32 C 40/2022-33 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 17.093,45 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 17.093,45 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet]“, kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovaným dne [datum] (smlouva o úvěru), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč formou poskytnutí úvěrového limitu – tzv. kontokorentu. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách a proto právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupil a pohledávku zesplatnil, splatnost úvěru nastala ke dni [datum], a proto žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě. Dlužná částka ve výši 17.093,45 Kč je tvořena následujícími položkami: jistinou 7.386,25 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podací knihou doporučených psaní ze dne [datum], Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podacím archem ze dne [datum], Potvrzením o zaplacení úplaty za postoupené pohledávky ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Smlouvou o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] měl soud za prokázané uzavření této smlouvy a zejména výši úvěru 15.000 Kč včetně způsobu splácení a výši úroku z úvěru 15,9 % ročně. Smlouvou o sporožirovém účtu ze dne [datum] měl soud za prokázané znění této smlouvy a fakt, že na základě ní právní předchůdce žalobce založil a vedl pro žalovaného sporožirový účet č. [bankovní účet]. II. Smlouvou o vydání a používání debetních karet [obec] spořitelny ze dne [datum] měl soud za prokázané, že k výše uvedenému sporožirovému účtu byla vydána debetní karta. Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] měl soud za prokázané znění těchto podmínek. „ Výzvou k zaplacení před podáním žaloby + Výpovědí smlouvy o účtu a dohod o službách souvisejících s účtem + Odstoupením od dohody o vydání a používání platebních karet“ ze dne [datum] + Dodejkou s vyznačeným převzetím do vlastních rukou žalovaným dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce řádně vyzval žalovaného opětovně k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby a tato předžalobní výzva se žalovanému dostala do dispozice, neboť mu byla zaslána na adresu jeho trvalého pobytu, čímž se mu dostala do dispozice. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] + Podacím archem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce řádně vyzval prostřednictvím zástupce žalobce žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby a tato předžalobní výzva se žalovanému dostala do dispozice, neboť mu byla zaslána na adresu jeho trvalého pobytu, čímž se mu dostala do dispozice. <b>Těmito důkazy byla tvrzení žalobce zcela prokázána.</b> <i>5. Soud zjistil počet exekucí vedených proti žalovanému:</i> 0 řízení EXE zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 6 řízení EXE zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru 3 řízení E zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru – exekuce byly zastaveny ještě před poskytnutím úvěru, poslední byla zastavena dne [datum] 0 řízení E zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru. Soud tak měl za prokázané, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného, i když u kontokorentního úvěru to prakticky není nutné. 6. Povinnost vrátit žalobci jistinu úvěru a zaplatit mu úroky z úvěru žalované plyne z ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, přičemž časová působnost vyplývá z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, který mimo jiné stanoví, že:„ … řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. …“ Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku o smlouvě o úvěru. Smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zákonná úprava smlouvy o úvěru v obchodním zákoníku spočívala na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohli dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč formou kontokorentu a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácel. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostál řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr právnímu předchůdci žalobce vrátit řádně a včas nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobce z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s § 517 odst. 2 občanského zákoníku a v ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Hmotně právní posouzení věci u skutečností, které nastaly po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, spočívalo v ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 800 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 300 Kč a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobce.