48 C 75/2022-51 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], poplatky za poskytnutí úvěru [částka], poplatky za expres výplatu [částka], poplatky za bezpečnou splátku [částka], poplatky za SMS servis [částka], poplatky za prodloužení splatnosti [částka], úroky [částka], náklady vymáhání [částka], smluvní pokuty za prodlení [částka] s úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne [datum], jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaná řádně a včas nehradila ve sjednaných 24 měsíčních splátkách. Žalovaná uhradila celkem [částka] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím [webová adresa], kde se žalovaná registrovala, uvedla své osobní údaje, uhradila ověřovací platbu [částka] a byl jí zřízen její účet, prostřednictvím nějž uzavřel úvěrovou smlouvu. Úvěruschopnost byla ověřována. Příjem žalované byl [částka], příjem domácnosti [částka], náklady na bydlení [částka], životní minimum [částka], úvěrové závazky [částka]. 2. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se omluvila. 3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými důkazními prostředky. 4. Dopis ze dne [datum] je předžalobní upomínkou, uhradit měla žalovaná dluh do 30 dnů od sepisu výzvy. 5. Podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované. 6. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé. 7. Úvěrová smlouva ID žádosti [číslo] byla uzavřena dne [datum] na jejím základě byl žalované poskytnut úvěr [částka]. Žalovaná uzavřela smlouvu prostřednictvím SMS kódu. 8. Dopis ze dne [datum] je poslední výzvou k úhradě dlužné částky před zahájením vymáhání celého úvěru. 9. Dopis ze dne [datum] je výzva ke splacení celé půjčky se splatností do 14 dnů od sepisu. 10. Opis výpisu proplacení smlouvy prokazuje, že byla částka [částka] vyplacena na účet žalované dne [datum]. 11. Kopie OP žalované prokazuje, že jí žalobkyně disponuje. 12. [příjmení] obrazovky mobilního telefonu prokazuje účet žalované u [právnická osoba], kam jí byl vyplacen úvěr, zůstatek účtu je [částka], disponibilní zůstatek je [částka]. 13. Sazebník platný od [datum] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. 14. Výpis čerpání, splátek a úhrad prokazuje, že žalovaná uhradila [částka]. 15. Výpis z OR žalobkyně prokazuje, že existuje. 16. [právnická osoba], ze dne [datum] prokazuje, že žalované byla dne [datum] připsána částka [částka] na účet. 17. Úvěrová zpráva prokazuje, že žalovaná měla ještě 3 existující splátkové úvěry a 2 nesplátkové úvěry. 18. Printscreen ze systému žalobkyně prokazuje, že byl odeslán žalobkyní [příjmení] [příjmení] kód k podpisu úvěrové smlouvy. 19. Potvrzení o provedené platbě prokazuje, že žalovaná uhradila dne [datum] žalobkyni [částka] ze svého účtu. 20. Potvrzení o provedené platbě prokazuje, že žalobkyně uhradila dne [datum] žalované [částka] ze svého účtu. 21. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalované byla poskytnuta žalobkyní částka [částka], žalovaná uhradila [částka]. V rámci předžalobní upomínky ze dne [datum] odeslané téhož dne byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 30 dnů od sepisu dopisu, tedy do neděle [datum]. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti, tak prokazatelně bylo vycházeno z tvrzení žalované, soudu nebyly předloženy a ani označeny důkazní prostředky prokazující ověření příjmů či výdajů žalované. Smlouva byla uzavřena elektronicky. 22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 23. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 24. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 25. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 26. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 27. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 28. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 29. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 30. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 31. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy o zápůjčce. 32. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet sp