopis dne [datum]. 18. Potvrzení o platbě ze dne [datum] prokazuje, že byla částka 20 000 Kč poukázána na shora uvedený účet žalovaného z účtu žalobkyně. 19. Výzva ke splnění závazku prokazuje, že byl žalovaný upomenut o zaplacení před podáním žaloby. 20. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byla konkrétně žalovaná strana, která měla uzavřít smlouvu. Při uzavírání smlouvy nebyla nijak ověřena totožnost žalované strany, nedošlo tak ani k určení jednající osoby dle 562 o.z. Pouhé poskytnutí osobních údajů není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalované strany mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Tedy není nijak prokázáno, že žalobkyně jednala při uzavření smlouvy s žalovanou stranou. Ani nahrané telefonní hovory neprokazují, že bylo hovořeno s žalovanou stranou. 21. Smlouva nebyla žalovanou stranou podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná strana údajně souhlasila. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná strana podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaná strana skutečně učinila, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž měla žalovaná strana souhlasit. Není vůbec nijak prokazováno, že souhlas měla učinit žalovaná strana, a to ani z telefonních hovorů, v rámci nichž nebyl nijak řešen konkrétní obsah úvěrové smlouvy a souhlas žalované strany s ní. 22. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná strana, že smlouva byla uzavřena s žalovanou stranou a že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění. 23. Soud se dále zaobíral tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně. 24. Soud zjistil, že majitelem předmětného účtu je žalovaná strana a že jí bylo vyplaceno 20 000 Kč, uhrazeno nebylo ničeho. Nebylo prokázáno uzavření žádné smlouvy. První výzva k úhradě byla žalované straně prokazatelně odeslána dne [datum]. 25. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 26. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. 27. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 28. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce 20 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, neboť nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy. Soud proto přiznal žalobkyni právo na vrácení částky 20 000 Kč s úroky z prodlení od [datum], tedy od 4. dne po odeslání výzvy žalované straně, když dle § 573 o.z. jí třetí den musela být výzva doručena a následující den se dostala žalující strana do prodlení. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznané úroky z prodlení, neboť na ně žalobkyni nevznikl nárok, když nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy a tedy ani smluvní splatnost dlužné částky. Jelikož se nepodařilo žalobkyni prokázat uzavření úvěrové smlouvy, zamítl soud žalobu i v rozsahu požadované smluvní pokuty, nákladů upomínání a příslušenství úvěru. 29. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalovanému pro pasivitu nevznikl nárok na náhradu nákladů řízení.