50 C 137/2021-32 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 9 000 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně, uzavřela původní věřitelka, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] („ původní věřitelka“) s žalovaným smlouvu o úvěru dne [datum], na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč se splatností do [datum]. Žalovaný nevrátil úvěr řádně a včas, když nezaplatil původní věřitelce ničeho. Vznikla mu tak vedle původní povinnosti též povinnost zaplatit smluvní pokutu 0,1 denně % z dlužné částky od prvního dne prodlení do [datum] a též mu vznikla povinnost zaplatit zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny úvěru. 2. Před uzavřením smlouvy posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr lustrací žalovaného v databázi ISIR, [příjmení], CRKI, BRKI a posoudila žalovaného jako úvěruschopného. 3. Pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila [datum] původní věřitelka na žalobkyni. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud ve věci nařídil jednání a provedl dokazování potřebné pro učinění následujícího skutkového závěru. Původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dne [datum], na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč se splatností do [datum]. Žalovaný nevrátil úvěr řádně a včas, když nezaplatil původní věřitelce ničeho. 6. Pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila [datum] původní věřitelka na žalobkyni. 7. Soud nemá za prokázané, že původní věřitelka řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád („o. s. ř.“) zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně jednání nebyla přítomna a soud ji proto nemohl poučit o tom, že v této věci nenavrhla důkazy prokazující její tvrzení a vystavuje se tak nebezpečí neúspěchu ve věci. 8. Právní posouzení soudu je následující. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti splácet spotřebitelský úvěru způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 [číslo] musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 16. V souzené věci původní věřitelka nejednala s odbornou péčí, když neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a porušila tak svou zákonnou povinnost. Z tohoto důvodu je smlouva o úvěru absolutně neplatná a je proto třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Původní věřitelka poskytla žalovanému plnění ve výši 6 000 Kč, za toto plnění nezaplatil žalovaný ničeho a žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 6 000 Kč. 17. Podle § 1958 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Žalovaný pak měl plnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván. Od následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má dle § 1970 o. z. nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v žalobě požadované výši. Pokud byl požadován úrok z prodlení za dřívější období, soud jej zamítl. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla ve věci poměrně úspěšnější, náhradu nákladů řízení ve výši 455,82 Kč za celkem 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 1 a odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) a za zaplacený soudní poplatek 400 Kč, přičemž plnou náhradu nákladů řízení soud ponížil o poměrný úspěch žalovaného ve věci.