14 C 410/2021-83 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce domáhal se žalobou, v řízení zahájeném dne [datum], vydání rozhodnutí, kterým soud vysloví neplatnost smíru uzavřeného mezi ním a žalovanou a schváleného usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] (právní moc usnesení dnem [datum]). Žalobce uvedl, že z ujednání v uzavřeném smíru vyplývá povinnost žalované vyvázat žalobce z úvěrů, které byly ve smíru přikázány k doplacení žalované. Tuto povinnost žalovaná nesplnila, ačkoliv jí v tom nic nebránilo, když v té době pracovala jako bezúhonná soudkyně a byla z pohledu úvěrových společností solventní. Pokud později k vyvázání žalobce z předmětných úvěrů nedošlo, bylo to v důsledku ztráty zaměstnání žalované. Žalobce však v době uzavírání smíru nevěděl, že žalovaná v brzké době ztratí zaměstnání a nebude tak splňovat podmínky úvěrující společnosti pro vyvázání žalobce z úvěrů. Žalovaná si této skutečnosti musela být vědoma, a pokud žalobce ponechala v domnění, že je schopná ho úvěrů vyvázat, uvedla žalobce v omyl o okolnosti, která byla pro žalobce rozhodující, aby souhlasil se smírem. Z této skutečnosti žalobce dovozoval, že předmětný smír je podle ustanovení § 583 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) neplatný, z důvodu omylu žalobce o rozhodující okolnosti. Vedle toho je jednání žalované podle názoru žalobce v rozporu s dobrými mravy, když na rozdíl od průtahů v úkonech, kterými měla žalobce vyvázat z úvěrů, bez prodlení iniciovala zápis do katastru nemovitostí, k zápisu změny vlastnictví ohledně nemovitostí, které byly také součástí schváleného smíru. Dále žalobce uvedl, že má pochybnosti o schopnostech žalované v budoucnu úvěr splácet, neboť žalovaná žalobci oznámila, že je těhotná a pokud bude žalovaná na mateřské, resp. rodičovské dovolené, podle žalobce se její příjmy opět sníží a schopnost hradit úvěry tak bude ohrožena. Rozpor s dobrými mravy je i v tom, že žalobce se ocitl v situaci, kdy je povinen hradit úvěry na pořízení nemovitosti, která mu nepatří a kterou žádným způsobem neužívá. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Poukázala na to, že smír byl uzavřen v rámci tzv. přípravného jednání, které proběhlo ve dvou dnech ([datum] a [datum]), kdy otázka majetkových poměrů i osobní situace byla zevrubně diskutována nejen ze strany žalobce, ale i zákonného soudce. Žalobci tak v době před uzavření smíru byla zřejmá otázka majetkových poměrů žalované i její osobní poměry. Žalovaná v té souvislosti poukazovala na vyjádření, které žalobce provedl ve spise [název soudu] sp. zn. [spisová značka], kde z vyjádření žalobce je tato jeho znalost osobních poměrů žalované patrná. Pokud se týká zápisu v katastru nemovitostí ohledně změn, které nastaly v důsledku uzavřeného soudního smíru, tak žádnou aktivitu nevyvinula, jednalo se o důsledky oznámení, které provedl u katastrálního úřadu Okresní soud v Mostě. Žalovaná dále odmítla i další tvrzení žalobce jako nepravdivá, a pokud se týká podstaty podané žaloby, tak má žalovaná i nadále v plánu dosáhnout toho, aby žalobce byl z hypotečního úvěru vyvázán (refinancování úvěru). 3. V dokazování soud provedl níže uvedené listinné důkazy a zjistil: Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], že dne [datum rozhodnutí] bylo provedeno přípravné jednání před soudem za účasti účastníků řízení a právní zástupkyně žalované, které bylo v trvání od 8,43 hodin přerušeno v 17,04 hodin do dalšího dne [datum], kdy účastníci bezprostředně po zahájení pokračování v přípravném jednání prohlásili, že uzavřeli smír, který předložili soudu ke schválení a soud ho téhož dne v předložené podobě schválil. Rozhodnutí o schválení smíru ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo doručeno účastníkům řízení a nabylo právní moci dne [datum]. V současném řízení pak účastníci prohlásili, že okolnost uzavření smíru ze dne [datum] je mezi nimi nesporná. Z důkazů, které opatřil soud v rámci postupu podle ustanovení § 120 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád (dále o.s.ř.) vyplývá, že z úvěrů, které byly vymezeny v uzavřeném smíru, jsou úvěry u společnosti H Credit (smlouva ze dne [datum]) a společnosti BNP Paribas (smlouva ze dne [datum]) splacené a úvěry u Hypoteční banky (smlouva ze dne [datum]) a úvěry ze stavebního spoření u Stavební spořitelny Modrá Pyramida jsou spláceny a dluh na splátkách není. 4. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] uzavřeli žalobce a žalovaná jako účastníci řízení o vypořádání společného jmění manželů smír o jeho úplném vypořádání, kdy společné nemovitosti účastníků převzala do svého výlučného vlastnictví žalovaná, spolu se závazkem uhradit až do úplného zaplacení závazky z úvěrových smluv a z povinností uhradit žalovanému na vyrovnání podílu částku 350 000 Kč. Předmětný smír byl uzavřen po provedení přípravného jednání, které proběhlo před soudem ve významně dlouhém čase a smír jako takový účastníci předložili až další den. Ze 4 převzatých úvěrů žalovaná 2 z nich splatila v době rozhodování soudu zcela a další 2 splácí, aniž by na splátkách úvěrů dlužila. 5. Důkazní návrh žalobce, kterým podle žalobních vyjádření prokazoval okolnost omylu tak, jak výše uvedeno a důkazní návrh žalované, který přednesla v rámci obrany proti tomuto tvrzení, soud, v rámci svého právního názoru, jako nedůvodné zamítl a nezabýval se jimi. 6. Po poučení podle ustanovení § 119a o.s.ř. přednesli účastníci řízení shodný důkazní návrh. 7. Podle ustanovení § 99 zák. č. 99/1963 Sb. (1) Připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách. (2) Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. (3) Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru. 8. Podle zák. č. 89/2012 Sb. ustanovení § 583 Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. ustanovení § 584 (1) Týká-li se omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu. (2) Bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti. ustanovení § 1904 Platnost narovnání není dotčena omylem v tom, co bylo mezi stranami sporné nebo pochybné, ledaže omyl vyvolala některá strana lstí. Narovnání dohodnuté v dobré víře nepozbývá platnosti ani tehdy, zjistí-li se na základě skutečností vyšlých najevo dodatečně, že některá ze stran pohledávku neměla. 9. V rámci právní úvahy vycházel soud z toho, že platí, že do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru, lze rozhodnout o jeho zrušení, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Okolnost neplatnosti se posuzuje k okamžiku schválení smíru. S ohledem na citované ustanovení § 1904 o.z., resp. úpravy ustanovení § 583 a násl. (omyl ve vedlejší skutečnosti), je možné podle názoru soudu dovolávat se neplatnosti smíru, jako narovnání, ke kterému v případě uzavření smíru došlo tak, jak dovozuje žalobce. Tyto předznačené možnosti se však předmětné věci (předmětného smíru) netýkají. Úvaha žalobce, že„ z ujednání, které je obsahem předmětného smíru zjevně vyplývá, že žalovaná je povinna žalovaného tzv. vyvázat z předmětných úvěrů tak, aby jako povinná byla ve vztahu k úvěrovým společnostem uvedena pouze ona, nikoli žalobce“, je dle názoru soudu nesprávná. Ve vztahu k obsahu smíru je zřejmé, že se v něm se žalovaná zavázala mimo jiné k doplacení úvěrů, nikoliv k vyvázání žalobce z těchto úvěrů. Žalobce tak v tomto případě tvrdí omyl ve skutečnosti, která předmětem smíru nebyla, neboť žalobcem tvrzený závazek žalované, podle něho z obsahu smíru dále vyplývající, vyjádřený jednak výslovně nebyl a nedá se jako takový ani dovodit. Žalobce mohl pouze předpokládat, že se tak žalovaná zachová. Nicméně se v tomto případě nejedná ani o případný omyl ve vedlejší skutečnosti, ve vztahu k obsahu smíru (možné dovolání se omylu podle obecné úpravy § 583 a násl.)), ale o nepochopení a neznalost důsledků účastníky sjednaných dohod (smlouvy o úvěrech), když pro účastníky, jako manžele (rozvedené nebo nerozvedené), platí mimo jiné skutečnost, že dosáhnout zbavení se odpovědnosti žalobce za splácení hypotéky bylo možné pouze j