61 C 151/2020-41 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] a doplněnou dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 216 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce byl v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] vlastníkem bytové jednotky [číslo] [anonymizována dvě slova], prostor [anonymizováno], v budově [adresa], umístěné na pozemcích parc. [číslo] s tím spojeného spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a pozemcích p. [číslo]. Následně žalobce předmětnou bytovou jednotku prodal třetí osobě. Žalobce za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] obdržel od žalovaného vyúčtování zálohových plateb, dle kterého měl žalobce přeplatek na plněních spojených nebo souvisejících s vlastnictvím předmětné bytové jednotky ve výši 1 216 Kč. Splatnost vrácení přeplatku nastlala dne [datum]. Žalovaný žalobci přeplatek ve stanovené lhůtě neuhradil. Dále se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 216 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný nárok žalobce neuznal ani částečně. V rámci listiny-Doplňující informace k Řádnému vyúčtování zálohových plateb za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], (dále jen„ Doplňující informace“), učinil žalovaný jednostranný zápočet na přeplatek žalobce, kdy vůči pohledávce žalobce započetl žalovaný pohledávku vůči žalobci představující dluh na příspěvcích na správu domu a pozemku ke dni [datum] celkové výši 1 985 Kč. Doplňující informace žalovaný zaslal dne [datum] na základě mandátní smlouvy ze dne [datum] prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu [právnická osoba] – [ulice] [anonymizováno 5 slov] [ulice a číslo], [obec]. Žalobce na Doplňující informace nijak nereagoval, žalovaný tak měl za to, že žalobce zápočet uznal. 3. V replice ze dne [datum] žalobce zpochybnil určitost zápočtu a existenci dluhu žalobce vůči žalovanému, když z Doplňujících informací není zřejmé, na jaký konkrétní nedoplatek měla být částka 1 216 Kč započtena (za jaký měsíc, v jaké výši, kdy nastala splatnost atd.). Dále přeplatek ve výši 1 216 Kč v době provedení zápočtu nebyl ještě splatný a nebyl tedy způsobilý k započtení. Zápočet tak byl proveden předčasně. 4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] vlastníkem bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalované] (potvrzeno i výpisem z nahlížení do katastru – pozn. soudu) a že žalovaný dlužil žalobci částku 1 216 Kč představující přeplatek ze zálohových plateb na plnění spojená nebo související s vlastnictvím předmětné bytové jednotky za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok], který žalobci nevyplatil. Dále bylo mezi účastníky nesporným doručení Doplňujících informací žalobci. Mezi účastníky byla sporná existence pohledávky žalovaného za žalobcem ve výši 1 985 Kč a určitost zápočtu žalovaného. 5. Soud ve věci nařídil jednání a provedeným dokazováním zjistil následující skutkový stav: Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek soud nahlédl, že žalovaný je v tomto rejstříku zapsán od [datum] a že statutárním orgánem žalovaného je [anonymizována čtyři slova]. Z výpisu z nahlížení do katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastníkem bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalované], kdy vklad vlastnického práva k bytové jednotce byl do katastru nemovitostí zapsán dne [datum] (řízení o vkladu bylo zahájeno dne [datum]). Z Doplňujících informací doručovaných dne [datum] poštou na adresu [právnická osoba] – [ulice] [anonymizováno 5 slov] [ulice a číslo], [obec] (viz výpis odeslané pošty) soud zjistil, že žalovaný započetl vůči pohledávce žalobce částku 1 985 Kč skládající se z dluhu na nájemném ve výši 1 977 Kč a nedoplatků/úroků z prodlení ve výši 8 Kč, vše k [datum]. Z mandátní smlouvy ze dne [datum] soud nahlédl, že [právnická osoba] se jako mandatář zavázala pro žalobce jako mandanta organizačně zabezpečovat a realizovat pronájem vyjmenovaných bytů včetně bytu [číslo] na adrese [adresa]. Mandatář byl podle této smlouvy oprávněn zajistit od [anonymizována čtyři slova] kopii vyúčtování. Mandatář byl dále oprávněn přijímat jakékoliv písemnosti a sdělení vztahující se k předmětnému bytu. Ze Stanov společenství vlastníků jednotek ze dne [datum] se podává, že člen žalovaného má právo obdržet přeplatek z vyúčtování záloh na úhradu služeb nejpozději do 31.7 následujícího roku, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Při výplatě přeplatku má žalovaný právo započíst své splatné pohledávky vůči vlastníkovi (viz č.l. 5 odst. 1 písm.i) a č.l. 9 odst. 9 Stanov společenství vlastníků jednotek). Z vyúčtování zálohových plateb za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] soud seznal, že žalobce měl na těchto platbách přeplatek ve výši 1 216 Kč, který byl splatný dne [datum]. Žalobce byl ve vyúčtování upozorněn, že v případě dluhu vůči žalobci bude proveden zápočet přeplatku z vyúčtování na tento dluh. Jako adresát byla ve vyúčtování uvedena [právnická osoba] - [ulice] [anonymizováno 5 slov] [ulice a číslo], [obec]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení částky 1 216 Kč spolu s příslušenstvím z titulu přeplatku na vyúčtování zálohových plateb za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] spojených s vlastnictvím bytové jednotky [číslo] [ulice] v [obec]. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (viz doklad o odeslání - podací lístek). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), ve znění účinném do 30.6.2020 vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. Dle § 2 písm.a) bod 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, (dále jen„ zákona č. 67/2013 Sb.“), ve znění účinném do 30.6.2020 se pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem služeb společenství vlastníků jednotek (dále jen„ společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. Dle § 2 písm.b) bod 2 zákona č. 67/2013 Sb., se pro účely tohoto zákona se rozumí příjemcem služeb vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. Dle § 7 odst. 1 a 3 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Dle § 553 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku. Dle § 554 o.z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Dle § 556 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Dle § 1982 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Dle § 1987 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. 7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobce byl vlastník bytové jednotky [číslo] na adrese [ulice] v [obec] v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Na základě vyúčtovaných zálohových plateb na plnění spojených nebo souvisejících s užíváním předmětného bytu za období od [anonymizováno] [rok] do [anon