48 C 217/2021-25 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr, který vyčerpal ve výši [částka] a který žalovaný řádně a včas neuhradil do dne splatnosti [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím [webová adresa], kde se žalovaný registroval a vyplnil osobní údaje. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována s ohledem na doložitelné příjmy a výdaje, dále byl žalovaný ověřován ve veřejných i neveřejných databázích. Úvěr mu byl poskytnut převodem na účet. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil. 4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 5. [právnická osoba], prokazuje, žalovanému bylo převedeno na účet celkem [částka] s [variabilní symbol]. 6. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje, že žalovanému byl zaslán dopis zástupcem žalobkyně. 7. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [jméno] application info číslo klienta [číslo] prokazují, že byla žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. 8. OBCHODNÍ PODMÍNKY SPOLEČNOSTI [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci, nejsou podepsané žalovaným. 9. STANDARDNÍ INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci, nejsou podepsané žalovaným. 10. Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum] není podepsaná žalovaným, ani z ní nevyplývá jiný souhlas žalovaného s jejím obsahem. 11. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za ním. 12. Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] prokazuje, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 13. Faktura [číslo] prokazuje, že dne [datum] bylo žalovanému naúčtováno předchůdkyní žalobkyně: dne [datum] položka [částka] náhrada účelně vynaložených nákladů, dne [datum] výběr [částka], dne [datum] úroky za období čerpání [částka]. 14. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byla konkrétně žalovaná strana, která měla uzavřít smlouvu. Při uzavírání smlouvy nebyla nijak ověřena totožnost žalované strany, nedošlo tak ani k určení jednající osoby dle 562 o.z. Pouhé poskytnutí osobních údajů není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalované strany mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Tedy není nijak prokázáno, že žalobkyně jednala při uzavření smlouvy s žalovanou stranou. 15. Smlouva nebyla žalovanou stranou podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná strana údajně souhlasila. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná strana podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaná strana skutečně učinila, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž měla žalovaná strana souhlasit. Není vůbec nijak prokazováno, že souhlas měla učinit žalovaná strana. 16. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná strana, že smlouva byla uzavřena s žalovanou stranou a že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění. 17. Nebylo vůbec prokázáno tvrzené zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. 18. Soud se dále zaobíral tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně. 19. Soud zjistil, že majitelem předmětného účtu je žalovaná strana a že jí byla poukázána částka [částka] ke dni tvrzeného uzavření úvěrové smlouvy, nikoli tvrzená částka [částka], která obsahuje i příslušenství. Zkoumání úvěruschopnosti nebylo nijak prokázáno. Výzva k úhradě byla žalované straně odeslána dne [datum]. 20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 21. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. 22. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 23. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a jejího vyplacení žalovanému ve výši [částka], nebyla prokázána žádná úhrada, tedy žalovaném zůstalo [částka] jako bezdůvodné obohacení. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto částku vrátit žalobkyni spolu s úroky z prodlení od [datum], tedy od 4. dne po odeslání výzvy žalované straně, když dle § 573 o.z. jí třetí den musela být výzva doručena a následující den se dostala žalující strana do prodlení. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznanou jistinu a úroky z prodlení, neboť na ně žalobkyni nevznikl nárok, když nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy a tedy ani smluvní splatnost dlužné částky. 24. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 47,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,94 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26,06 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].