46 C 211/2021-38 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal žalobou ze dne [datum] zaplacení částky 39 174 Kč s příslušenstvím. Podle žaloby žalovaná jako vlastník bytové jednotky nehradila příspěvky na správu domu a pozemku ve vztahu k bytové jednotce [číslo] v domě na adrese [adresa žalobkyně a žalované], za měsíce [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok] ve výši 3 x 2 280 Kč a 1 x 2 243 Kč, celkem 9 083 Kč. Na nedoplatku zjištěném z vyúčtování služeb za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] požaduje žalobce zaplacení částky 30 091 Kč. Z dlužných částek požaduje žalobce smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. Žalované byla žaloba a výzva k vyjádření doručena do vlastních rukou dne [datum]. Po splnění podmínek uvedených v § 115a o.s.ř. okresní soud k projednání věci nenařídil jednání a rozhodl na základě žalobcem předložených listinných důkazů. 3. Z listinných důkazů bylo zjištěno následující: Žalovaná byla v rozhodném období od [datum] do [datum] vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec] a odpovídajícího spoluvlastnického podílu o velikosti na společných částech domu a pozemku (vyrozumění o provedeném vkladu [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo]). Jako vlastník se žalovaná stala členem společenství vlastníků jednotek a byla vázána Stanovami. Podle článků 5. odst. 2 písm. b) a c) stanov žalobce byla žalovaná povinna platit příspěvky na správu nemovitých věcí, a to nejpozději do 25. dne v měsíci, za který je uhrazena a uhradit nedoplatek vzniklý vyúčtováním zálohových plateb vždy do 31. 7. následujícího roku (Stanovy). Z přehledu dlužných předpisů se započtením úhrad ke dni [datum] vyplývá, že žalovaná neuhradila příspěvky na správu domu a pozemku za dobu měsíce [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok] ve výši 3 x 2 280 Kč a 1 x 2 243 Kč (přehled dlužných předpisů). Na službách spojených s užíváním bytu za [anonymizováno] [rok] vznikl žalované nedoplatek ve výši 30 091 Kč (řádné vyúčtování zálohových plateb za období od 01. 2017 do 12. 2017). 4. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že žalovaná byla vlastníkem shora označené bytové jednotky, a že za vymezené období ([anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok]) neplnila povinnost vlastníka bytové jednotky, když neuhradila příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby spojené s užíváním bytové jednotky. Rovněž bylo prokázáno, že žalované vznikl nedoplatek zjištěný z vyúčtování služeb za rok 2017 ve výši 30 091 Kč. Všechna tvrzení obsažená v žalobě byla prokázána listinnými důkazy. 5. Zjištěný stav byl posouzen podle § [číslo] odst. 1 a § 1181 odst. 1 o. z., podle kterých je vlastník jednotky povinen přispívat na správu domu a pozemku dohodnutý příspěvek a platit zálohy na plnění spojená nebo souvisící s užíváním bytu (služby). Současně má právo na vyúčtování záloh do sedmi měsíců od skončení zúčtovacího období, tj. do konce července následujícího roku. Také podle Stanov společenství – článků 5. a jsou žalovaní jako vlastníci jednotky povinni hradit platby za služby poskytované při užívání bytu. 6. Vzhledem k tomu, že je žalovaná se splněním platební povinnosti v prodlení, byla jí uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, a to podle § 1970 o.z., jeho výše byla stanovena podle vyhl. č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že splatnost vyúčtování zálohových plateb za rok 2017 nastala až [datum], přiznal okresní soud žalobci úrok z prodlení z částky 30 091 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. 8. Výše úroku z prodlení byla dle žalobce dohodnuta v článku 5 odst. 2 písm. d) Stanov žalobce ve výši 1 promile za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení (Stanovy žalobce). 9. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Žalobce nemůže požadovat úrok z prodlení upravený pouze ve stanovách. Stanovy, byť v teorii bývají považovány za smlouvu sui generis (a ve vztahu k vnitřním poměrům korporací takovou povahu mají), totiž nejsou ujednáním mezi stranami ve smyslu § 1724 o. z. a § 1725 o. z. Rozhodnutím orgánu žalobce (rozhodnutím shromáždění vlastníků) nemůže být žalovanému vnucena povinnost plnit žalobci sankce nad rámec smlouvy či zákona a žalovaný se k vyšším než zákonným úrokům z prodlení nezavázal. 11. Nazíráno z jiného úhlu pohledu, žalobci jako společenství vlastníků jednotek zákon nesvěřuje pravomoc modifikovat pro potřebu poměrů žalobce a jeho členů výši úroku z prodlení. Majoritní vlastník či skupina vlastníků jednotek tak nemohou ostatním vlastníkům vnutit sankce v podobě vyšších než zákonných úroků z prodlení. 12. Žalobce proto nemůže požadovat vyšší než smluvní úrok z prodlení. 13. Žalobci náleží úrok z prodlení z žalované částky pouze v zákonné výši. V současné době je výše úroků z prodlení určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Roční sazba úroku z prodlení je tedy 8 % + repo sazba ČNB k poslednímu dni předcházejícího pololetí. Po celou dobu trvání prodlení je tedy sazba konstantní. 14. O lhůtě k plnění okresní soud rozhodnul podle § 160 o. s. ř., neboť z obsahu spisu nevyplývají skutečnosti pro stanovení lhůty delší než zákonné. 15. Při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci je v případě pohledávky nutné zvážit i její příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], spis. zn. I. ÚS 2717/08, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, ze dne 3. 12. 2015). O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobci, který měl ve věci úspěch v rozsahu přibližně 2/3 a neúspěch v rozsahu 1/3, přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 1/3 Náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 568 Kč, odměna ve výši 2 x 2 700 Kč dle § 7 a. t., paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 x 300 Kč podle § 13 a. t. a DPH 21 % ze součtu odměny advokáta a paušálních náhrad ve výši 1 260 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Podíl 1/3 z částky 8 828 Kč činí 2 942,67 Kč.