48 C 76/2022-40 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka] a smluvní poplatky [částka] (5x pojištění extra po [částka], 1x poplatek za upomínku [částka] ponížené o částečnou úhradu [částka]), se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba], a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaná řádně a včas nehradila ve sjednaných 60 měsíčních splátkách po [částka] počínaje [datum]. Úvěr byl žalované vyplacen dne [datum]. Pro prodlení žalované s úhradami byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Úvěruschopnost byla zkoumána. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se omluvila. 4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 5. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované. 6. Dopis ze dne [datum] je předžalobní upomínkou. 7. Sazebník neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé. 8. Základní produktové podmínky od [datum] neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé. 9. Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] mezi [právnická osoba], a žalovanou byla uzavřena dne [datum], předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši [částka]. 10. Dopis ze dne [datum] je zesplatněním poskytnutého úvěru pro prodlení žalované se splácením, obsahuje výzvu k úhradě dlužné částky do [datum]. 11. Dopis ze dne [datum] oznamuje žalované postoupení pohledávky za ní žalobkyni. 12. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované. 13. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu se seznamem postoupených pohledávek prokazují postoupení pohledávky za žalovanou žalobkyni. 14. Všeobecné produktové podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. 15. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované. 16. Vysvětlení některých pojmů a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé. 17. Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum] prokazuje, že [právnická osoba], měla posuzovat úvěruschopnost žalované dle údajů v žádosti, které byly dále ověřeny v interních a externích databázích, zejména NRKI/BRKI, insolvenční rejstřík. Výpočet disponibilní částky byl proveden, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje a nesplátkové výdaje (například podíl na výdajích na bydlení), při výpočtu bylo počítáno s částkou životního minima a částkou normativních nákladů na bydlení. Příjem žalované [částka] byl ověřen z běžného účtu žalované, příjem domácnosti byl [částka], žalovaná byla vdova, bydlela v pronajatém domě nebo bytě, podíl na nákladech na bydlení činil 37,93%. Neměla žádné další závazky. 18. Platební historie a Výpisy z úvěrového účtu za [číslo] až [číslo] prokazují čerpání úvěru [částka] a celkové úhrady ve výši [částka]. 19. Na základě provedené dokazování dospěl soud k závěru, že žalované byla poskytnuta předchůdkyní žalobkyně částka [částka], uhradila celkem [částka]. V rámci zesplatnění odeslaného dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do [datum]. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti, tak pravděpodobně byly ověřeny příjmy žalované ve výši [částka], byť k tomu nebyl soudu předložen jednoznačný důkazní prostředek, ale nebyly nijak zjištěny výdaje žalované na bydlení, není zřejmé, v jaké výši hradila náklady na bydlení (nájemné bytu či domu je značně odlišné a není tak možné ani odhadnout výši nájemného), není ani zřejmé, na základě čeho tvrdí banka, že náklady na bydlení hradila žalovaná ve výši 37,93%. Příjmy domácnosti [částka] nejsou nijak vysvětleny, natož doloženy. 20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 21. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 22. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 23. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 25. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 26. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 27. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 28. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 29. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy o zápůjčce. 30. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti