46 C 13/2022-28 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Mostě dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 900 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení a smluvní pokuty ve výši 5 964,90 Kč. Podle žaloby, [právnická osoba] a žalovaná mezi sebou uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Den splatnosti úvěru včetně souvisejících plateb byl stranami dohodnut na [datum], kdy měla žalovaná poskytnuté prostředky splatit. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 8 280 Kč, přičemž se skládají z úroku, poplatku za uzavření smlouvy, poplatku za správu úvěru a poplatku za hotovostní výběr splátek. Žalovaná se zavázala úvěr splácet třinácti splátkami po 1 560 Kč měsíčně. 2. Podle žaloby byla úvěruschopnost žalované zkoumána na základě vyplněné žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, v níž žalovaná uvedla informace o své osobě a okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, údaje o zaměstnání a o svých závazcích. 3. Žalovaná úvěr řádně nesplatila. [příjmení] pouze devět splátek v celkové výši 14 380 Kč. 4. Pohledávka za žalovanou přešla nejprve na společnost [právnická osoba] a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 6. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalované byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně na adresu trvalého pobytu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. 7. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 8. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná uvedla, že je svobodná, na rodičovské dovolené, má [anonymizováno] vyživovací povinnosti k dětem ve věku do [anonymizováno] let, jejím příjmem měl být rodičovský příspěvek ve výši [částka] měsíčně a nadto měla mít příjem od svého přítele ve výši [částka]. Příjem jejího přítele měl činit [částka]. Žalovaná uvedla, že její výdaje na bydlení činí [částka] měsíčně, náklady na stravování pak [částka] a [částka]. Na telefony měla žalovaná hradit [částka] a za školku [částka]. Doklady, na základě nichž věřitelka případně tvrzení žalované v žádosti ověřila, žalobkyně soudu nepředložila. 9. Z úřední činnosti je zřejmé, že žalovaná již před uzavřením úvěrové smlouvy čelila řadě exekucí (např. nařízených okresním soudem v řízeních sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] viz č. l. 15-16). Proti žalované ostatně byla v minulosti vedena i řada nalézacích řízení (sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] viz č. l. 13) 10. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 20 760 Kč v 13ti splátkách po 1 560 Kč měsíčně. Podle článku V. bodu 4 byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v prodlení, nejvýše 6 000 Kč a zákonný úrok z prodlení. RPSN činila 189,38 % (!). 11. Podle žalobkyně žalovaná splatila celkem 9 splátek v celkové výši 14 380 Kč. 12. Z notářského zápisu vyplývá postoupení pohledávky za žalovanou na společnost [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá následné postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalované bylo postoupení oznámeno přípisem ze dne [datum]. 13. Z upomínky ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 15 474,94 Kč, resp. 15 504,04 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání). Žalovaná byla vyzvána rovněž předžalobní výzvou ze dne [datum]. 14. Podle § 1 z. s. ú., tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 15. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy [číslo] s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018). 20. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 ([číslo] Sb. NSS)). 21. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 [číslo]. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 [číslo] vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z [datum] ve věci C [číslo] – [právnická osoba] v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy 12/ 2014 s. 452)). 22. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. 23. K výkladu § 86 Z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky