61 C 165/2021-27 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 14 048,71 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], (dále také jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Úvěryschopnost žalovaného byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě údajů uvedených v zákaznické kartě. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 15 233 Kč (zápůjčku 8 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 7 233 Kč) prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši 254 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 431 Kč odpovídající 29 % roční úrokové sazbě, poplatku za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 444 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 358 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas. Dlužná částka měla být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena do [datum] Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum] Celkem žalovaný uhradil na zápůjčce částku 254 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši 7 745 Kč, souhrnného poplatku ve zbylé výši 6 303,71 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 998,24 Kč představující smluvní úrok ve výši 29 % ročně z jistiny 7 745 Kč od [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí sjednané lhůty pro úhradu poslední splátky do data postoupení pohledávky dne [datum], a úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 097,85 Kč představující úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z jistiny 7 745 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky do data postoupení pohledávky dne [datum]. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 29 % ročně a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z jistiny 7 745 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: 5. Žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce [číslo] dle které mu společnost poskytla zápůjčku ve výši 8 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce). Žalovaný se zavázal k zápůjčce uhradit i souhrnný poplatek 7 233 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách po 254 Kč (poslední splátka činila 247 Kč). Souhrnný poplatek se skládal z úroku ve výši 1 431 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 444 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 358 Kč. Žalovaný převzal zápůjčku v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy (viz smlouva o zápůjčce). Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky (viz smluvní podmínky). Smluvní úrok byl sjednán ve výši 29 % p.a. (viz smlouva o zápůjčce). Žalovaný na zápůjčku uhradil celkem 254 Kč (viz tabulka umoření). Pohledávka byla následně postoupena dne [datum] smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek a viz seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno s tím, že má dlužnou částku zaplatit do 10 dnů od doručení oznámení o postoupení pohledávek (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], viz doklad o odeslání ze dne [datum] - podací lístek). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání - podací lístek). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku 8 000 Kč. Žalovaný částku převzal a zavázal se ji uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 233 Kč v 60 týdenních splátkách. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky. 8. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné s