46 C 2/2022-52 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal žalobou ze dne [datum] zaplacení částky 8 324 Kč s příslušenstvím. Následně pak žalobce rozšířil svůj nárok o dalších 425 Kč s příslušenstvím. Podle žaloby žalovaní nehradili příspěvky na správu domu a pozemku ve vztahu k bytové jednotce [číslo] v domě na adrese [adresa], [obec], za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] řádně a včas a vznikl jim tak dluh ve výši 3 758 Kč (žalovaní uhradili pouze platbu za říjen 2017 to dne [datum]). Za leden 2018 pak žalovaní za příspěvek na správu domu a pozemku dluží dalších 1 879 Kč. Na základě vyúčtování zálohových plateb za služby spojené s užíváním bytu za rok 2017 (od srpna 2017 do prosince 2017) pak byl zjištěn nedoplatek žalovaných ve výši 2 687 Kč, s jehož zaplacením jsou žalovaní v prodlení od [datum]. Na základě vyúčtování zálohových plateb za služby spojené s užíváním bytu za rok 2018 (od ledna 2018 do dubna 2018) pak byl zjištěn nedoplatek žalovaných ve výši 425 Kč, s jehož zaplacením jsou žalovaní v prodlení od [datum]. Žalobce vycházel ze sazby smluvních úroků z prodlení ve výši 0,1 % denně. Žalobou je konečně požadována rovněž náhrada nákladů na vymáhání ve výši 1 x 363 Kč. 2. Žalovaní se k věci nevyjádřili a v řízení zůstali nečinní. Žalovaným byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena na adresu jejich pobytu zjištěnou z informačního systému základních registrů. Po splnění podmínek uvedených v § 115a o.s.ř. okresní soud k projednání věci nenařídil jednání a rozhodl na základě žalobcem předložených listinných důkazů. 3. Z listinných důkazů bylo zjištěno následující: Žalovaní byli v rozhodném období vlastníky bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec] a odpovídajícího spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku (výpis z katastru nemovitostí, vyrozumění o provedeném vkladu). Jako vlastníci se žalovaní stali členy společenství vlastníků jednotek a byli vázáni Stanovami. Podle článků V. odst. 2 písm. b) stanov žalobce byli žalovaní povinni hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku a stanovené příspěvky na opravy, rekonstrukce a modernizace domu (Stanovy). Podle článků V. odst. 2 písm. c) stanov žalobce byli žalovaní povinni platit nedoplatek vzniklý vyúčtováním zálohových plateb vždy do sedmi kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období (Stanovy). Z přehledu dlužných předpisů se započtením úhrad ke dni [datum] vyplývá, že žalovaný uhradil na příspěvcích na správu domu a pozemku za dobu od října 2017 do prosince 2017 pouze částku 1 879 Kč za říjen 2017, a to dne [datum], žalobce eviduje dluh ve výši 2 x 1 879 Kč (přehled dlužných předpisů). Z přehledu dlužných předpisů se započtením úhrad ke dni [datum] vyplývá, že žalovaný neuhradil příspěvek na správu domu a pozemku za leden 2018, žalobce eviduje dluh ve výši 1 x 1 879 Kč (přehled dlužných předpisů). Žalobce eviduje vůči žalovaným dluh na upomínkách ve výši 363 Kč (přehled dlužných předpisů). Žalobce eviduje vůči žalovaným dluh zjištěný z vyúčtování zálohových plateb za rok 2017 ve výši 2 687 Kč (řádné vyúčtování zálohových plateb za období od 08. 2017 do 12. 2017 a přehled dlužných předpisů). Žalobce eviduje vůči žalovaným dluh zjištěný z vyúčtování zálohových plateb za rok 2018 ve výši 425 Kč (řádné vyúčtování zálohových plateb za období od 01. 2018 do 04. 2018 a přehled dlužných předpisů). Před podáním žaloby u soudu žalobce žalované vyzval k zaplacení upomínkou a předžalobní upomínkou (předžalobní upomínka a doklad o odeslání – poštovní podací arch). 4. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že žalovaní byli vlastníky shora označené bytové jednotky, a že za vymezené období (říjen 2017 až leden 2018) neplnili povinnost vlastníka bytové jednotky, když neuhradili příspěvky na správu domu a pozemku. Rovněž neuhradili ani nedoplatky zjištěné vyúčtováním zálohových plateb za roky 2017 a 2018. Všechna tvrzení obsažená v žalobě byla prokázána listinnými důkazy. 5. Zjištěný stav byl posouzen podle § [číslo] odst. 1 a § 1181 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), podle kterých je vlastník jednotky povinen přispívat na správu domu a pozemku dohodnutý příspěvek a platit zálohy na plnění spojená nebo souvisící s užíváním bytu (služby). Současně má právo na vyúčtování záloh do sedmi měsíců od skončení zúčtovacího období, tj. do konce července následujícího roku. Také podle Stanov společenství – článků V. a jsou žalovaní jako vlastníci jednotky povinni hradit platby za služby poskytované při užívání bytu. 6. Vzhledem k tomu, že jsou žalovaní se splněním platební povinnosti v prodlení, byla jim uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, a to podle § 1970 o.z., jeho výše byla stanovena podle vyhl. č. 351/2013 Sb. 7. Výše úroku z prodlení byla dle žalobce dohodnuta v článku 5 odst. 2 písm. d) Stanov žalobce ve výši 1 promile za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení (Stanovy žalobce). 8. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Žalobce nemůže požadovat úrok z prodlení upravený pouze ve stanovách. Stanovy, byť v teorii bývají považovány za smlouvu sui generis (a ve vztahu k vnitřním poměrům korporací takovou povahu mají), totiž nejsou ujednáním mezi stranami ve smyslu § 1724 o. z. a § 1725 o. z. Rozhodnutím orgánu žalobce (rozhodnutím shromáždění vlastníků) nemůže být žalovanému vnucena povinnost plnit žalobci sankce nad rámec smlouvy či zákona a žalovaný se k vyšším než zákonným úrokům z prodlení nezavázal. 10. Nazíráno z jiného úhlu pohledu, žalobci jako společenství vlastníků jednotek zákon nesvěřuje pravomoc modifikovat pro potřebu poměrů žalobce a jeho členů výši úroku z prodlení. Majoritní vlastník či skupina vlastníků jednotek tak nemohou ostatním vlastníkům vnutit sankce v podobě vyšších než zákonných úroků z prodlení. 11. Žalobce proto nemůže požadovat vyšší než zákonný úrok z prodlení. 12. Žalobci náleží úrok z prodlení z žalované částky pouze v zákonné výši. V současné době je výše úroků z prodlení určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Roční sazba úroku z prodlení je tedy 8 % + repo sazba ČNB k poslednímu dni předcházejícího pololetí. Po celou dobu trvání prodlení je tedy sazba konstantní. 13. Vzhledem k tomu, že splatnost vyúčtování zálohových plateb za rok 2017 nastala až [datum] a splatnost vyúčtování zálohových plateb za rok 2018 nastala až [datum], přiznal okresní soud žalobci úrok z prodlení z částky nedoplatků za dobu od [datum], resp. od [datum] do zaplacení. 14. Žalovaní nemohou být vázáni ujednáním o poplatku za předžalobní upomínku podle smlouvy, jíž nebyli účastni (Smlouva o obstarání správy domu). Proto žalobě nebylo vyhověno ani ohledně poplatků za upomínky, neboť žalovaní nejsou smluvní stranou příslušného ujednání stanov. Ostatně náhrada za předžalobní upomínku tvoří účelné náklady na vymáhání pohledávky podle vyhlášky 254/2015 Sb. Žalobci však právo na náhradu nákladů řízení nenáleží. 15. O lhůtě k plnění okresní soud rozhodnul podle § 160 o.s.ř., neboť z obsahu spisu nevyplývají skutečnosti pro stanovení lhůty delší než zákonné. 16. Při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci je v případě pohledávky nutné zvážit i její příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], spis. zn. I. ÚS 2717/08, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, ze dne 3. 12. 2015). O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. když žalovaní sice byli v řízení převážně úspěšní (při zohlednění zejména zamítnutého příslušenství), avšak dle obsahu spisu jim náklady řízení nevznikly.