10 C 220/2017-148 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušným úrokem z prodlení. Žalobu zdůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o převodu vlastnického práva ke dvěma bungalovům (nemovitým věcem), v níž se žalovaný zavázal převést na žalobkyni vlastnické právo k bungalovům specifikovaným v plánku resortu [anonymizována dvě slova] na ostrově [příjmení] [příjmení] v [země] a žalobkyně se zavázala zaplatit mu kupní cenu ve výši [částka]. Žalobkyně svou povinnost splnila, když žalovanému dohodnutou kupní cenu zaplatila, žalovaný však své povinnosti nedostál, a ani dostát nemohl, neboť ke dni uzavření smlouvy nebyl vlastníkem bungalovů, jež měly být předmětem převodu. Smlouva byla od počátku neplatná a žalovaný se na její úkor bezdůvodně obohatil. Ačkoli byl k vydání obohacení ve výši [částka] opakovaně vyzván, peníze dosud nevrátil. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Namítal, že žalobkyně nesplnila povinnost tvrzení a s ní spojenou povinnost důkazní. Uvedl, že žalobkyně předložila soudu jen kupní smlouvu o převodu vlastnického práva, z níž není ani zřejmé, zda ji za žalobkyni uzavřela oprávněná osoba. Na straně žalobkyně je tak nedostatek aktivní věcné legitimace. Protože z jejího majetku neušla částka [částka] a nevznikla jí majetková újma, nemohl se na její úkor bezdůvodně obohatit. Částku [částka] nepřijal od žalobkyně, nýbrž od [celé jméno svědka] a tuto částku považoval za odchodné, či náhradu za investice do domečků. Pro případ, že by se soud s jeho argumentací neztotožnil, bránil se tím, že nejpozději dne [datum] nárok žalobkyně zanikl započtením, neboť v tento den vyzval žalobkyni k vrácení kupní ceny domečků, kterou jí sám zaplatil v roce 2010. 3. Námitku započtení žalovaný vznesl v odvolacím řízení. Uvedl, že žalobkyně jedná podvodně ve snaze vylákat od něho plnění. Pokud žalobkyně tvrdí, že nebyl majitelem bungalovů, vyzývá jí k vrácení částky [částka], kterou jí za bungalovy jako kupní cenu zaplatil a zaslal na účet. 4. Účastníky řízení, v němž se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení, jsou právnická osoba – společnost s ručením omezeným se sídlem v [anonymizována dvě slova] a fyzická osoba – státní občan České republiky s bydlištěm v České republice. Soud nejprve přezkoumal, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost. Protože mezi Českou republikou a [anonymizována dvě slova] není uzavřena bilaterální smlouva, která by otázku příslušnosti upravovala, bylo třeba postupovat podle zák. [číslo] o mezinárodním právu soukromém (dále jen ZMPS). Podle § 6 odst. 1 ZMPS je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Protože žalovaný má bydliště v obvodu Okresního soudu v Mostě, je tento soud podle procesního předpisu místně příslušným soudem žalovaného a tudíž i soudem, který má pravomoc ve věci rozhodovat. 5. Pokud jde o věcnou příslušnost soudu, věc spadá do věcné příslušnosti okresního soudu, neboť jde zcela jednoznačně o spor, jímž se žalobkyně – obchodní společnost – domáhá vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy, nikoli o spor mezi obchodní společností a jejím společníkem, jak tvrdil žalovaný na začátku řízení. 6. Při řešení otázky, podle které právní úpravy je třeba spor účastníků posoudit, vzal soud v úvahu následující kolizní normy: podle § 41 ZMPS se existence a platnost právního jednání, jakož i následky jeho neplatnosti, řídí týmž právním řádem jako právní poměr jím založený, pokud není zákonem stanoveno nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného. Při určení tohoto právního řádu se postupuje, jako by právní jednání bylo platné. Podle § 42 ZMPS smlouva a jiné právní jednání je platné co do formy, jestliže forma vyhovuje právnímu řádu státu, kterým se a) řídí smlouva nebo jiné právní jednání a právní poměr jimi založený, b) ve kterém byl některým jednajícím učiněn projev vůle, c) ve kterém má některý jednající svůj obvyklý pobyt nebo sídlo, d) ve kterém je nemovitá věc, které se právní jednání týká. Stanoví-li právní řád, kterým se řídí nebo má řídit právní poměr právním jednáním založený, nebo právní řád státu, ve kterém je nemovitá věc, které se právní jednání týká, zachování určité formy jako nezbytnou podmínku platnosti, je nutné tuto formu zachovat. Podle § 87 odst. 1 ZMPS se smlouvy se řídí právem státu, s nímž nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. 7. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaný byl v minulosti společníkem obchodní společnosti – žalobkyně. Společníkem se stal v roce 2010, kdy podíl koupil od svědka [jméno] [příjmení]. Rovněž nebylo sporu, že žalovaný podíl v roce 2014 převedl na [jméno] [příjmení]. K převodu podílu došlo smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne [datum], a to za cenu ve výši [částka]. 8. Z úřední činnosti je soudu známo, že pod sp. zn [spisová značka] bylo u zdejšího soudu vedeno řízení, v němž byla jako předběžná otázka posuzována platnost smlouvy o převodu podílu ze dne [datum] a že věc byla postoupena Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Otázka platnosti smlouvy o převodu podílu není pro tuto věc právně významná. 9. Ze smlouvy označené jako„ kupní smlouva o převodu vlastnického práva k nemovitostem“, uzavřené dne [datum], bylo zjištěno, že byla vyhotovena v českém jazyce a uzavřena mezi žalovaným (ve smlouvě označen jako prodávající) a žalobkyní (ve smlouvě označena jako kupující) v České republice. Žalobkyně byla ve smlouvě označena jako„ [anonymizována dvě slova] se sídlem v [příjmení] [jméno] [příjmení] 3, [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova]“ Z výpisu z Rejstříku obchodních společností provincie [anonymizováno] a z potvrzení vydaného Odborem pro rozvoj obchodního podnikání Ministerstva obchodu v [země] vyplynulo, že žalobkyně je společností s ručením omezeným, registrovanou dne [datum] pod registračním číslem (číslo zápisu) [číslo]. I když byla žalobkyně ve smlouvě označena neúplně, lze z jejího obsahu, ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku, k němuž byl připojen i jmenný seznam akcionářů, dovodit, že žalobkyně je subjektem totožným se subjektem vystupujícím ve smlouvě jako kupující. Námitka nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně není důvodná. 10. Smlouvou o převodu vlastnického práva se žalovaný dne [datum] zavázal, že do [datum] převede do majetku kupujícího, tedy žalobkyně, dva bungalovy v resortu [anonymizována dvě slova] na ostrově [anonymizováno] v [země] za vzájemně dohodnutou kupní cenu [částka] ([částka] za jeden bungalov) s tím, že k zaplacení kupní ceny dojde do 14 dnů od skutečného převedení vlastnických práv k oběma bungalovům na kupujícího. V článku II. smlouvy žalovaný prohlásil, že je majitelem dvou bungalovů [anonymizována dvě slova] a v článku III., že vrátí kupní cenu v případě, že se vyskytne skutečnost, která bude převodu bungalovů bránit. Smlouva byla uzavřena v českém jazyce a kromě žalovaného ji podepsal [jméno] [příjmení]. 11. Z plánku bungalovů připojeného k licenci – povolení žalobce k provozování hotelové činnosti, je zřejmé, které konkrétní dva bungalovy měly být předmětem převodu. Z fotografií těchto bungalovů pořízených žalobkyní na místě samém, je zjevné, že se jedná o dřevěné rekreační objekty, vystavěné na betonových základech, na něž navazuje cihlová podezdívka. 12. Z výpisu z účtu vedeného [právnická osoba] bylo zjištěno, že z účtu [celé jméno svědka] byla dne [datum] odeslána na účet žalovaného částka [částka]. Jako účel platby bylo uvedeno:„ bungalovy.“ Z čestného prohlášení [celé jméno svědka], stejně jako z jeho svědecké výpovědi, vyplynulo, že částku [částka] zaslal žalovanému za [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a to na úhradu kupní ceny bungalovů. Učinil tak na pokyn svého společníka [jméno] [příjmení]. Vyloučil, že by mezi ním a žalovaným existoval nějaký smluvní vztah, či by mu kdy dlužil peníze. 13. Žalovaný ve své účastnické výpovědi potvrdil, že od svědka [celé jméno svědka] přijal částku [částka], uvedl výslovně, že peníze přijal za prodej domečků žalobkyni. Dále uvedl, že v minulosti vlastnil podíl ve firmě - žalobkyni, spolu s podílem koupil od žalobkyně dva domečky. Oboje prodal v roce 2014, kdy skončil s účastí ve firmě a na jeho místo nastoupil pan [příjmení]. V době podpisu smlouvy nepochyboval, že je vlastníkem dvou bungalovů, za které sám při svém vstupu do firmy v roce 2010 zaplatil žalobkyni [částka]. 14. Z výpisu z účtu [právnická osoba] ze dnů [datum] a [datum] bylo zjištěno, že z účtu byla dne [datum] odeslána částka [částka] na účet č. [bankovní účet] a dne [datum] částka [částka] na účet č. [bankovní účet]. 15. Svědek [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že v roce 2010 prodal žalovanému svůj podíl ve společnosti za zhruba [částka] Cena byla žalovaným zaplacena částečně na jeho účet a částečně na účet jedné z jeho společností, pravděpodobně na účet [anonymizována tři slova]. Bylo to jediné plnění, které od žalovaného za převod podílu obdržel. Do spol