48 C 45/2020-78 — Okresní soud v Mostě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky [částka] (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že mezi účastníky došlo k uzavření rámcové smlouvy o dílo dne [datum], která stanovila obecná pravidla smluvního vztahu mezi účastníky, přičemž každá konkrétní smlouva měla být řešena samostatnou objednávkou. Prokázána byla existence pouze jedné objednávky na instalatérské práce v letech 2019 [číslo] na území Německa, která je však zcela neurčitá, neboť neobsahuje vymezení díla a z ničeho nevyplývá, co konkrétně měl žalovaný na základě smluvní povinnosti provést, resp. zhotovit. Vzhledem k tomu nebylo prokázáno objednání konkrétního díla žalobkyní u žalovaného, nedošlo k uzavření řádné smlouvy o dílo a žalovaný tak nemůže nést odpovědnost za případné vadné provedení díla, jeho nedokončení nebo dokončení opožděně. V řízení dle soudu prvního stupně nebylo dále prokázáno, že by žalovaný porušil dobré mravy, či zákonnou povinnost, což žalobkyně ani netvrdila. Jelikož nebyla platně uzavřena smlouva o dílo a ani žádná jiná, byť nepojmenovaná, smlouva pro nedostatek předmětu, není dána ani odpovědnost žalovaného za porušení smluvní povinnosti. Žalovaný tak neodpovídá za škodu ani podle obecných ustanovení občanského zákoníku. Nemůže tak být ani dána odpovědnost několika škůdců, tedy žalovaného a dalších členů Party (tvořené panem [příjmení], žalovaným a dalšími dvěma kolegy), když nebylo prokázáno, že by byla uzavřena jakákoli smlouva, kdy by na jedné straně stála žalobkyně a na straně druhé čtyři členové Party, když opět není jednoznačný předmět smlouvy. Skutečnost, že žalobkyně proplácela žalovanému faktury za instalatérské práce, dle soudu prvního stupně na uvedeném nic nemění, neboť sama o sobě řádné uzavření smlouvy o dílo neprokazuje. Dle soudu prvního stupně navíc žalobkyně při proplácení faktur postupovala v rozporu s uzavřenou rámcovou smlouvou o dílo, když bylo potvrzeno, že nebyly vyhotovovány žádné protokoly o předání a převzetí díla apod. Dle soudu prvního stupně žalobkyně ani žádné dílo nepřebírala. O přístupu žalobkyně k činnosti žalovaného dle soudu prvního stupně svědčí i to, že se jednatelé byli pouze jedinkrát podívat v Německu na stavbě při ukazování Partě, jak to v Německu chodí, přestože dle předložených německých objednávek měli pracovat na celé řadě různých míst, žalobkyně neprojevila ani minimální zájem na kontrole činnosti Party, nepřebírala ani žádné dílo. Protože žalobkyně svá tvrzení neprokázala, soud prvního stupně žalobu zamítl. Právo na náhradu nákladů řízení soud prvního stupně nepřiznal žádnému z účastníků, neboť ve sporu úspěšnému žalovanému žádné nevznikly. 3. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání, kterým rozsudek napadla v plném rozsahu. Namítla, že přes existenci rámcové smlouvy o dílo byla uzavřena ústní smlouva o dílo, která konkretizovala konkrétní dodávku prací pro žalobkyni, tato smlouva o dílo směřovala vůči panu [příjmení], který byl předákem party, jejímž členem byl i žalovaný. K této smlouvě se vázala i konkrétní objednávka na konkrétní práce, kdy tyto konkrétní práce z pokynu pana [příjmení] prováděl i žalovaný, resp. je měl provádět, přičemž důkazem o takovém provádění jsou faktury, které žalovaný vůči žalobkyni vystavoval a kterými účtoval konkrétně provedené práce. Žalobkyně má za to, že po ní nelze požadovat, aby konkretizovala ve smlouvě o dílo, resp. objednávce přesný rozsah prací, když se jednalo o komplexní dodávku prací s předpokladem na její bezvadné a včasné dodání. Žalobkyni nelze přičítat k tíži, že neprováděla kontrolu činnosti Party v Německu. Dále uvedla, že žalovaný dlouhodobě neplnil svůj závazek vyplývající z rámcové smlouvy o dílo, dle které měl v rámci jednotlivých zakázek v Německu vyhotovovat a odevzdávat předávací protokoly k jednotlivým zakázkám. Za této situace v případech, kdy odběratel díla reklamoval nedodání jednotlivých dílčích zakázek, neměla žalobkyně jakýkoli podklad pro obranu, což je odpovědnost žalovaného. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl. 4. Žalovaný se k odvolání vyjádřil s tím, že žalobkyni žádnou škodu nezpůsobil a nikdy nebyl informován, že by jakkoli škodu způsobil, ani nebyl vyzván k zaplacení škody. Nikdy nebyl informován o tom, že by měl provést určité dílo a toto neprovedl. Žalobkyně neprokazuje základní prvky náhrady škody, tj. vznik a výši škody, porušení určité povinnosti a příčinnou souvislost. Podle žalovaného není zřejmé, jaké konkrétní zakázky měl porušit. Je s podivem, že pokud svoje povinnosti neplnil dlouhodobě, byla mu vyplácena výplata. Podle žalovaného je rámcová smlouva neplatná, když mohl být fakticky uzavřen pracovněprávní vztah, protože když chtěl u žalobkyně nastoupit do pracovního poměru, žalobkyně mu sdělila, že si musí zařídit živnostenský list, jinak ho nezaměstná, a následně mu předložila k podpisu rámcovou smlouvu. 5. Napadený rozsudek odvolací soud přezkoumal podle § 212 o. s. ř. v rozsahu, vymezeném podaným odvoláním, a to při jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.). Odvolání opodstatněným neshledal. 6. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že mezi účastníky existoval smluvní vztah, na jehož základě měl žalovaný provádět práce instalatérské a topenářské práce pro zákazníka žalobkyně [příjmení] [jméno] [anonymizována tři slova]. V důsledku porušení povinností žalovaným bylo žalobkyni z jí fakturované částky jejímu objednateli [příjmení] [jméno] [anonymizována tři slova] ve výši [částka] zaplaceno pouze [částka], tj. nezaplaceno zůstalo [částka], přičemž tato částka zahrnovala též částky [částka] za opravy podlahy a [částka] za vysoušení promočených zdí v důsledku špatně usazeného WC. Porušení povinností žalovaného spočívalo v tom, že některé práce neprovedl, některé práce provedl vadně a že špatně usadil WC. 7. V daném případě se tedy žalobkyně vůči žalovanému domáhá náhrady škody, újmy na jmění žalobkyně (§ 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen „o. z.“), v podobě ušlého zisku (§ 2952 o. z.) představovaného snížením plnění, které žalobkyně obdržela od [příjmení] [jméno] [anonymizována tři slova]. 8. Příčinou, pro kterou mělo dojít ke snížení plnění poskytnutého žalobkyni, bylo neprovedení prací žalovaným, popř. vadné provedení prací žalovaným. Podle závěru soudu prvního stupně nebylo důkazy označenými žalobkyní v řízení před soudem prvního stupně prokázáno, že by žalovaný měl povinnost provést nebo provedl práce, v důsledku jejichž neprovedení nebo vadného provedení mělo dojít ke snížení plnění [příjmení] [jméno] [anonymizována tři slova] vůči žalobkyni. S hodnocením provedených důkazů soudem prvního stupně se odvolací soud ztotožňuje a v tomto směru odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku, které považuje za odpovídající důkazní situaci. 9. Na uvedeném nic nemění námitka žalobkyně, že po ní nelze požadovat, aby ve smlouvě o dílo či objednávce byl přesně specifikován rozsah prací, když se jednalo o komplexní zakázku. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný měl provést nebo provedl konkrétní práce, což v sobě zahrnuje i závěr, že nebylo prokázáno, že by žalovaný měl provést zakázku komplexně. 10. Pokud se žalobkyně v rámci odvolání dovolává faktur vystavených žalovaným za jím provedené práce, jedná se o důkazy uplatněné v rozporu s § 205a o. s. ř., neboť žalobkyně sice byla ve sporu neúspěšná v důsledku neunesení důkazního břemene, avšak poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. jí bylo poskytnuto při jednání soudu prvního stupně dne [datum], přičemž žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně jiné, než v řízení před soudem prvního stupně předložené, důkazy k prokázání svých tvrzení neoznačila. 11. Neopodstatněnou je i námitka žalobkyně, že jí nelze klást k tíži, že neprováděla kontrolu Party v Německu. Uvedené vzal soud prvního stupně v úvahu v zásadě toliko pro dokreslení situace a žádný explicitní závěr ve vztahu k rozhodným skutkovým zjištěním z této okolnosti nedovodil. 12. Námitka žalobkyně, že žalovaný dlouhodobě neplnil závazek z rámcové smlouvy o dílo vyhotovovat a odevzdávat předávací protokoly k jednotlivým zakázkám, v důsledku čehož žalobkyně neměla jakkoli obranu proti reklamaci jejího odběratele, pak byla v rozporu s § 205a o. s. ř. nepřípustně uplatněna až v rámci řízení před odvolacím soudem. 13. S ohledem na shora uvedené má odvolací soud za to, že žalobkyni se v odvolacím řízení nepodařilo zpochybnit závěr soudu prvního stupně, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný měl povinnost provést nebo provedl práce, v důsledku jejichž neprovedení nebo vadného provedení mělo dojít ke snížení plnění [příjmení] [jméno] [anonymizována tři slova] vůči žalobkyni. Nebyla tak prokázána existence jednoho z předpokladů odpovědnosti žalovaného za škodu, a to jeho protiprávní jednání. Vzhledem k tomu považuje odvolací soud závěr soudu prvního stupně, že není dána odpovědnost žalovanéh