48 C 14/2022-41 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující vyčerpaná jistina [částka], poplatek za čerpání úvěru [částka], úroky [částka], které se staly součástí jistiny, náklady vymáhání [částka], po odečtení uhrazené částky [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu elektronicky uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr, který žalovaný řádně a včas nehradil. Od [datum] se žalovaný pro nehrazení splátek úvěru dostal do prodlení. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána, měl čistý příjem [částka], náklady na obživu měl [částka] a náklady na bydlení [částka]. Příjem žalovaného byl ověřen ve výši [částka], výdaje žalovaného byly statisticky odhadnuty ve výši [částka] včetně nákladů úvěru, žalovanému stále zůstávalo [částka] měsíčně. 2. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil, žalobkyně neúčast omluvila. 3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 4. Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] není podepsána žalovaným, je v ní pouze uvedeno, že ji žalovaný podepsal elektronicky, není uvedeno, jakým způsobem. Další kopie smlouvy o revolvingovém úvěru prokazuje, že poslední stránka byla pod textem [celé jméno žalovaného] někým podepsána, vyfocena a zakomponována do pdf souboru. 5. Smlouva o uživatelském účtu ze dne [datum] není podepsána žalovaným. 6. Interní posouzení úvěruschopnosti prokazuje, že žalovaný uvedl čisté příjmy [částka], náklady na obživu [částka] a náklady na bydlení [částka]. 7. Výplatní páska žalovaného za prosinec 2020 prokazuje příjem žalovaného [částka] čistého, žádné srážky. 8. [právnická osoba], ze dne [datum] prokazuje, že účet, na který byl úvěr čerpán byl žalovaného, k [datum] byl zrušen. 9. Výpis z účtu žalobkyně za leden 2021 prokazuje převody na účet žalovaného ve výši [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], celkem tedy [částka]. 10. Výpis z účtu žalobkyně za duben 2021 prokazuje převod na účet žalovaného ve výši [částka] dne [datum]. 11. Mandátní smlouva ze dne [datum] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé. 12. Výpisy z revolvingového úvěru za dobu od února 2021 do srpna 2021 prokazují čerpání částky [částka]. 13. Kopie OP žalovaného prokazuje, že jí žalobkyně disponuje. 14. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje, že byl odeslán dopis žalovanému. 15. Výzva k úhradě ze dne [datum] prokazuje, že byl žalovaný vyzván k úhradě před podáním žaloby. 16. Výpis z OR prokazuje, že žalobkyně existuje. 17. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byla konkrétně žalovaná strana, která měla uzavřít smlouvu. Při uzavírání smlouvy nebyla nijak ověřena totožnost žalované strany, nedošlo tak ani k určení jednající osoby dle 562 o.z. Pouhé poskytnutí osobních údajů není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalované strany mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Tedy není nijak prokázáno, že žalobkyně jednala při uzavření smlouvy s žalovanou stranou. Není prokázáno, že úhrady byly poukazovány z účtu žalovaného natož žalovaným. Kopie OP žalované strany neprokazuje, že žalovaná strana uzavřela smlouvu. 18. Smlouva o revolvingovém nebyla žalovanou stranou podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná strana údajně souhlasila. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná strana podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaná strana skutečně učinila, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž měla žalovaná strana souhlasit. Není vůbec nijak prokazováno, že souhlas měla učinit žalovaná strana. Není vůbec prokazováno, jakým způsobem měla žalovaná strana uzavřít smlouvu elektronicky. Tvrzení žalobkyně jsou nadto nekonzistentní, když na jedné straně tvrdí, že žalovaný smlouvu podepsal elektronicky, následně však připojí i elektronickou podobu smlouvy s připojenou poslední stránkou, která byla vyfocena a obsahuje něčí podpis. Obdobně platí i pro podepsanou smlouvu o uživatelském účtu. 19. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná strana, že smlouva byla uzavřena s žalovanou stranou a že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění. 20. Soud se dále zaobíral tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně. 21. Soud zjistil, že majitelem předmětného účtu je žalovaná strana a že jí bylo vyplaceno [částka], uhrazeno bylo [částka]. Nebylo prokázáno uzavření žádné smlouvy. První výzva k úhradě byla žalované straně odeslána [datum]. 22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 23. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. 24. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 25. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce [částka] (16 400- 4 456) z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na vrácení částky [částka] s úroky z prodlení od [datum], tedy od 4. dne po odeslání výzvy žalované straně, když dle § 573 o.z. jí třetí den musela být výzva doručena a následující den se dostala žalující strana do prodlení. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznané úroky z prodlení, neboť na ně žalobkyni nevznikl nárok, když nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy a tedy ani smluvní splatnost dlužné částky. 26. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jejich úspěch ve sporu byl přibližně totožný.