48 C 104/2022-36 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], smluvní poplatky [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení (kapitalizace do [datum]), to vše z titulu uzavřené Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba], a žalovaným dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 24 měsíčních splátkách po [částka] počínaje [datum]. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne [datum]. Pro prodlení žalovaného byl úvěr zesplatněn dne [datum]. Úvěruschopnost byla zkoumána. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil, žalobkyně se omluvila. 4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 5. Podací arch prokazuje odeslání dopisu žalovanému dne [datum]. 6. Výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný byl upomenut o zaplacení před podáním žaloby. 7. Spotřebitelský splátkový úvěr ZÁKLADNÍ PRODUKTOVÉ PODMÍNKY SPOTŘEBITELSKÉHO SPLÁTKOVÉHO ÚVĚRU účinné od 1.8.2017 neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé. 8. Sazebník poplatků za produkty a služby od [datum] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. 9. Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaný, předmětem je úvěr ve výši [částka]. 10. Dopis ze dne [datum] je oznámením o prohlášení úvěru za splatný s úhradou do [datum] dlužné částky. 11. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje oznámení postoupení žalovanému a výzvu k úhradě dlužné částky. 12. Podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 13. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznam postoupených pohledávek prokazují postoupení žalované pohledávky žalobkyni. 14. Všeobecné produktové podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé. 15. Výpisy z úvěrové účtu od 2019 do 2021 a Platební historie prokazují čerpání úvěru ve výši [částka] a úhrady žalovaného ve výši [částka]. 16. Podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 17. Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro [anonymizována dvě slova] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 18. Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum] od [právnická osoba], prokazuje, že bylo vycházeno z údajů poskytnutých v žádosti ze dne [datum], které byly ověřeny v interních a externích databázích, a to zejména v BRKI/NRKI a IR. Disponibilní částka byla vypočtena tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Příjem žalovaného byl ve výši [částka], měl být ověřen z doloženého dokladu o příjmu, pracovní poměr měl žalovaný na dobu určitou, příjem domácnosti byl [částka], žalovaný byl svobodný, bydlel v pronajatém domě / bytu, náklady na bydlení byly 33,6%. 19. Žádost o úvěr prokazuje, že žalovaný požádal o úvěr, uvedl, že má příjem [částka] průměrně za poslední 3 měsíce, příjem domácnosti [částka], má jeden zdroj příjmu, nemá jiné výdaje. 20. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovanému byla poskytnuta předchůdkyní žalobkyně částka [částka], uhradil celkem [částka]. V rámci zesplatnění byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do [datum], dopis mu byl odeslán [datum]. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti, tak pravděpodobně byly ověřeny příjmy žalovaného ve výši [částka], ale nebyly nijak zjištěny výdaje žalovaného na bydlení, není zřejmé, v jaké výši hradil náklady na bydlení (nájemné bytu či domu je značně odlišné a není tak možné ani odhadnout výši nájemného), není ani zřejmé, na základě čeho tvrdí banka, že náklady na bydlení hradil žalovaný ve výši 33,6%. Příjmy domácnosti [částka] nejsou nijak vysvětleny, natož doloženy. Nemohlo tak ani dojít k výpočtu disponibilní částky, aby bylo možné stanovit, že je dostatečná pro úhradu splátek úvěru. 21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 22. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 23. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 24. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 25. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 26. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 27. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 28. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 29. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 30. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy o zápůjčce. 31. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jak